Romanistika

věda zabývající se studiem románských jazyků

Romanistika je lingvistická věda zabývající se románskými jazyky, tj. jazyky vyvinuvšími se z latiny. Název románský má původ u Římanů, kteří dobýváním a kolonizací rozšířili svůj mateřský jazyk latinu po velké části tehdy známého světa, podmiňujíce tím vznik a vývoj celé řady jednotlivých jazyků pramenících z latiny. Některé z nich se liší od latiny více, některé méně.

Obsah romanistiky

editovat

Jako každá jiná jazykověda (filologie) se i romanistika dělí do tří oborů:

  • Deskriptivní jazykověda se zabývá všeobecnými, základními aspekty lingvistiky jakož i aktuálním postavením a strukturou daného jazyka. Obsahem deskriptivní jazykovědy jsou např.:rozšíření a používání jazyka, fonetická a gramatická soustava atd.
  • Historická jazykověda zkoumá původ, vývoj a rozvoj daného jazyka, čili okolnosti, změnu ve struktuře atd.
  • Literární věda má zřetel na literaturu daného jazyka, jak na historickou, tak na současnou.
  • Reálie zemích, kde se mluví románskými jazyky.

Dílčí oblasti romanistiky

editovat

Každému jednotlivému jazyku se věnuje vlastní disciplína, z nichž některé nesou i vlastní názvy:

Čeští romanisté

editovat

Příbuzné obory

editovat

S romanistikou přímo sousedí následující vědy:

Literatura

editovat
  • Coseriu, Eugenio: Sincronía, diacronía e historia: El problema del cambio lingüístico. Monetevideo 1958
  • Tagliavini, Carlo: Le origini delle lingue neolatine: introduzione alla filologia romanza. Patron, Bologna 5. vydání 1969

Externí odkazy

editovat