Heinrich Götz
Heinrich Götz (1866 – 1931) byl vratislavský fotograf německého původu specializující na fotografii architektury a městské veduty.
Heinrich Götz | |
---|---|
Narození | 1866 |
Úmrtí | 1931 (ve věku 64–65 let) |
Povolání | fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
V 90. letech 19. století absolvoval vzdělání ve Würzburgu u významného německého fotografa Carla Dauthendeya[1]. Od roku 1902 byl obyvatelem Vratislavi a zaměstnancem Eduarda van Deldena na Gartenstraße (dnes ulice Józefa Piłsudskiego). Roku 1904 se stal po odchodu van Deldena stal majitelem fotografického studia[2]. Jeho práce získaly ocenění na mnoha výstavách. Kolem roku 1910 si pronajal přízemí a třetí patro domu čp. 2 ve dnešní ulici Tadeusza Kościuszki. V přízemí pracoval a nahoře bydlel s rodinou.
Život a dílo
editovatPo první světové válce se věnoval vynálezům v technologii barevné fotografie[3]. Götzovo studio se specializovalo na fotografování architektury. Byl také skvělým portrétním fotografem. Mezi významné osobnosti, které fotografoval byli například: Max Berg, Hala Ludowa, městský radní Georga Cohna, architekt Richard Plüddemann a vratislavský starosta Georg Bender. Všechny jejich portréty byly vytvořeny ve studiu a měly reprezentativní charakter. Kromě snímků pořízených na žádost obce
Dokumentoval například restaurování a renovaci vratislavské radnice, byl autorem fotografií pro publikace o tehdejší architektuře, jako Slezské kostely (Schlesische Kirchen) – díla, které vyšlo v roce 1926. Publikoval také v časopise Schlesien, kde otiskl portréty, které se vyznačovaly osobními emocemi. Jednalo se o rodinné fotografie, často s malými dětmi.
Jeho snímky byly použity jako ilustrace pro různé studie na toto téma. Spolupracoval s Richardem Konwiarzem a Ludwigem Burgemeistrem. Kromě fotografické praxe se podílel i na organizační práci fotografů. V období 1903–1920 předsedal Slezské společnosti profesionálních fotografů. Byl autorem řady teoretických článků o fotografii. Inspiroval jej vynikající fotograf Hermann Krone, který byl také spojený s Wroclawí.
Výstavy
editovatV roce 1993 Univerzitní knihovna Městského muzea ve Vratislavi uspořádala výstavu Nieznany portret miasta, která se skládala z více než 100 fotografií. Asi polovina z nich byly fotografie pocházejících z firmy van Deldena. Na vernisáži výstavy byl syn a vnuk Heinricha Götze.
Ocenění
editovatGalerie
editovat-
Karlsruhe, evangelický kostel
-
Karlsruhe, interiér evangelického kostela
-
Zámeček Weinberg, Karlsruhe
-
Karlsruhe, lázně, zámek
-
Hřbitovní brána, Bürgsdorf u Konstadtu
-
Zámek Zyrowa
Publikace
editovat- Heinrich Götz: Hermann Krone. Zum hundertsten Geburtstag. In: Hans Seger und Erwin Hintze (Hrsg.): Jahrbuch des Schlesischen Museums für Kunstgewerbe und Altertümer (= Schlesiens Vorzeit in Bild und Schrift. Neue Folge). Selbstverlag des Schlesischen Altertumsvereins, vertreten durch Ferdinand Hirt, Breslau 1928
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- Iwona Bińkowska, Marzena Smolarek: Nieznany Portret miasta – Fotografie Wrocławia z 2 połowy XIX i początku XX w (ze zbiorów Biblioteki Uniwersyteckiej). VIA s.c., Ratusz wrocławski 1997. ISBN 83-86642-56-4.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Götz na Wikimedia Commons