Hefaistión

starověký makedonský šlechtic a generál v armádě Alexandra Velikého

Hefaistión (Ἡφαιστίων; asi 356 př. n. l.324 př. n. l.), syn Amyntora, byl starověký makedonský šlechtic a generál v armádě Alexandra Velikého. Byl „zdaleka nejmilejší ze všech králových přátel; byl vychován s Alexandrem a sdílel všechna jeho tajemství.“[1] Tento vztah trval po celý jejich život, a byl srovnáván druhými lidmi i jimi samými se vztahem Achilla a Patrokla.

Hefaistión

Narození356 př. n. l.
Pella
Úmrtí324 př. n. l. (ve věku 31–32 let)
Babylón
ChoťDrypetis
Partner(ka)Alexandr Veliký
RodičeAmyntor
Vojenská kariéra
Hodnostgenerál
SložkaAncient Macedonian army
BitvySiege of Pelium
Vyznamenáníhrdinské uctění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Hefaistión udělal skvělou vojenskou kariéru. Byl členem Alexandrovy osobní stráže, pak velel jízdní gardě a byl během Alexandrovy desetileté kampaně v Asii pověřen mnoha dalšími úkoly včetně diplomatických misí, přemostění velkých řek, obléhání a zakládání nových osad. Kromě toho, že byl vojákem, inženýrem a diplomatem, si dopisoval s filosofy Aristotelem a Xenokratem a aktivně podporoval Alexandra v jeho pokusech o integraci Řeků a Peršanů. Alexandr ho formálně učinil druhým nejmocnějším mužem říše, když ho jmenoval chiliarchou. Navíc ho přijal do královské rodiny, když mu dal za ženu Drypetis, sestru své vlastní druhé manželky Stateiry; obě ženy byly dcerami perského vládce Dareia III. Když Hefaistión náhle zemřel v Ekbataně[2] ve věku třicet dva let, byl Alexandr nesmírně zarmoucen. Požádal orákulum v Síwě, aby udělilo Hefaistiónovi status božstva, a tak Hefaistióna uctívali jako Božského hrdinu. Hefaistión byl zpopelněn a jeho popel přenesen do Babylóna. [3] V době své vlastní smrti, o pouhých osm měsíců později, Alexandr stále plánoval monumenty na uctění Hefaistiónovy památky.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hephaestion na anglické Wikipedii.

  1. Curtius 3.12.16
  2. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-317-86644-2. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Hefaistión na Wikimedia Commons