Hedwig Lachmannová
Hedwig Lachmannová, provdaná Landauerová (29. srpna 1865 Słupsk – 21. února 1918 Krumbach), byla německá spisovatelka, překladatelka a básnířka.[3][4][5][6]
| Hedwig Lachmannová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. srpna 1865 Słupsk |
| Úmrtí | 21. února 1918 (ve věku 52 let) Krumbach |
| Příčina úmrtí | španělská chřipka |
| Povolání | spisovatelka, překladatelka, básnířka a vychovatelka |
| Choť | Gustav Landauer (od 1903)[1][2] |
| Děti | Brigitte Landauer[2] Gudula Landauer |
| Rodiče | Isaak Lachmann[2] |
| Příbuzní | Franziska Otto-Lachmann (sestra) Mike Nichols (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatHedwig Lachmannová byla nejstarší ze šesti dětí kantora Isaaka Lachmanna (1838–1900) a Wilhelmine, rozené Wohlgemuthové (1841–1917). Po dětství stráveném ve Słupsku (tehdy Stolp) a poté po sedmi letech v Hürbenu, dnes městské části města Krumbach (Švábsko), složila v patnácti letech v Augsburgu zkoušky na učitelku jazyků. O dva roky později byla vychovatelkou v Anglii. V roce 1885 se usadila v Drážďanech.[7]
Její život byl i nadále pestrý. O dva roky později pracovala jako vychovatelka a učitelka jazyků v Budapešti. V roce 1889 se přestěhovala do Berlína. Její překlady se tam poprvé objevily v nakladatelství Bibliographischen Bureaus (maďarské básně a vybrané básně od Edgar Allan Poe).
V roce 1892 se Hedwig Lachmannová poprvé setkala s Richardem Dehmelem; začalo dlouhodobé přátelství. Lachmannová se poprvé setkala se svým budoucím manželem Gustavem Landauerem v roce 1899 při čtení v Dehmelově domě. V následujícím roce její otec zemřel. Její přátelství s Gustavem Landauerem začalo na jaře 1901; v září téhož roku spolu emigrovali do Anglie. V témže roce rakouský básník Anton Lindner vydal její překlad „Salome“ od Oscara Wilda, který se pak stal textem stejnojmenné opery Richarda Strausse.
O rok později se oba vrátili do Berlína a narodila se jim dcera Gudula. V témže roce vyšly Hedwig Lachmannové básně a adaptace básní. V březnu 1903 se Gustav Landauer rozvedl se svou první manželkou a v květnu 1903 se oženil s Hedwig Lachmannovou.
V roce 1905 Hedwig Lachmannová vydal monografii o Oscaru Wildeovi. O rok později se jim narodila druhá dcera Brigitte. Nadšení Richarda Dehmela pro válku, při vypuknutí první světové války v srpnu 1914, vedlo k tomu, že Lachmannová přerušil jejich přátelství.
V roce 1917 zemřela v Krumbachu její matka; rodina Landauerových se do Krumbachu přestěhovala mimo jiné kvůli špatné potravinové situaci.
Hedwig Lachmannová dne 21. února 1918 zemřela na zápal plic a byla pohřbena na židovském hřbitově v Krumbachu. Následujícího roku vydal Gustav Landauer její sebrané básně, ve vydavatelství Gustav Kiepenheuer. Gustav Landauer byl v roce 1919, během německé revoluce, krátce komisařem pro osvětu a veřejnou správu v Bavorské republice rad, která však existovala jen krátce.[8] Po její násilném potlačení byl ve vazbě zavražděn protirepublikánskými vojáky Freikorpsu.[9]
Jejich vnuk (syn dcery Brigitty) Mike Nichols byl americký televizní, filmový a divadelní režisér, producent a komik.[10]
Dílo
editovatBásně
editovat- Im Bilde (Básně a adaptace), 1902
Posmrtná vydání:
editovat- Gesammelte Gedichte, 1919
- Vertraut und fremd und immer doch noch ich (Básně, adaptace, eseje), 2003
Překlady
editovatz angličtiny:
- Sir Thomas Malory – Král Artuš a rytíři kulatého stolu (1913); Originál: Le Mort d'Arthur (1485)
- Díla Oscara Wilda, včetně:
- Obraz Doriana Graye (1909, s Gustavem Landauerem, několikrát přetištěno)
- Salomé (1901, Richard Strauss použil tento překlad pro libreto své opery Salome)
- Díla Edgara Allana Poea
- Díla Rábindranátha Thákura
z maďarštiny:
- Maďarské básně, 1891
- Díla Sándora Petőfiho
z francouzštiny:
- Díla Honoré de Balzaca
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hedwig Lachmann na německé Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2025-04-18].
- ↑ Neue deutsche Biographie. 13: Krell - Laven. Berlin: Duncker & Humblot, 1982. Dostupné online. ISBN 978-3-428-00194-1.
- ↑ BRINKER-GABLER, Gisela. Deutsche Literatur von Frauen. München: C. H. Beck ISBN 978-3-406-33118-3, ISBN 978-3-406-32814-5.
- ↑ WALZ, Annegret. Ich will ja gar nicht auf der logischen Höhe meiner Zeit stehen: Hedwig Lachmann: eine biographie. 1. Aufl. vyd. Flacht: Edition Die Schnecke 543 s. ISBN 978-3-929589-00-9.
- ↑ SEEMANN, Birgit; WOLF, Siegbert; RAUSCH, Uwe. "Mit den Besiegten": Hedwig Lachmann (1865 - 1918): deutsch-jüdische Schriftstellerin und Antimilitaristin. Überarbeitete und aktualisierte Neuauflage, 1.Auflage. vyd. Lich, Hessen: Verlag Edition AV 164 s. (Ausgewählte Schriften / Gustav Landauer). ISBN 978-3-86841-073-0.
- ↑ Hedwig Lachmann. Jewish Women's Archive [online]. 2021-06-23 [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gustav Landauer. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ BRÜNING, Rainer. Die Ermordung von Gustav Landauer am 2. Mai 1919 in München: Ein Aktenfund im Generallandesarchiv Karlsruhe [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.
- ↑ WEBER, Bruce. Mike Nichols, Urbane Director Loved by Crowds and Critics, Dies at 83. The New York Times. 2014-11-20. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Das Postamt. www.projekt-gutenberg.org [online]. [cit. 2025-03-14]. Dostupné online.
- ↑ RABINDRANATH TAGORE. Der König der dunklen Kammer. [s.l.]: K. Wolff 171 s. Dostupné online. (German)
