Salome je opera Richarda Strausse o jednom jednání na libreto podle stejnojmenné divadelní hry Oscara Wilda z roku 1891, která velmi volně zpracovává biblické téma smrti Jana Křtitele. Premiéra proběhla v drážďanské Semperoper dne 9. prosince 1905. Gustav Mahler, tehdejší umělecký ředitel (Generalmusikdirektor) Vídeňské státní opery, chtěl uvést Salome ve Vídni, představení ale bylo z mravnostních důvodů zakázáno. V Metropolitní opeře v New Yorku byla opera uvedena 22. ledna 1907, představení ale skončilo skandálem a bylo staženo z programu.[1] Roli Heroda v německé i americké premiéře zpíval český pěvec Karel Burian. Titulní roli zpívala v pařížské premiéře v roce 1907 Ema Destinnová.

Salome
Salome
Plakát z roku 1910 od Maxe Tilkeho
Plakát z roku 1910 od Maxe Tilkeho
Základní informace
Žánropera
SkladatelRichard Strauss
Libretistapředloha: Oscar Wilde

překlad: Hedwig Lachmann

úprava: Richard Strauss
Počet dějství1
Originální jazykněmčina
Literární předlohaOscar Wilde: Salome
Premiéra9. prosince 1905, Semperoper, Drážďany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní role

editovat
Herodes tenor
Narraboth, syrský voják tenor
Jochanaan baryton
Salome soprán
Herodias mezzosoprán

Děj opery

editovat

Na dvoře krále Heroda probíhá slavnost, hosty ale ruší hlas proroka Jochanaana, kterého nechal Herodes uvěznit v cisterně. Hlas Jochanaanův vytýká dvořanům jejich hříchy. Herodova nevlastní dcera Salome je odvahou proroka zaujata a vzrušena a chce jej vidět. Stráže ale mají přísně zakázáno kohokoliv k Jochanaanovi pustit. Nakonec syrský setník Narraboth, který je do Salome zamilován, ji k Jochanaanovi přivede. Salome je uchvácena vzhledem muže z pouště a smyslně touží jej obejmout a políbit. Jochanaan se ale jejím touhám vysměje a odmítne ji. Salome přísahá, že jej brzy políbí navzdory jeho odporu. Když Narraboth pochopí, že je Salome zcela lhostejný, v zoufalství spáchá sebevraždu. Necitelná Salome, zaujatá pouze svou vášní k Jochanaanovi, to ale přejde zcela lhostejně.

Salome se vrací na královskou slavnost, kde ji Herodes žádá, aby zatančila tanec sedmi závojů. Salome souhlasí s podmínkou, že král pak splní jakékoliv její přání. Po tanci žádá hlavu Jochanaanovu na stříbrné míse a na svém přání – přes zděšení dvora a jiné nabídky královy – trvá. Kat tedy přináší Salome Jochanaanovu hlavu a ta ji vášnivě líbá. Zděšený Herodes, když vidí zvrácenou vášeň Salome, nařizuje svým strážím, aby ji zahubili.

Reference

editovat
  1. YOHALEM, John. The Salome Scandals of 1907. Opera News [online]. [cit. 2016-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-22. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat