Havez
Havez (Adenostyles) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovité. Jsou to vytrvalé byliny se srdčitými listy a bílými nebo purpurovými úbory v latovitých květenstvích. Rostliny obsahují alkaloidy a jsou jedovaté. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen ve větších evropských pohořích. Centrum druhové diverzity je v Alpách. V některých českých pohraničních horách se vyskytuje havez česnáčková.
 Havez | |
|---|---|
 Havez česnáčková (Adenostyles alliariae) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asteraceae) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | hvězdnicové (Asteroideae) |
| Tribus | Senecioneae |
| Rod | havez (Adenostyles) Cass., 1816 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatHaveze jsou vytrvalé byliny s přímou větvenou lodyhou a tlustým válcovitým oddenkem. Listy jsou jednoduché, střídavé, lodyžní i přízemní, dlouze až krátce řapíkaté, s trojúhelníkovitě až okrouhle srdčitou, na okraji zubatou čepelí. Květy jsou drobné, trubkovité, oboupohlavné, uspořádané po 3 až 4 v úzkých úborech skládajících bohaté laty. Koruna je čtyřčetná, bílá nebo purpurová. Plodem je vejcovitá, podélně žebernatá nažka opatřená chmýrem s mnoha paprsky.[1][2]
-
Bohatý porost haveze česnáčkové -
Havez bělolistá (Adenostyles leucophylla) -
Detail květů haveze alpské
Rozšíření
editovatRod havez zahrnuje 3 druhy[2] a je rozšířen v horských oblastech Evropy. Největší areál má havez česnáčková (Adenostyles alliariae), rozšířená ve větších pohořích kontinentální Evropy od Pyrenejského poloostrova po ukrajinské Karpaty a Balkánská pohoří. Někdy je udávána i z asijské části Turecka, výskyt je však považován za nepůvodní.[3] Havez alpská (Adenostyles alpina, syn. A. glabra) roste v Alpách, Apeninách, Juře, Pyrenejích, Kantaberském pohoří, Sicílii a Korsice. Havez bělolistá (Adenostyles leucophylla) je svým výskytem vázána pouze na západní Alpy.[4][5][6] V České republice roste pouze havez česnáčková. Vyskytuje se ve větších pohraničních horách, konkrétně v Krkonoších, Králickém Sněžníku, Hrubém Jeseníku a Beskydech, v nadmořských výškách nad 900 metrů. Krkonoše představují nejsevernější výskyt haveze v rámci celého areálu rodu.[1]
Ekologické interakce
editovatKvěty havezí jsou opylovány hmyzem. Nažky jsou opatřeny chmýrem a šíří se větrem. Listy využívá jako potravu jen málokterý hmyz. Živí se na nich larvy i dospělci mandelinky havezové (Oreina cacaliae) a příbuzných druhů Oreina elongata a O. globosa. Jedovaté alkaloidy, které jsou v rostlině obsaženy, shromažďují tito brouci ve vlastních tělech a následně využívají k obraně vůči predátorům.[7][8]
-
Mandelinka havezová (Oreina cacaliae) -
Bělásek ovocný na květech haveze alpské
Obsahové látky a jedovatost
editovatHaveze obsahují pyrrolizidinové alkaloidy (senecifyllin, senecionin, spartioidin aj.) s hepatotoxickým a karcinogenním účinkem, přesto jsou zřídka uváděny v seznamech jedovatých rostlin. Obsah alkaloidů v rostlině se pohybuje okolo 2 %, největší koncentrace je v květenství. U člověka byly zaznamenány otravy, projevující se poškozením jater, při záměně listů haveze za listy podběle nebo devětsilu lékařského při bylinném léčení.[9][10]
-
Alkaloid senecionin
Taxonomie
editovatRod Adenostyles je v rámci čeledi Asteraceae řazen do podčeledi Asteroideae, tribu Senecioneae a subtribu Senecioninae. Řada lokálních populací zejména z jižních částí areálu Adenostyles alpina byla popsána jako samostatné druhy, mezi jinými A. briquetii (syn. A. alpina subsp. briquetii) z Korsiky, A. australis ze severozápadní Itálie, A. pyrenaica (syn. A. alpina subsp. pyrenaica) z Pyrenejí a Kantaberského pohoří, A. macrocephala (syn. A. alpina subsp. macrocephala) z Kalábrie, A. nebrodensis (syn. A. alpina subsp. nebrodensis) ze Sicílie.[6][11]
Zástupci
editovat- havez alpská (Adenostyles alpina)
- havez bělolistá (Adenostyles leucophylla)
- havez česnáčková (Adenostyles alliariae)[12][13]
Význam
editovatHaveze nemají větší praktický význam a téměř se nepěstují ani jako okrasné rostliny.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.
- ↑ a b KADEREIT, J.V.; JEFFREY, C. (eds.). The families and genera of vascular plants. Vol. 8. Berlin: Springer, 2007. ISBN 978-3-540-31050-1. (anglicky)
- ↑ AKINCI, Ş.; ÖZHATAY, E. The flora of Keltepe area (Kocaeli/Turkey). İstanbul Journal of Pharmacy. 2004, čís. 37.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TUTIN, Thomas G. et al. Flora Europaea 4. [s.l.]: Cambridge University Press, 1976. ISBN 0-521-08717-1. (anglicky)
- ↑ a b DILLENBERGER, Markus S.; KADEREIT, Joachim W. The phylogeny of the European high mountain genus Adenostyles (Asteraceae-Senecioneae) reveals that edaphic shifts coincide with dispersal events. American Journal of Botany. 2013, čís. 100(6).
- ↑ MARGRAF, N.; GOTTHARD, K.; RAHIER, M. The growth strategy of an alpine beetle: maximization or individual growth adjustment in relation to seasonal time horizons?. Functional Ecology. Sep. 2003, čís. 17(5). Dostupné online.
- ↑ SCHOONHOVEN, Louis M.; VAN LOON, Joop J.A.; DICKE, Marcel. Insect-plant biology. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-852595-8. (anglicky)
- ↑ Pyrrolizidine Alkaloids in Adenostyles alliariae and A. glabra from the Austrian Alps. Natural Product Communications. 2015, čís. 10(7).
- ↑ GARDNER, Zoë; MCGUFFIN, Michael. Botanical Safety Handbook. [s.l.]: AHPA, 2013. (anglicky)
- ↑ DILLENBERGER, Markus S.; KADEREIT, Joachim W. Two new combinations in Adenostyles (Asteraceae, Senecioneae), a conspectus of the genus and key to its species and subspecies. Willdenowia. 2012, čís. 42(1).
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ Biolib [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu havez na Wikimedia Commons 
Taxon Adenostyles ve Wikidruzích
