Kalábrie

region na jihu Itálie

Kalábrie (italsky Calabria [kaˈlaːbrja]IPA) je region na jihu Itálie. Na severu sousedí s regionem Basilicata, na západě je obklopen Tyrhénským mořem a na východě Jónským mořem. Za Messinskou úžinou na západě leží Sicílie. Region má rozlohu 15 079 km² a žijí zde téměř 2 milióny obyvatel. Dělí se na 5 provincií. Hlavním městem oblasti je od roku 1970 Catanzaro, ale v bývalém hlavním městě Reggio di Calabria stále sídlí místní zastupitelstvo.

Kalábrie
Regione Calabria
Hrad Reggio Calabria
Hrad Reggio Calabria
Kalábrie – znak
znak
Kalábrie – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoCatanzaro
Souřadnice
Rozloha15 221,9 km²
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 947 131 (2019)
Hustota zalidnění127,9 obyv./km²
Správa regionu
StátItálieItálie Itálie
Nadřazený celekItálieItálie Itálie
Druh celkuregion
Podřízené celky5 provincií (Catanzaro, Cosenza, Crotone, Reggio Calabria, Vibo Valentia)
409 obcí
GuvernérRoberto Occhiuto (FI)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IT-78
NUTSITF6
Oficiální webwww.regione.calabria.it
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalábrie, resp. Kalábrijský poloostrov, patří mezi nejchudší regiony Itálie. Chybí zde průmysl a větší množství památek. Má ale dlouhé pobřeží a jsou zde výborné podmínky pro milovníky potápění. Historická pitoreskní městečka a vynikající kuchyně začínají lákat turisty.

Historie

editovat
 
Capo Colonna
 
Aspromonte

Prehistorie

editovat

První stopy lidské přítomnosti v Kalábrii sahají až do paleolitu, jak o tom svědčí nálezy v jeskyních Praia a Mare a graffit Bos primigeniusGrotta del RomitoPapasidero, kde byla nalezená postava Bovid vyryté do skály před 12 000 roky. Důležité archeologické nálezy jsou uloženy v Reggio Calabria v Národním muzeu Magna Grecia.

Řecké období

editovat

Mezi 8. a 9. stoletím př. n. l. tu vzkvétala významná města patřící do Magna Graecia, jako Rhegion, Krotonu, Locri Epizephyrii, Metauros a Sybaris, a několik dílčích kolonií založených samotnými koloniemi, jako například: Kaulon, Hipponion, Medma Terina a Scolacium.

Římské období

editovat

Ve 3. století př. n. l. toto území dobyli Římané.

Středověk

editovat

pádem Západořímské říše byla Kalabrie zpustošena válkou mezi Ostrogóty a Byzantinci. Následně, v důsledku invaze Langobardů, Byzantinci ztratili většinu Itálie včetně severní Kalábrie.

Geografie

editovat

Kalábrie je převážně hornatá. Hory a horské masívy tvoří 42 % rozlohy, vrchoviny a kopcovitá krajina 49 %, nížiny a roviny pouze 9 %. Jednotlivá pohoří náleží do Jižních Apenin, do podskupiny Kalábrijských Apenin. V severní části kraje tvoří hranici s Basilicatou pohoří Pollino (Massiccio del Pollino) s nejvyššími horami Kalábrie Serra Dolcedorme (2 267 m) a Monte Pollino (2 248 m). Na severozápadě, podél pobřeží Tyrhénského moře, se rozkládá úzké horské pásmo Catena Costiera, s nejvyšším bodem v 1 541 metrech.[1] Ve střední části kraje, nad Catanzárskou šíjí, leží náhorní plošina Sila s celkovou rozlohu téměř 2 000 km², nejvyšší bod je Monte Botte Donato (1 928 m). Pod šíji na jihu kraje, ve střední části území, se rozkládá pásmo hor Serre Calabresi, nejvyšší bod 1 423 m. Na úplném jihu Apeninského poloostrova u Messinského průlivu pak leží pohoří Aspromonte, nejvyšší vrchol Montalto (1 955 m). Většina rovin a nížin leží při pobřeží obou moří. Kalábrie má díky svému protáhlému tvaru dlouhé pobřeží, na západě leží Tyrhénské moře, na východě Jónské moře. K největším kalábrijským řekám náleží Crati (91 km), Neto (80 km), Tacina (58 km) a Amato (56 km). V oblasti náhorní plošiny Sila se nachází také několik jezer, např. Lago Ampollino (5,6 km²).

Zemědělství

editovat

V primárním sektoru, zemědělství, je rozvinuto především pěstování olivovníků (kraj je na druhém místě v Itálii z hlediska výroby oleje), vinná réva a citrusy (jedním z nich je bergamot, který je základem mnoha parfémů nebo k dochucení čaje Earl Grey[2]). Hlavní zemědělský trh sídlí v Catanzaro. Důležitý je také rozvinutý rybolov.

Politika

editovat

V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá ze sedmi ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Roberto Occhiuto za stranu Forza Italia.[3]

Legislativním sborem je Regionální zastupitelstvo (Consiglio Regionale), které má 31 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let. Jedno křeslo v zastupitelstvu je rezervováno pro guvernéra regionu.

Výsledky posledních voleb do regionálního zastupitelstva (říjen 2021)

editovat
 
Koalice Strana Hlasy Mandáty
Abs. %
CDX Forza Italia 131 882 17.3 8
Bratři Itálie 66 277 8.7 4
Liga severu 63 459 8.3 4
Forza Azzurri 61 828 8.1 2
Coraggio Italia 43 159 5.7 2
Unie středu 34 923 4.6 1
My s Itálií 23 138 3.0 0
Středopravice celkem 424 666 55.7 21
CSXM5S Demokratická strana 100 437 13.2 6
Hnutí pěti hvězd 49 414 6.5 2
Ostatní strany 59 129 7.8 0
Středolevice celkem 208 980 27.4 8
Luigi De Magistris De Magistris guvernérem 39 338 5.2 2
Ostatní strany 76 276 10.0 0
Levice celkem 115 614 15.2 2
Mario Oliverio guvernérem 12 838 1.7 0
Celkem 762 098 100 31

Administrativní uspořádání

editovat
 
Provincie Kalábrie
 
Byzantský kostel
zvaný Cattolica ve Stilu

Region se dělí na 5 provincií. Hlavním městem celého regionu je nyní Catanzaro. Je zde 409 obcí.

Gastronomie

editovat

Orecchiette (ouška), ručně vyráběné těstoviny tvarem vzdáleně připomínající ucho.[2]

Strascinati nebo lucane chiappute, dlouhé široké nudle podobné těstovinám tagliatelle.[2]

Lucanica di Picerno, klobása, jejíž název je rovněž chráněným zeměpisným označením. Vyrábí se z vepřového masa, ochucuje divokým fenyklem a existují i varianty se sladkou nebo chilli paprikou.[2]

Soppressata, sušený vepřový salám, který je díky jihoitalským emigrantům dodnes velmi oblíbený i v některých částech USA.[2]

Peperoni cruschi, doslova „křupavé papriky“, o kterých se někdy mluví jako o „červeném zlatu z Basilicaty“. Suší se ve svazcích na slunci. Používají se smažené v olivovém oleji jako příloha, případně drcené jako koření k dochucení nejrůznějších pokrmů.[2]

Peperoncino calabrese, sušené pálivé papričky. V Kalábrii pěstovaná odrůda Diavolicchio patří k nejpálivějším v Itálii. Její pálivost se většinou pohybuje na Scovillově stupnici v rozmezí 100 000–150 000 SHU, což odpovídá třeba známé odrůdě Habanero.[2]

ʼnduja, pomazánka z vepřového masa, opražených paprik a koření.[2]

Fileja alla ʼnduja, základem jsou speciální ručně připravované těstoviny z kalábrijské provincie Vibo Valentia (fileja), které se podávají s omáčkou připravenou z cipolla rossa di Tropea neboli slavné červené cibule z Tropey (IGP), passaty (v italské kuchyni téměř všudypřítomná pasírovaná rajčata) a ʼnduji, na závěr posypané nastrouhaným ovčím sýrem pecorino z Basilicaty (známý je např. Pecorino di Filiano s chráněným označením původu – DOP).[2]

Spaghetti al bergamotto e pistacchi, špagety s bergamotem a pistáciemi.[2]

Turismus – hlavní centra v regionu

editovat

Reference

editovat
  1. LEČÍKOVÁ, M.: Itálie - jih. 4. české vyd., Freitag a Berndt 2010. 191 s. ISBN 80-7316-027-7. S. 143.
  2. a b c d e f g h i j SUCHA, Marian. Jak chutná jih. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 66–67. Dostupné online. 
  3. GIUNTA REGIONALE DELLA CALABRIA. Regione Calabria [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (v italštině) 

Externí odkazy

editovat