Hasební látky (hasiva) jsou látky, kterými zamezíme hoření.

Rozdělení

editovat

Hasební efekt je hlavně ochlazovací. Voda má u některých látek také efekt ředící, dusivý a dělicí. Možnost použití na třídu požáru A a na třídu B - polární kapaliny. (Polární kapaliny = mísí se s vodou, nepolární kapaliny = nemísí se s vodou). Aby byla voda použitelná i pro hašení látek, které vodu odpuzují (mour, bavlna, korek) musí se přidat smáčedlo, tím se sníží povrchové napětí vody a dojde k většímu smáčení povrchu hořící látky.[1] Dochází ke snížení spotřeby vody až o 1/2. Je to nejpoužívanější hasivo, které je využíváno jednotkami požární ochrany k likvidaci požárů. Je dostupné, levné, za pomocí různých příměsí a technologií hašení (např. hašení roztříštěným proudem, vysokotlaké hašení, přimísení látky Pyrocool. atd.) velice účinné. Při použití odpovídající technologie hašení (vodní mlha) lze vodou hasit i zařízení pod napětím do 400V.[2]

Směs vody a pěnidla. Z jednoho litru směsi pěnidla a vody vznikne XX litrů pěny přidáním vzduchu. Číslo napěnění je poměr objemu vyrobené pěny k objemu použitého roztoku pěnidla. Pěna se používá k hašení požárů třídy B (hořlavé kapaliny). Vytváří na hladině celistvou vrstvu,která zabrání přístupu vzduchu a znemožňuje další vývin hořlavých par. Hlavním hasebním účinkem je efekt izolační. Těžká a střední pěna má částečně chladicí efekt.[1]

Druhy

  • Chemická
    • Suchá (prášek + voda)
    • Mokrá (dva roztoky, jeden zásaditý a druhý kyselý, jejich spojením se vytvoří pěna)
  • Vzduchomechanická (voda + pěnotvorné zařízení + vzduch)

Dělení pěny

  • pěna těžká = číslo napěnění menší než 20 (plošné hašení)
  • pěna střední = číslo napěnění od 20 do 200
  • pěna lehká = číslo napěnění nad 200 (objemové hašení)

Inertní plyny

editovat

Neutrální, nehořlavé plyny.

  • Oxid uhličitý CO2 - je vhodný pro hašení el. zařízení pod napětím, požáry hořlavých kapalin a plynů převážně v uzavřených místnostech
  • Dusík N2
  • Argon - nepoužívat na požáry třídy D
  • H2O (g) (vodní pára)

Prášky

editovat

Zamezují přístupu kyslíku k hořící látce.

Halonová

editovat

Používání halogenizovaných uhlovodíkových plynů je mezinárodními konvencemi zakázáno. V současné době je jejich použití povoleno pouze v jaderných elektrárnách.

Ostatní

editovat
  • Lehká voda (AFFF)
  • ATC
  • Pyrocool

Reference

editovat
  1. a b Základní hasební látky a jejich hasební účinky [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-03. 
  2. a b Hoření a hašení [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.