Halapartna

dřevcová zbraň vyvinutá v pozdním středověku pro boj s jezdectvem

Halapartna je dřevcová zbraň vyvinutá v pozdním středověku pro boj s jezdectvem.

Švédské halapartny (okolo roku 1500)

Na přibližně 2 metry dlouhé násadě byl výkovek s bodcem (pokračování násady), čepelí podobnou sekyře a hákem (situovány naproti sobě). Hák sloužil ke stažení jezdce z koně, čepel k drcení plátů brnění. Vždy byla používána pěchotou, neboť pro jezdce byla nepraktická.

Předchůdci halapartny jsou například kůsy a berdychy, používané přinejmenším už od 13. století. Slovo „halapartna“ pochází zřejmě z německého „hellembart“ (v současné němčině Hellebarde), dochovaného poprvé v básni Konráda z Würzburgu z konce 13. století[1]. Halapartna v podobě dřevcové sečně-bodné zbraně s hákem byla nejvíce rozšířena během 14. a 15. století[2], proslavila ji zejména švýcarská pěchota. Od 16. století význam halapartny klesá a její použití se omezilo na výzbroj stráže, určené pro krále či vyššího postaveného. Jako čistě ceremoniální zbraň je dodnes používána vatikánskou papežskou gardou.

Reference

editovat
  1. The Virtual Armory, Worcester Polytechnic Institute, 2013. www.wpi.edu [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-04. 
  2. Encyclopaedia Brittanica, Halberd (5.1.2013)

Externí odkazy

editovat