Gymnocalycium berchtii
Gymnocalycium berchtii je kaktus z rodu Gymnocalycium, původním výskytem v argentinské provincii San Luis.[3] Rostlina je pojmenovaná na počest nizozemského chemika a sběratele kaktusů Ludwiga Berchta (1945–2021).[4]
 Gymnocalycium berchtii | |
|---|---|
 Čtyřletá Gymnocalycia berchtii LF 98 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | kaktusovité (Cactaceae) |
| Rod | Gymnocalycium |
| Podrod | Gymnocalycium sect. Ovatisemineum[2] |
| Binomické jméno | |
| Gymnocalycium berchtii Neuhuber 1997 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatRostlinu poprvé popsal a pojmenoval Neuhuber v roce 1997.[5] Tělo kaktusu, zbarvené od černošedě po matně tmavě zelenou, má v průměru 4–6 cm a výšku kolem 2 cm a skládá se ze 7–9 zploštělých žeber. Z oválných areol s bílou až nažloutlou vlnou vyrůstá obvykle 3–5 (někdy až 7) černohnědých trnů o délce až 1 cm, které jsou přitisknuté k tělu. Nálevkovité květy, které jsou oproti tělu poměrně velké (až 8 cm dlouhé a až 6 cm v průměru), mají odstupňované zbarvení od perleťově bílé po lila s hnědorůžovým hrdlem. Po jejich opylování vznikají šedozelené plody.[3]
Výskyt a variety
editovatTypová lokalita G. berchtii se nachází v argentinské provincii San Luis v okolí osady Los Chañares. Roste ve výškách od 690 do 1200 m n. m., kde se roční teploty pohybují od maxim přes 30 °C po minima kolem 0 °C. I když má tento druh nepříliš rozsáhlý areál výskytu (ca 1000 km2), tak je běžný a jeho populace jsou stabilní.[3][6]
Druhově příbuzné ke G. berchtii jsou zřejmě G. nataliae a G. morroense, které se vyskytují na podobných lokalitách.[6] S G. berchtii mají tyto druhy mimo jiné stejnou ploidii (4n)[7], takže se mohou navzájem i snáze křížit.
Pěstování
editovatG. berchtii je pomalu rostoucí druh, který však celkem ochotně kvete. K růstu potřebuje prostor pro své mohutné kořeny, a standardní humózní kaktusovou půdu o nižším pH (je nutno se vyvarovat vápence). Půda by měla dobře odvádět vodu, přičemž přiměřená zálivka se provádí zejména v létě, zatímco přes zimu je kaktus v naprosto suché půdě a při teplotách 10 až 0 °C. Rozmnožovat lze vysazováním semen.[3]
Galerie
editovat-
G.berchtii GN 158-418 -
rostliny v kultuře
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Profil taxonu: Gymnocalycium berchtii [online]. biolib.cz [cit. 2025-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Gymnocalycium berchtii [online]. llifle.com [cit. 2025-02-22]. Dostupné online.
- ↑ SCHÄDLICH, Volker. Dr C. A. Ludwig Bercht 06.02.1945 - 02.03.2021. [[1]]. 2021, roč. 12, čís. 1, s. 3–7. Dostupné online. ISSN 2191–3099.
- ↑ NEUHUBER, Gert Josef Albert. Eine in den Sammlungen Europas bereits gut bekannte aber unbeschriebene Art aus der Provinz San Luis, Argentinien: Gymnocalycium berchtii. Gymnocalycium. 1997, roč. 10, čís. 3, s. 217–220. (německy)
- ↑ a b KULHÁNEK, Tomáš. Gymnocalycium berchtii species-group: Part one - G. berchtii Neuhuber. [[2]]. 2011, roč. 2, čís. 1, s. 5–28. Dostupné online. ISSN 2191–3099. (anglicky)
- ↑ WICK, Mario. Studie o stupni ploidie u rodu Gymnocalycium. [[3]]. 2023, roč. 14, čís. 3, s. 10–34. Dostupné online. ISSN 2191–3099.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gymnocalycium berchtii na Wikimedia Commons 
Taxon Gymnocalycium berchtii ve Wikidruzích
