Gustav I. Vasa

Vasovci
	Gustav I.;
	Rodiče: Erik Johansson; Cecílie Månsdotter; Děti: Erik XIV.; Jan III.; Kateřina; Cecilie; Magnus; Anna; Žofie; Alžběta; Karel IX.;
	Erik XIV.;
	Děti: Sigrid; Gustav;
	Jan III.;
	Děti: Zikmund; Anna; Jan;
	Zikmund;
	Děti: Vladislav IV.; Jan II. Kazimír; Jan Albert; Karel Ferdinand; Alexandr Karel; Anna Kateřina Konstance;
	Karel IX.;
	Děti: Kateřina; Gustav II. Adolf; Marie Alžběta; Kristina; Karel Filip; Vnoučata: Karel X. Gustav;
	Gustav II. Adolf;
	Děti: Kristina;
	Kristina;

Gustav I.
	král švédský
	Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse.
Doba vlády	6. června 1523 – 25. září 1560
Narození	12. května 1496; Hrad Rydboholm, Uppland nebo ; Lindholmen, Uppland
Úmrtí	29. září 1560 (ve věku 64 let); Stockholmský palác, Švédsko
Pohřben	Katedrála v Uppsale; 21. prosince 1560
Předchůdce	Kristián II. Dánský
Král švédský
Nástupce	Erik XIV. Švédský
Manželka	Kateřina Sasko-Lauenburská; Margaret Leijonhufvud; Kateřina Stenbock
Potomci	Erik XIV. Švédský; Jan III. Švédský; Kateřina Vasa; Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská; Magnus, vévoda z Östergötlandu; Anna Marie, falckraběnka z Veldenz; Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská; Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská; Karel IX. Švédský
Dynastie	Vasa
Otec	Erik Johansson Vasa
Matka	Cecilia Månsdotter Eka
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513–1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

Erik (1533–1577), švédský král v letech 1560–1567.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514–1551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

Jan (21. prosince 1537 – 17. listopadu 1592), švédský král od roku 1568 až do své smrti,
⚭ 1562 Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526 – 16. září 1583)

⚭ 1584 Gunilla Bielke (25. června 1568 – 19. června 1597)
Kateřina (6. června 1539 – 21. prosince 1610), ⚭ 1559 hrabě Edzard II. Východofríský (24. června 1532 – 1. března 1599)
Cecilie (6. listopadu 1540 – 27. ledna 1627), ⚭ 1564 markrabě Kryštof II. Bádenský (26. února 1537 – 2. srpna 1575)
Magnus (25. července 1542 – 21. června 1595), vévoda z Östergötlandu, nikdy se neoženil, ale měl nemanželské potomky
Karel (*/† 1544);
Anna (9. června 1545 – 3. března 1610), ⚭ 1562 Jiří Jan I. Falcko-Veldenzský (11. dubna 1543 – 18. dubna 1592), falckrabě z Veldenz
Sten (1546–1547)
Žofie (29. října 1547 – 17. března 1611), ⚭ 1568 Magnus II. Sasko-Lauenburský (1543–1603)
Alžběta (5. dubna 1549 – 20. listopadu 1597), ⚭ 1581 Kryštof Meklenburský (30. července 1537 – 4. března 1592)
Karel (4. října 1550 – 30. října 1611), švédský král od roku 1599 až do své smrti,
⚭ 1579 Maria Falcká (24. července 1561 – 29. července 1589)

⚭ 1592 Kristina Holštýnsko-Gottorpská (13. dubna 1573 – 8. prosince 1625)

Dne 22. srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535–1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.

Literatura

LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky)

Související články

Vasův běh

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons

Předchůdce:
Kristián II.

Švédský král
Gustav I.
1523–1560

Nástupce:
Erik XIV.

Předchůdce:
Kristián II. Dánský

Finský vévoda
Kustaa I. Vaasa
1523–1560

Nástupce:
Erik XIV. Švédský

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.