Gustav Lehne von Lehnsheim
Gustav svobodný pán Lehne von Lehnsheim (20. ledna 1829 Vídeň – 18. listopadu 1897) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako dobrovolník od roku 1848 a zúčastnil se několika válečných tažení. Později byl vysokým důstojníkem u různých jednotek c. k. zeměbrany a nakonec dlouholetým sekčním šéfem na ministerstvu zeměbrany (1885–1897). V roce 1893 byl povýšen do stavu svobodných pánů a v armádě krátce před úmrtím dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1897).
| Gustav baron Lehne von Lehnsheim | |
|---|---|
| První sekční šéf na ministerstvu c. k. zeměbrany | |
| Ve funkci: 1885 – 1897 | |
| Předchůdce | Josef Statz |
| Nástupce | Franz von Bauer-Bargehr |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | polní zbrojmistr (1897), polní podmaršál (1890), generálmajor (1885) |
| Narození | 20. ledna 1829 Vídeň |
| Úmrtí | 18. listopadu 1897 (ve věku 68 let) Vídeň |
| Titul |  svobodný pán (1893) |
| Ocenění | Leopoldův řád, Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatDo armády vstoupil jako dobrovolník v roce 1848 k 18. praporu polních myslivců a zúčastnil se bojů proti maďarským povstalcům. Poté jako poručík sloužil u 10. pěšího pluku v Přemyšlu[1] a v roce 1854 byl povýšen na nadporučíka. Od roku 1855 působil v generálním inspektorátu c. k. četnictva[2] a v roce 1859 byl před válkou se Sardinií členem diplomatické mise do Turína a Paříže. Později byl v hodnosti kapitána pobočníkem u 7. armádního sboru v Trevisu[3] a v roce 1866 bojoval ve válce v Itálii. V roce 1868 byl přidělen k vrchnímu velení armády ve Vídni[4] a následně přešel k c. k. zeměbraně, kde působil nadále ve Vídni u oblastního zeměbraneckého velitelství[5] a v roce 1876 byl povýšen na podplukovníka.[6]
V roce 1879 byl povýšen na plukovníka a od roku 1880 byl přednostou vojenského oddělení na ministerstvu zeměbrany.[7] V roce 1885 dosáhl hodnosti generálmajora.[8] Nakonec byl na ministerstvu zeměbrany dlouholetým prvním sekčním šéfem (1885–1897)[9][10][11] a mezitím byl k datu 1. května 1890 povýšen do hodnosti polního podmaršála.[12] Ke dni 1. listopadu 1897 byl penzionován a obdržel titulární hodnost polního zbrojmistra,[13][14] zemřel již o dva týdny později.
V roce 1879 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Lehnsheim a v roce 1893 získal titul svobodného pána.[15] Krátce před smrtí obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské služby se stal rytířem Leopoldova řádu, nositelem Řádu železné koruny III. třídy a Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací. V zahraničí byl nositelem německého Řádu červené orlice I. třídy, rytířem ruského Řádu sv. Anny III. třídy, důstojníkem Řádu italské koruny, nositelem hesenského Řádu Filipa Velkomyslného a rytířem Řádu jeruzalémského hrobu.[16]
V roce 1868 se ve Vídni oženil s baronkou Henriettou Thinnovou von Thinnfeld (1838–1872), dcerou bývalého ministra obchodu Ferdinanda Thinnfelda.[17] Měli spolu dvě děti, na následky porodu dcery Marie v roce 1872 zemřela Henrietta o měsíc později.[18] Syn Friedrich Maria (1870–1951) byl státním úředníkem a v poslední předlitavské vládě Heinricha Lammasche správcem ministerstva zeměbrany.[19][20]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1853, Vídeň, 1853; s. 191 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 639 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 81 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 98 dostupné online
- ↑ Schematismus des K.K. Landwehr 1875; Vídeň, 1875; s. 12, 24, 66 dostupné online
- ↑ Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1878; Vídeň, 1878; s. 25 dostupné online
- ↑ Schematismus des K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1881; Vídeň, 1881; s. 6 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 124 dostupné online
- ↑ Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1886; Vídeň, 1886; s. 5 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 241 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 152 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 137 dostupné online
- ↑ Služební postup Gustava Lehne in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 103 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1895; Gotha, 1895; s. 545–546 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Gustava Lehne in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 335 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 841–842 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1913; Gotha, 1913; s. 522–523 dostupné online
- ↑ Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 592
- ↑ Friedrich Lehne von Lehnsheim na webu Rakouského státního archivu dostupné online
