Gustaf Kossinna

Gustaf Kossinna
Gustaf Kossinna
Narození	28. září 1858; Sovětsk
Úmrtí	20. prosince 1931 (ve věku 73 let); Berlín
Místo pohřbení	Lichterfeldský hřbitov
Alma mater	Univerzita v Göttingenu; Štrasburská univerzita; Humboldtova univerzita; Lipská univerzita; Královská litevská provinční škola
Povolání	antropolog, knihovník, spisovatel, archeolog, prehistorik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Humboldtova univerzita
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustaf Kossinna (také Kossina) (28. srpna 1858 Tilsit – 20. prosince 1931 Berlín) byl německý filolog a profesor archeologie na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Společně s Carlem Schuchhardtem byl hlavním protagonistou tzv. sídlištní archeologie. Je považován za jednoho tvůrců duchovního podloží nacistické ideologie.

Život

Studoval klasickou a germánskou filologii na univerzitách v Göttingenu, Lipsku, Berlíně a Štrasburgu, kde roku 1881 získal doktorský titul. Pracoval v univerzitních knihovnách v Halle, Berlíně a Bonnu, od roku 1892 v Královské knihovně v Berlíně. V roce 1896 přednesl v Kasselu přednášku Prehistorické rozšíření Germánů v Německu. V květnu roku 1900 byl jmenován profesorem archeologie na berlínské univerzitě. 1909 založil Společnost pro německou prehistorii (Gesellschaft für Deutsche Vorgeschichte, původně Deutsche Gesellschaft für Vorgeschichte) tzv. Mannus-Gesellschaft. Ve své knize Die deutsche Vorgeschichte, eine hervorragend nationale Wissenschaft vydané roku 1911 rozpracoval metodu sídlištní archeologie, a vydělením "typicky germánských" vlastností a projevů položil duchovní základ německé národně-socialistické archeologii.

Byl členem Berlínské společnosti pro antropologii, etnologii a prehistorii (Berliner Gesellschaft für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte). Byl sympatizantem různých národních a antisemitských politických uskupení, od roku 1928 otevřeným podporovatelem a spoluzakladatelem Národně-socialistické společnosti pro německou kulturu (Nationalsozialistische Gesellschaft für deutsche Kultur) a členem německy-šovinistického spolku Nordischer Ring.

Kossina byl vydavatelem časopisu Mannus (1909-1942) a zakladatelem vydavatelské řady Mannus-Bibliothek.

Publikace (výběr)

Die deutsche Vorgeschichte, eine hervorragend nationale Wissenschaft. Curt Kabitzsch Verlag, Leipzig 1912.
Die Herkunft der Germanen. Zur Methode der Siedlungsarchäologie, Kabitzsch, Würzburg 1911.
Der Goldfund vom Messingwerk bei Eberswalde und die goldenen Kultgefäße der Germanen. Mannus-Bibliothek, Band 12, Kabitzsch, Würzburg 1913.
Die deutsche Ostmark, ein Heimatboden der Germanen. Berlin 1919.
Das Weichselland. Ein uralter Heimatboden der Germanen. A. W. Kafemann, Danzig 1919
Altgermanische Kulturhöhe. Eine Einführung in die deutsche Vor- und Frühgeschichte. J. F. Lehmanns Verlag, München 1927.
Ursprung und Verbreitung der Germanen in vor- und frühgeschichtlicher Zeit. Germanen-Verlag, Berlin-Lichterfelde 1926, 1927.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustaf Kossinna na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustaf Kossinna na Wikimedia Commons

Gustaf Kossinna

Narození	28. září 1858 Sovětsk
Úmrtí	20. prosince 1931 (ve věku 73 let) Berlín
Místo pohřbení	Lichterfeldský hřbitov
Alma mater	Univerzita v Göttingenu Štrasburská univerzita Humboldtova univerzita Lipská univerzita Královská litevská provinční škola
Povolání	antropolog, knihovník, spisovatel, archeolog, prehistorik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Humboldtova univerzita
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.