Guančština
Guančština (též kanárská berberština nebo ostrovní tamazight) je označení pro skupinu jazyků, které používali původní obyvatelé Kanárských ostrovů, souhrnně označovaní jako Guančové[p 1]. Poté co byly ostrovy v 15. století kolonizovány Španělskem byli Guančové násilně asimilování do španělské společnosti a jejich jazyky velmi rychle zanikly (odhaduje se, že vymřely někdy v 17. století, ovšem je možné, že menší komunity používající domorodé jazyky vydržely až do 19. století). Kvůli rychlému zániku nejsou kanárské původní jazyky příliš podrobně zdokumentovány.[1]
| Guančština | |
|---|---|
 Poloha Kanárských ostrovů v rámci Španělska | |
| Rozšíření | Kanárské ostrovy |
| Počet mluvčích | 0 |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Tifinagh |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | gnc |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na každém ostrově se domorodý jazyk lišil kvůli značné izolaci místních obyvatel od zbytku světa, ale všechny kanárské domorodé jazyky byly spřízněné a do určité míry i vzájemně srozumitelné.
Na Kanárských ostrovech byly objeveny i nápisy ve skalách z guančské doby, psané v písmu připomínající berberské písmo tifinagh.[2]
Klasifikace
editovatGuančština se tradičně řadí pod berberské jazyky, do které patří i dodnes používané jazyky původních obyvatel severní Afriky (rodina berberských jazyků pak patří pod velkou jazykovou rodinu afroasijských jazyků). Guančština měla stejný systém číslovek jako berberské jazyky a sdílela s nimi i celou řadu slov, krom toho Guančové mají s Berbery mnoho společných genů. Nicméně většina slov i gramatických jevů je od berberských jazyků naprosto odlišná. Je možné, že to způsobila dlouhodobá izolace původních kanárských kmenů. Jiná teorie tvrdí, že na Kanárských ostrovech před příchodem Berberů existovala jiná kultura, jejíž jazyk byl základem pro pozdější guančštinu.[3]
Vliv na španělštinu
editovatZ guančštiny se do dnešní doby dochovaly především zeměpisné názvy na Kanárských ostrovech, například La Gomera, Teguise, Tacoronte, Telde nebo Teide. Krom toho z guančštiny pocházejí i některá křestní jména (Chaxiraxi, Hacomar, Derque nebo Hañagua) a příjmení[4] (Acorán, Yurena, Guacimara nebo Ico). Z guančštiny byla do španělštiny přejata i některá slova, které poté přes španělštinu někdy převzaly i další jazyky, například gofio, tagoror (guančské shromáždění náčelníků), tabaiba (kanárský onačení pryšce) nebo guirre (kanárské označení pro supa).[5]
Na některých ostrovech měla guančština také svou hvízdací variantu - jednotlivá slova nahrazovalo hvízdání, které bylo dobře slyšet na velké vzdálenosti v dlouhých údolích. Po dobytí ostrovů Španělskem hvízdací guančštinu nahradila hvízdací španělština. Na ostrově La Gomera se hvízdací španělština pod názvem silbo gomero používá dodnes.[6]
Ukázky
editovatČíslovky
editovat| Guančsky | Česky |
|---|---|
| ben | jedna |
| sim | dva |
| amiat | tři |
| akod | čtyři |
| sumus | pět |
| sez | šest |
| sa | sedm |
| tam | osm |
| aldamaraw | devět |
| maraw/marago | deset |
Dochovaná slova
editovatNěkterá dochovaná guančská slova a srovnání mezi jednotlivými ostrovy:[7]
| guančsky | česky | ostrov z jehož dialektu slovo pochází |
|---|---|---|
| guan, cotan | muž | |
| chamato | žena | |
| hari | people, multitude | Tenerife |
| doramas | nosní dírky | Gran Canaria |
| adargoma | rameno | Gran Canaria |
| atacaicate | srdce | Gran Canaria |
| garuaic | pěst | |
| zonfa | pupek | Tenerife |
| agoñe | kost | Tenerife |
| taber | dobrý | La Palma |
| tigotan | sky | La Palma |
| Achamán | nebesa, bůh | Tenerife |
| magec | slunce | Tenerife |
| ahemon | voda | El Hierro |
| aala(mon) | voda | La Gomera, El Hierro |
| ade | voda | La Palma |
| ide | oheň | Tenerife |
| tacande | lávové pole | La Palma |
| cancha | pes | Gran Canaria, Tenerife |
| garehagua | pes | La Palma |
Dochované věty
editovatText guančské smuteční písně zaznamenaný námořníkem jménem Capo Plaza v roce 1592 a její český překlad:
| „ | Mimerahaná, zinu zinuhá ahemen, aten, haran huá, zu Agarfá fenere nuzá. |
“ |
| „ | K čemu nás váže přinášet a obětovat vodu, mléko a chléb, když se na nás Agafar nechce podívat. |
“ |
Odkazy
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Lenguas guanches na španělské Wikipedii.
Poznámky
editovat- ↑ Slovo Guančové původně označovalo jen původní obyvatele ostrova Tenerife a až později začalo označovat všechny původní kanárské kmeny. Na Gran Canarii se původní obyvatelé nazývali Kanárové, na El Hierru Bimbačové, na La Palmě Benaorité, na La Gomeře Gomerové a na Lanzarote a Fuerteventuře Majové.
Reference
editovat- ↑ https://web.archive.org/web/20180130204251/https://acceda.ulpgc.es:8443/bitstream/10553/419/1/1496.pdf
- ↑ https://web.archive.org/web/20210126015013/http://www.cabildodelanzarote.com/patrimonio/VIIcongreso/ponencias/viernes/Belmonteetal_Lanzarote2010.pdf
- ↑ Berber subclassification (preliminary version), Maarten Kossmann
- ↑ ADMIN. The seven Guanche surnames that 50,000 people in the world still carry [online]. 2023-11-09 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MINI DICCIONARIO GUANCHE Y CREENCIAS DE TKANAREN PARA AMIGOS PASTORES. elcanario.net [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online.
- ↑ UNESCO - Browse the Lists of Intangible Cultural Heritage and the Register of good safeguarding practices. ich.unesco.org [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wölfel, Dominik Josef. 1965. Monumenta linguae Canariae: Die kanarischen Sprachdenkmäler. Graz, Austria: Akademische Druck- und Verlagsanstalt.