Griffonia
Griffonia je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to dřevnaté liány s jednoduchými střídavými listy a málo nápadnými, pětičetnými květy. Plodem je nafouklý lusk obsahující zploštělá, okrouhlá semena. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v tropické Africe. Významným druhem je Griffonia simplicifolia, pocházející z tropické západní Afriky. Ze semen této rostliny je získáván 5-hydroxytryptofan, látka používaná v různých lékařských preparátech k léčení onemocnění nervového původu.
 Griffonia | |
|---|---|
 Ilustrace Griffonia simplicifolia z roku 1866 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Cercidoideae |
| Rod | Griffonia Hook.f., 1865 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatZástupci rodu Griffonia jsou dřevnaté liány s jednoduchými, střídavými, řapíkatými listy. Na volném prostranství mohou růst i jako keře. Čepel listů je vejčitá až vejčitě eliptická, od báze trojžilná. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, uspořádané v bohatých hroznech skládajících laty. Kalich má krátkou trubku a je zakončen 5 široce trojúhelníkovitými laloky. Korunní lístky jsou si navzájem podobné, obkopinaté. Tyčinek je 10 a jsou volné. Semeník je dlouze stopkatý a obsahuje 1 nebo 2 vajíčka. Plodem je podlouhle eliptický, dlouze stopkatý, nafouklý lusk obsahující 1 nebo 2 okrouhlá, zploštělá semena.[1]
Rozšíření
editovatRod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen výhradně v tropické Africe v zemích okolo Guinejského zálivu. Oblast rozšíření sahá od Libérie po Dem. rep. Kongo a Angolu. Centrum rozšíření je ve středozápadní tropické Africe, kde se vyskytují 3 druhy: Griffonia physocarpa, G. speciosa a G. tessmannii. Druh G. simplicifolia je svým výskytem omezen na tropickou západní Afriku od Libérie po Gabon.[2]
Griffonia simplicifolia je v některých zemích západní Afriky (zejména v Ghaně, Pobřeží slonoviny a Togu) běžnou rostlinou. Roste na široké škále stanovišť, zejména na pobřežních pláních a v sekundárním tropickém deštném lese.[3]
.svg)
Obsahové látky a účinek
editovatSemena i listy Griffonia simplicifolia obsahují 5-hydroxytryptofan (5-HTP). Tato látka je součástí přirozeného lidského metabolismu, vzniká z aminokyseliny tryptaminu a vytváří se z ní neurotransmiter serotonin, přenášející nervový signál mezi mozkovými buňkami. Užívání extraktů ze semen této rostliny zvyšuje hladinu serotoninu v mozku, což má příznivý vliv při různých onemocněních nervového původu.[4] V listech je tato látka doprovázena malým množstvím serotoninu, dále jsou v nich obsaženy kumariny a silice. V semenech i listech jsou přítomny různé lektiny, které jsou rovněž farmakologicky studovány. Z kořenů byl izolován kyanogenní glykosid lithospermosid (griffonin).[3]
Taxonomie
editovatRod Griffonia je v taxonomii čeledi bobovité řazen do podčeledi Cercidoideae.[5] V minulosti byl součástí tribu Cercideae v rámci podčeledi Caesalpinioideae. Nejblíže příbuznými skupinami jsou rody Adenolobus (představující sesterskou větev) a Cercis (zmarlika). Tyto 3 rody tvoří monofyletickou skupinu.[6]
Význam
editovatDruh Griffonia simplicifolia je farmakologicky významná rostlina. Extrakt ze semen je součástí různých komerčních preparátů, sloužících k léčbě onemocnění nervového systému, jako jsou lehké až středně těžké deprese, fibromyalgie, migrény, insomnie, obezita aj.[4] Světovou poptávku uspokojuje sběr semen z divoce rostoucích rostlin. Rostlina má tradiční a různorodé využití v africké medicíně.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky)
- ↑ International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KUMAR, Pathak Suresh et al. A review on Griffonia simplicifolia - an ideal herbal antidepressant. International Journal of Pharmacy and Life Sciences. July 2010, čís. (3). Dostupné online.
- ↑ a b EHRLICH, Steven D. 5-Hydroxytryptophan (5-HTP) [online]. University of Maryland Medical Center. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16. Archivováno 16. 2. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ WUNDERLIN, Richard P. Reorganization of Cercideae (Fabaceae: Caesalpinioideae). Phytoneuron. 2010, čís. 48. Dostupné online.
