Gribovskij G-11

Gribovskij G-11 byl sovětský výsadkový a transportní kluzák z druhé světové války. Jeho vývoj byl poměrně rychlý. Konstrukční kancelář V. Gribovského byla pověřena vývojem kluzáku 7. července roku 1941, přičemž byl dán šibeniční termín 2 měsíců na zhotovení prvního prototypu. Ten vzlétl s označením G-29 již 1. září téhož roku. První sériově vyráběné exempláře byly dodávány k sovětským vojenským jednotkám do konce roku, přičemž jejich označení se změnilo jako G-11. Výroba pokračovala po celou dobu války a skončila až roku 1948. Celkem bylo vyrobeno cca 500 - 600 kluzáků.

G-11 (Г-11)
Kluzák na sovětské poštovní známce
Určení	transportní kluzák
Výrobce	Státní letecký průmysl SSSR
Šéfkonstruktér	V. K. Gribovskij
První let	1. září 1941
Zařazeno	1941
Uživatel	SSSR
Výroba	1941-1948
Vyrobeno kusů	přes 500 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kluzáky byly vlečeny sovětskými bombardéry, a to zejména Tupolev SB-2 a Iljušin Il-4. Větroně byly používány k zásobování jednotek v obklíčení, k zásobování partyzánů, k transportu raněných, k výsadkovým sabotážním akcím apod. Díky své lehké dřevěné konstrukci, která byla materiálově nenáročná, byl používán velmi často jako „letadlo na jedno použití“.

Specifikace

Třípohledový nákres

Technické údaje

• Osádka: 1
• Kapacita: 11 osob nebo náklad o hmotnosti 1 200 kg
• Rozpětí: 18 m
• Délka: 10,84 m
• Nosná plocha: 30 m²
• Hmotnost prázdného stroje: 960 kg
• Vzletová hmotnost: 1 660 kg

Výkony

• Maximální rychlost: 220 km/h

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gribovskij G-11 na Wikimedia Commons
• Gribovskij G-11 (G-29)

Portály: Letectví