Gottfried Clam-Martinic
Gottfried Clam-Martinic, též Bohumír Clam-Martinic nebo Bohuslav Clam-Martinic (30. července 1864 Klam[2][3] – 24. listopadu 1935 Klam[2][3]), byl rakouský šlechtic z rodu Clam-Martiniců a politik z Čech, na konci 19. století poslanec Říšské rady.
| Gottfried Clam-Martinic | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1895 – 1896 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana konzervativního velkostatku |
| Narození | 30. července 1864 Klam  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. listopadu 1935 (ve věku 71 let) Klam  Rakousko |
| Choť | (1894) Sophie von Stockau (1874–1924) |
| Rodiče | Richard z Clam-Martinic a Louisa z Clam-Martinic |
| Děti | Jiří Richard z Clam-Martinic Františka z Clam-Martinic |
| Příbuzní | Marie Antoinetta z Clam-Martinic[1] (vnučka) |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a činnost
editovatPocházel z rodu Clam-Martiniců. Jeho otcem byl politik Richard Clam-Martinic, bratr Heinrich Clam-Martinic byl v závěru existence Rakouska-Uherska ministerským předsedou Předlitavska. Matkou Gottfrieda Clam-Martinice byla Maria Louisa Sophia Bombellesová.[2]
Od roku 1883 byl aktivní v rakousko-uherské armádě, později jako důstojník. V roce 1900 dosáhl hodnosti rytmistra. Do armády se zapojil i během světové války. Od května 1917 byl krajským velitelem v Olkuszi. V srpnu 1917 dosáhl hodnosti plukovníka. Od 1. ledna 1919 byl penzionován.[3]
Byl krátce i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1895 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Nastoupil 22. října 1895 místo Evžena Vratislava z Mitrovic. Rezignace byla oznámena na schůzi 10. března 1896.[4] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako hrabě Gottfried Clam-Martinic, statkář, bytem Rtišovice (Ertišovic).[5]
Na Říšské radě je roku 1895 uváděn coby kandidát Strany konzervativního velkostatku, která sdružovala federalisticky a autonomisticky orientované velkostatkáře, podporující program českého státního práva.[6]
V roce 1919 krátce pobýval na zámku Smečno, kde sídlil jeho bratr Heinrich Clam-Martinic. Ten byl českým obyvatelstvem označován za prorakouského a v březnu 1919 donutily dělnické demonstrace Gottfrieda k odjezdu ze Smečna.[7]
Manželství a potomci
editovatVe Vídni se 26. května 1894 oženil s hraběnkou Sophií von Stockau (1874–1924). Měli spolu tři dcery a dva syny.
- 1. Aloisie (26. 4. 1895 Rtišovice – 30. 12. 1963 Vídeň), řeholnice[8]
- 2. Franziska (30. 7. 1897 Essling – 30. 10. 1983 Vídeň), manž. 1923 hrabě Franz Maria von und zu Eltz (6. 9. 1893 Thalheim bei Wels – 3. 10. 1941 Linec)[8]
- 3. Margaretha (16. 9. 1899 Krakov – 2. 11. 1968 Linec), svobodná a bezdětná[8]
- 4. Heinrich (27. 8. 1902 Marianka – 18. 11. 1918 Vídeň)[8]
- 5. Georg (23. 2. 1908 Krakov – 7. 1. 2000 Klam), manž. 1939 hraběnka Marie Antonie z Abenspergu a Traunu (1. 9. 1919 Vídeň – 23. 7. 2010 Klam)[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c Clam [online]. patricus.info [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ZEYNEK, Theodor von. Ein Offizier im Generalstabskorps erinnert sich. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2009. 365 s. Dostupné online. ISBN 9783205781493. S. 197. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&size=45&page=130
- ↑ Národní listy, 28. 7. 1895, s. 2.
- ↑ Něco z historie Smečna a zámku [online]. spolekpratelsmecna.estranky.cz [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
- ↑ a b c d e http://patricus.info/Rodokmeny/Clam.txt