Gertruda Babenberská (1150)

Gertruda Babenberská
	Česká kněžna
Narození	1120 nebo 1118
Úmrtí	8. dubna 1150; Praha
Pohřbena	Strahovský klášter
Předchůdce	Adléta Arpádovna
Nástupce	Judita Durynská
Manžel	Vladislav II.
Potomci	Bedřich ; Vojtěch III. Salcburský; Anežka Přemyslovna; Svatopluk
Dynastie	Babenberkové
Otec	Leopold III. Babenberský
Matka	Anežka Sálská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gertruda Babenberská (1118^? – 4. srpna 1150 Praha) byla česká kněžna, první manželka Vladislava II.

Život

Gertruda v klášteře Doksany

Byla dcerou rakouského vévody Leopolda III., později svatořečeného, a jeho manželky Anežky Sálské. Z matčiny strany měla nevlastního bratra římskoněmeckého krále Konráda III., kterého měla Anežka s prvním manželem Fridrichem. Gertruda byla také vnučkou císaře Jindřicha IV., který byl otcem Anežky. Dalšími jejími bratry byli rakouští vévodové Leopold IV. Babenberský a Jindřich II. Babenberský. Gertrudina sestra Anežka se provdala za polského knížete Vladislava II. Vyhnance.

Za českého knížete Vladislava II. se provdala v roce 1140. V době obležení Prahy v roce 1142 uhájila se švagrem Děpoltem Pražský hrad před Konrádem II. Znojemským, zatímco Vladislav žádal o pomoc Konráda III. Často bývala přítomna Vladislavově zakladatelské činnosti.

Byla to prý právě Gertruda, díky komu Vladislav pozval do země nové církevní řády – premonstráty a cisterciáky, později i johanity. Pro ně Vladislav vybudoval nové kláštery, (např. Strahovský klášter, klášter Plasy, klášter Pomuk, Želivský klášter, klášter Doksany). Roku 1144 se Gertruda podílela na vzniku ženské premonstrátské kanonie v Doksanech. Manželovi porodila čtyři děti, zemřela po deseti letech manželství ve věku asi 30 let.

„	Téhož roku dne 4. srpna nastoupila cestu všeho těla paní Kedruta kněžna, která šlechetností mravů ještě nad svůj královský původ vynikala, a jest pochována jak si byla přála, v tomtéž klášteře Strahovském, jemuž byla mnoho statků darovala...	“
— Vincentius^[1]

Nejdříve byla pohřbena ve Strahovském klášteře a později byly její ostatky přeneseny do kláštera v Doksanech. V Doksanech, v klášterním refektáři je Gertrudina postava na barokní fresce „Založení doksanského kláštera" od Josefa Redelmayerea a je i součástí mariánského sousoší na druhém nádvoří.^[2]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

↑ Fontes Rerum Bohemicarum. Příprava vydání Josef Emler; překlad Václav Vladivoj Tomek. Svazek II. Praha: Museum Království českého, 1874. 571 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24. Kapitola Letopis Vincenciův, s. 420. (latinsky) Dále jen Letopis Vincenciův. Archivováno 24. 5. 2011 na Wayback Machine.
↑ www.ceskestredohori.cz

Literatura

ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gertruda Babenberská na Wikimedia Commons

Česká kněžna
Předchůdce: Adleyta Arpádovna	1140–1150 Gertruda Babenberská (1150)	Nástupce: Judita Durynská

[1] Fontes Rerum Bohemicarum. Příprava vydání Josef Emler; překlad Václav Vladivoj Tomek. Svazek II. Praha: Museum Království českého, 1874. 571 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24. Kapitola Letopis Vincenciův, s. 420. (latinsky) Dále jen Letopis Vincenciův. Archivováno 24. 5. 2011 na Wayback Machine.

[2] www.ceskestredohori.cz

[1]

[2]