Gertruda Šašková
Gertruda Šašková někdy uváděna jako Gerta Šašková[4] (20. listopadu 1896, Březno u Loun – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen)[p. 1] byla středoškolská profesorka a historička[5] a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.
PhDr. Gertruda Šašková | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Šašková |
Jiná jména | Kateřina Kalašová (literární pseudonym) |
Narození | 20. listopadu 1896 Březno u Loun ![]() |
Úmrtí | 24. října 1942 (ve věku 45 let) Koncentrační tábor Mauthausen ![]() |
Příčina úmrtí | popravena zastřelením |
Národnost | česká[1] |
Vzdělání | maturita na gymnáziu; doktorka filozofie |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1924) |
Povolání | středoškolská profesorka (dějepis, zeměpis) |
Domovské město | Praha |
Známá jako | Gerta Šašková |
Titul | PhDr. |
Nábož. vyznání | českobratrské[1] |
Rodiče | otec: Jindřich Šašek; matka: Gertruda Šašková[1] |
Příbuzní | 2 bratři |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Život
editovatRodina, studia, zájmy
editovatGertruda Šašková se narodila 20. listopadu 1896[p. 1] v Březně u Loun[1] do smíšené českoněmecké rodiny,[7] ale vždy se hlásila k české národnosti.[7] Jejím otcem byl ředitel cukrovaru ve výslužbě Jindřich Šašek, matkou Gertruda Šašková.[1] Po středoškolských studiích na gymnáziu Krásnohorská v Praze[1] byla přijata k vysokoškolskému studiu. V letech 1920 až 1924 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[8] Hlavní rigorózní zkoušku (předmět: všeobecné dějiny, české dějiny) složila 29. září 1924; vedlejší rigorózní zkoušku (předmět: filozofie) pak 15. prosince 1924.[1] Téma její dizertační práce bylo: „Jednota a konsistoř podobojí“.[1] Titul doktorky filozofie jí byl udělen 20. prosince 1924.[1] Po skončení vysokoškolských studií pracovala jako středoškolská profesorka (vyučovala zeměpis a dějepis).[9][7] Již v době studií se přátelila s lidmi z Obrodného hnutí československého studentstva.[7] Z tohoto hnutí později přešla do tzv. Akademické YMCA.[7][p. 2] Gertruda Šašková se účastnila přednášek, diskuzí a konferencí, které Akademická YMCA pořádala a také se angažovala v Jednotě českobratrské.[7] (Byla členkou sboru Jednoty českobratrské na pražském Žižkově.)[9] Odtud pramenil i její zájem o dějiny Jednoty českobratrské (viz. její publikační činnost).[7] (Někdy publikovala pod pseudonymem Kateřina Kalašová.)[7] Život Gertrudy Šaškové byl naplněn péčí o matku, která dlouhá léta umírala na rakovinu.[7] Kromě toho pečovala Gertruda o své dva těžce mentálně postižené bratry.[7] Zdravotní stav Gertrudy Šaškové byl poznamenán taktéž rakovinou a proto si ve zbytku života přála posloužit nějakému smysluplnému cíli.[7] Ten nalezla v účasti v domácím odboji.
Odbojové aktivity
editovatPo nastolení protektorátu se zapojila do řad členů domácího protiněmeckého odboje.[9] Spolupracovala převážně s tajemníkem Akademické YMCA JUDr. Jaroslavem Valentou – členem ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD); také s dr. Miloslavem Kohákem (otec českého filozofa a publicisty Erazima Václava Koháka); bratry Plecháčkovými a s ThDr. Jaroslavem Šimsou (spoluzakladatelem odbojové organizace PVVZ).[9] Gertruda Šašková se zapojila do podpory parašutistů,[11] odbojářů a lidí, žijících v ilegalitě a také se stala jedním článkem řetězu osob souvisejících s ukrýváním uprchlého britského letce a válečného zajatce majora Ronalda Littledalea.[9][11][7]
Tomuto letci pomáhali během ukrývání také Zdenka Paková, manželé Markéta a Vladimír Bergauerovi[12] a manželé Marie a Emil Brunclíkovi. Major Ronald Littledale se od Zdenky Pakové přemístil k manželům Bergauerovým a Vladimír Bergauer s pomocí svých přátel zorganizoval jeho útěk do Švýcarska. Na cestě do Švýcarska doprovázela Ronalda Littledalea dne 15. května 1942 až do Vimperka právě Gertruda Šašková.[9][7] Přechod hranice mezi Rakouskem a Švýcarskem se ale nezdařil a při zpáteční cestě byl Littledale na nádraží ve Vimperku zatčen.[9] Německá policie vystopovala i jeho doprovod – Gertrudu Šaškovou. Ta byla během druhé heydrichiády dne 18. června 1942 zatčena ve svém bytě.[9][11][7] Littledale po zadržení během zostřených výslechů prozradil jména svých ukrývatelů.[7]
Zatýkání, věznění, výslechy, soud, ...
editovatGertruda Šašková byla vyslýchána v hlavní úřadovně pražského gestapa – Petschkově paláci, kde byla též konfrontována s některými dalšími odbojáři, kteří se podíleli na skrývání majora Littledalea (ti byli zatčeni až 30. června 1942)[9] Gertruda Šašková se snažila ve vyšetřovatelích vzbudit dojem, že za touto akcí stála především ona a tím chtěla převzít hlavní podíl viny na svoji osobu.[9] V Praze byla vězněna na Pankráci a odtud pak byla přemístěna do Malé pevnosti Terezín (MPT).[9] V nepřítomnosti byla odsouzena německým mimořádným stanným soudem k trestu smrti.[7] Následně byla (22. října 1942)[13] deportována z MPT do KT Mauthausen, kde byla zastřelena (ve věku 45 let) ranou do týla při fingované zdravotní prohlídce dne 24. října 1942 v 9.16.[9][7]
Připomínky
editovat- Její jméno (Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[2][3][9]
- Pamětní deska na budově gymnázia v Jaroměři, kde Gertruda Šašková pracovala v době, než byla přeložena do Prahy.[9]
- Její jméno (PHDR. ŠAŠKOVÁ GERTRUDA 20.11.1896-3.7.1942) je i na pomníku obětem druhé světové války v parku u divadla v Jaroměři (zde je ale uvedeno špatné datum úmrtí – 3. 7. 1942)[9][14] Památník věnovaný Obětem 2. světové války je v parkové části města Jaroměř naproti divadlu a jeho budování započalo v roce 1979; slavnostně odhalen byl 6. listopadu 1981.[14][p. 3]
Publikační aktivity
editovat- Šašková, Gerta. Jednota bratrská a konsistoř podobojí v době administrátorství Václava Korandy. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-jazykozpytná. číslo 1, (1925 (vydáno 1926)), strany 1-86.
- ŠAŠKOVÁ, Gerta. Mimi a Mařena. V Praze: Křesťanský spolek mladíků v Čechách, 1938. 55 - (I) s. Knihovna mladých Světélka; Svazek 27.[18]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ a b Zdroj[5] i z něho odvozený zdroj[6] uvádějí nesprávní datum narození 24. listopadu 1896 a jako místo narození pak správnou lokalitu: Březno u Loun.[5][6]
- ↑ Akademická YMCA (nebo též plným názvem: Oikumené - Akademická YMCA) je ekumenické sdružení - dobrovolná nepolitická a nekonfesijní organizace, která sdružuje studenty, inteligenci a další zájemce na území České republiky.[10] Cílem sdružení je vytvářet demokratický prostor pro kultivaci idejí a tradic za účelem myšlenkové a mravní obnovy.[10] Sdružení poskytuje svým členům platformu pro vytváření pravdivých a nosných postojů, týkajících se domácí i zahraniční společenské problematiky.[10] Současně je akcentován význam pravdy a osobního přesvědčení v praktickém životě jednotlivce, komunity a v konečném důsledku i celé lidské společnosti.[10]
- ↑ Památníku vévodí více než 3 m vysoká pískovcová socha sovětského vojáka držícího v pravé ruce samopal hlavní mířící k zemi. Socha je dílem akademického sochaře Ladislava Zemánka z Doudleb nad Orlicí (spolupracoval i s Antonínem Wagnerem ze Dvora Králové nad Labem)[14] Jména obětí jsou uvedena na šesti pamětních deskách.[14] Po sametové revoluci vyvolalo pojetí památníku mezi místními obyvateli spory až bylo v roce 2022 rozhodnuto o jeho přemístění na jiné místo.[14][15][16][17]
Reference
editovat- ↑ a b c d e f g h i Šašková Gertruda (* 20. 11. 1896, Březno/Postoloprty; Březno u Loun) [online]. web: Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI (1924-1927) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896 .... Dostupné online.
- ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896. Dostupné online.
- ↑ Významné osobnosti s příjmením Šašková / Gerta Šašková (1896-1942) [online]. web: Příjmení cz [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Gerta Šašková (pseudonym Kateřina Kalašová); (* 24.11.1896, Březno u Loun – 24.10.1942, KT Mauthausen). PhDr., středoškolská profesorka, historička, historický spis, kniha povídek pro děti. [online]. web: NK ČR, databáze autorit [cit. 2022-06-25]. Identifikační číslo: jk01122541. Dostupné online.
- ↑ a b Šašková, Gerta (1896-1942) alias Kalašová, Kateřina (1896-1942) (* 24.11.1896, Březno u Loun - 24.10.1942, KT Mauthausen). PhDr., středoškolská profesorka, historička, historický spis, kniha povídek pro děti. [online]. web: Bibliografie dějin Českých zemí (Historický ústav AV ČR) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q ŠIMŮNEK, Michal V. Gertruda Šašková 1896 - 1942 (naroz. 24.11.1896 in Březno - zemř.24.10.1942 in Mauthausen) [online]. web: Památník Mauthausen [cit. 2022-06-26]. RAUM DER NAMEN / DIE TOTEN DES KZ MAUTHAUSEN. Dostupné online. (česky / německy)
- ↑ Šašková Gertruda (* 20. 11. 1896, Březno/Postoloprty; Březno u Loun) [online]. web: Studenti pražských univerzit 1882–1945 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XIV. - PhDr. Gertruda Šašková (* 20.11.1896 – † 24.10.1942 Mauthausen) [online]. web: Geocaching com [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Akademická YMCA (nebo též plným názvem: Oikumené - Akademická YMCA) [online]. web: YMCA cz [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-28.
- ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Rejstřík osob: Šašková Gertruda, s. 413.
- ↑ PODKÁST PRO KAŽDÉHO. Oběti heydrichiády; Marie Brunclíková (1898-1942) – zavražděna Němci v KT Mauthausen ČEST JEJÍ PAMÁTCE. [online]. web: You Tube com, 2022-05-24 [cit. 2022-07-23]. Stopáž: 1 minuta a 56 sekund. Dostupné online.
- ↑ Gertruda Šašková (* 20. 11. 1896) [online]. web: Databáze Památníku Terezín; Database of the Inmates in the Terezín Police Prison; 22. 10. 1942 transportována z MP Terezín do KT Mauthausen (tam popravena 24.10.1942) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Památník osvobození v Jaroměři [online]. web: Turistia cz [cit. 2022-06-26]. GPS souřadnice: 50°21'10.8"N 15°55'4.8"E. Dostupné online.
- ↑ Jaroměř odstěhuje nepovedenou sochu rudoarmějce do konce roku [online]. web: idnes cz, 2022-04-27 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Socha sovětského vojáka z Jaroměře zmizela, kdosi ji posprejoval písmenem Z [online]. web: idnes cz, 2022-06-09 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Ivo. Pomník Obětem 2. světové války (Jaroměř, Albieriho, parčík při ulici Albieriho, naproti divadlu) [online]. web:, 2006-09-17 [cit. 2022-06-26]. Souřadnice GPS: N50°21'10.96 E15°55'05.75; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-5206-04246, CZE-5206-04245; Nápis: PADLÝM SPOLUOBČANŮM 1939 – 1945 ČEST JEJICH PAMÁTCE / následuje výčet jmen ... PHDR. ŠAŠKOVÁ GERTRUDA 20.11.1896-3.7.1942 .... Dostupné online.
- ↑ Mimi a Mařena [online]. web: Databáze NK ČR, 1938 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. Praha: Centrum české historie, o.p.s., 2021. 374 stran. ISBN 978-80-88162-22-3.
- ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. Praha: Gallery, 2011. 334 stran. ISBN 978-80-86990-97-2.
- ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Druhé, doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. 216 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2753-5.
- PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. Vydání druhé. Praha: Nakladatelství Academia, 2018. 804 stran. Průvodce. ISBN 978-80-200-2926-3.
- ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. Praha: Nakladatelství Academia, 2016. 1127 stran. Průvodce; 11858. ISBN 978-80-200-2614-9.
- PADEVĚT, Jiří. Dotek Anthropoidu. Vydání 1. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. 258 stran. ISBN 978-80-200-2675-0.
- SEKYRKOVÁ, Milada, ed. Minerva 1890-1936: kronika prvního dívčího gymnázia v habsburské monarchii. První vydání. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016. 402 stran; strany 243 a 379; ISBN 978-80-246-3437-1. (PhDr. Milada Sekyrková (* 5. února 1966, Domažlice) – historička a archivářka. Zabývá se dějinami historiografie, dějinami vědeckých institucí a sociálními dějinami.)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gertruda Šašková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gertruda Šašková