Geografie Spojených států amerických

Spojené státy americké leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je Kanadský štít, jehož stáří se datuje od archaika. Rozprostírá se v severovýchodní části kontinentu. Jeho střední část je konkávní a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen přeměněnými a vyvřelými horninami. V současnosti se pod Severoamerickou desku podsouvá tichomořská, přesněji se podsouvá pod její západní okraj. Zároveň se Jihoamerická deska pohybuje směrem k Severní.

V důsledku těchto pohybů vznikla vysoká horská hradba sopečného původu, která se táhne od Aleutských ostrovů u Aljašsky až po Ohňovou zemi. Kordillery začínají Aljašským hřbetem (nejvyšší bod Denali o výšce 6 190^[1] m) a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech. U pobřeží Tichého oceánu jsou to Pobřežní hory a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina a Velká pánev. Nejníže položené místo Ameriky leží v USA a je jím Údolí smrti (Death Valley). Tato proláklina je 86 m pod úrovní hladiny moře. Své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život (poušť bez vody s velkými vedry, ve stínu naměřili až 57 °C). Podél východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory. Mezi Appalačským pohoří a Atlantským oceánem se rozprostírá pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje mississippská nížina. Mezi Appalačským pohořím a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.

Regiony fyzické geografie

Fyzickogeografické regiony Spojených států: Laurentinská vrchovina (1), Atlantská nížina (2-3), Appalačská vrchovina (4-10), Vnitřní roviny (11-13), Vnitřní vysočiny (14-15), Skalnaté hory (16-19), Mezihorské plošiny (20-22), Pacifické pobřežní pásmo (23-25)

Podle vědeckovýzkumné vládní agentury United States Geological Survey pro geologii a geografii se Spojené státy americké (bez Aljašky a Havajských ostrovů) dělí do osmi hlavních fyzickogeografických regionů.^[2]

Laurentinská vrchovina (Laurentian Upland)
Atlantská nížina (Atlantic Plain)
Appalačské hory (Appalachian Highlands)
Vnitřní roviny (Interior Plains)
Vnitřní vysočiny (Interior Highlands)
Skalnaté hory (Rocky Mountains)
Mezihorské plošiny (Intermontane Plateaus)
Pacifické pobřežní pásmo (Pacific Mountain System)

Vodstvo

Velká jezera

Větší část území USA patří do úmoří Atlantiku. Vlévají se do něj veletoky jako Mississippi, s přítokem Missouri (nejdelší říční soustava USA - 6212 km), řeka Svatého Vavřince a Rio Grande. Tichý oceán přijímá většinou kratší toky tekoucí z Kordiller. Mezi významnější patří řeky Columbia a Colorado. Do Severního ledového oceánu se vlévají řeky Mackenzie s Yukon.

V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtokové oblasti mezi Skalnatými horami a Pacifickým pobřežním pásmem. V USA je množství vodopádů, ale nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády, které leží mezi Erijským a Ontarijským jezerem.

Podnebí

Průměrné srážky v USA

Díky své velikosti USA leží v několika významných podnebných pásech. Severní část území leží v mírném pásmu, je však chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Vnitřní roviny a Velké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásmu a Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásmu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. Aljaška leží v studeném pásmu a Havajské ostrovy v tropickém pásmu. Tvárnost povrchu Ameriky umožňuje téměř nepřerušenou přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté zejména vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller. Proto vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky od Tichého oceánu, vyprší se nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a nad návětrnými svahy pacifického pásma.

Extrémy

Silné tornado poblíž Dimmittu na severu Texasu 2. června 1995

Na severu Aljašky, kde převládá tundra a arktické podmínky, klesá teplota až k −62,2 °C (−80 °F).^[3] Na druhé straně byla v Údolí smrti v Kalifornii naměřena teplota 56,7 °C (134 °F), tedy druhá dosud nejvyšší zaznamenaná teplota na světě.^[4]

Hory v západních státech USA dostávají pravidelně a v průměru nejvyšší sněhové srážky na zemi. Největší roční úroveň srážek je na Mount Rainier ve státě Washington – 1758 cm (692 in); rekord byl zaznamenán v zimě v letech 1971–1972, tedy 2850 cm (1122 in). Tento rekord byl překonán poblíž lyžařské oblasti Mt. Baker v severozápadním Washingtonu v sezoně 1998–1999, kdy napadlo 2896 cm (1140 in). Další místa s výraznými srážkami mimo Kaskádové pohoří je pohoří Wasatch Range nedaleko Velkého Solného jezera, San Juan Mountains ve státě Colorado a Sierra Nevada poblíž jezera Tahoe.

V centrálních částech USA jsou tornáda běžnější než kdekoliv jinde na světě^[5] a obvykle se objevují během jara a léta. Smrtící a destruktivní hurikány se téměř každý rok vyskytují podél pobřeží Atlantiku a v Mexickém zálivu. Appalačská oblast a středozápad zažívá nejhorší povodně, i když prakticky žádná oblast ve Spojených státech vůči záplavám imunní není. Jihozápadní oblast zase trpí na nejhorší sucha; existuje i teorie, že taková sucha před 500 lety zdecimovala kulturu Anasaziů.^[6] Západ bývá každý rok zasažen velkými požáry.

Přírodní katastrofy

Spojené státy jsou každoročně zasaženy řadou přírodních katastrof. Ačkoli takové sucho je vzácné, občas způsobilo vážná ochromení jako například během tzv. prachové pánve v letech 1931-1942. Farmaření na velkých pláních na čas selhalo, celé regiony byly téměř vylidněné a prašné bouře pustošily zemi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geografia USA na slovenské Wikipedii.

↑ New Elevation for Nation’s Highest Peak – Revised Denali Elevation Announced. GISuser [online]. Spatial Media, 2015-09-02 [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
↑ FENNEMAN, N.M. Physiographic divisions of the conterminous U. S. [online]. U.S. Geological Survey, 1946. Dostupné online. (anglicky)
↑ Williams, Jack Each state's low temperature record, USA today, URL accessed 13 June 2006.
↑ Weather and Climate [online]. National Park Service U. S. Department of the Interior, January 2002 [cit. 2006-10-05]. S. 1–2. Dostupné online.
↑ NOVA, Tornado Heaven, Hunt for the Supertwister, URL accessed 15 June 2006.
↑ O'Connor, Jim E. and John E. Costa, Large Floods in the United States: Where Thley Happen and Why, U.S. Geological Survey Circular 1245, URL accessed 13 June 2006.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Spojených států amerických na Wikimedia Commons
National Atlas of the United States of America

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[USGS-1] New Elevation for Nation’s Highest Peak – Revised Denali Elevation Announced. GISuser [online]. Spatial Media, 2015-09-02 [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.

[2] FENNEMAN, N.M. Physiographic divisions of the conterminous U. S. [online]. U.S. Geological Survey, 1946. Dostupné online. (anglicky)

[3] Williams, Jack Each state's low temperature record, USA today, URL accessed 13 June 2006.

[Death_Valley-4] Weather and Climate [online]. National Park Service U. S. Department of the Interior, January 2002 [cit. 2006-10-05]. S. 1–2. Dostupné online.

[5] NOVA, Tornado Heaven, Hunt for the Supertwister, URL accessed 15 June 2006.

[6] O'Connor, Jim E. and John E. Costa, Large Floods in the United States: Where Thley Happen and Why, U.S. Geological Survey Circular 1245, URL accessed 13 June 2006.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]