Vršťala

rod rostlin
(přesměrováno z Geissorhiza)

Vršťala[1] (Geissorhiza) je rod rostlin z čeledi kosatcovité. Jsou to drobné, vytrvalé, vzhledově dosti různorodé byliny s podzemní hlízou a několika úzkými listy. Květy jsou různých barev, pravidelné nebo dvoustranně souměrné, plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 100 druhů a je rozšířen v jižní Africe. Některé druhy se celkem vzácně objevují ve sbírkách okrasných rostlin.

Jak číst taxoboxVršťala
alternativní popis obrázku chybí
Geissorhiza radians
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďkosatcovité (Iridaceae)
Rodvršťala (Geissorhiza)
Ker Gawl., 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Geissorhiza imbricata na historické ilustraci z roku 1803

Vršťaly jsou subtilní, vytrvalé, sezónně zatahující, lysé nebo chlupaté byliny s podzemní hlízou. Hlízy jsou kulovité, vejcovité až poněkud kuželovité, s bazálním hřebenem, z něhož vyrůstají kořeny, na povrchu kryté tvrdými a dřevnatými nebo řidčeji papírovitými či vláknitými, soustřednými nebo střechovitě se kryjícími obaly (tunikami). Uvnitř jsou bílé. Počet listů je druhově charakteristický a pohybuje se v rozmezí od jednoho (Geissorhiza unifolia) po několik, nejčastěji jsou 3. Listy jsou úzké, unifaciální, na bázi pochvaté. Spodní bývají zkrácené (katafyly). Některé druhy mají ztlustlé okraje listů nebo i žilky. Stonek je vzpřímený, jednoduchý nebo větvený, s okrouhlým průřezem. Květy jsou pravidelné nebo dvoustranně souměrné, kolovité, řepicovité nebo miskovité, podepřené párovými listeny a uspořádané v hroznovitém květenství nebo jednotlivé. Barva květů je velmi různorodá (mimo oranžové), nejčastěji jsou bílé, smetanové, fialové nebo purpurové. Okvětí má přímou okvětní trubku a 6 cípů. Tyčinky jsou volné, obvykle se zploštělými nitkami. Čnělka je tenká a dlouhá, vyčnívá z okvětní trubky a na konci je . Plodem je drobná, tenkostěnná tobolka obsahující mnoho drobných semen.[2][3][4]

Rozšíření

editovat

Rod zahrnuje asi 100 druhů.[5] Je rozšířen při jižním a západním pobřeží jižní Afriky s přesahy do severního Namaqualandu, západního Karru a Východního Kapska.[2][4] Zástupci rodu rostou na poměrně široké škále stanovišť. Některé druhy jsou dokonce svým výskytem omezeny pouze na skalní útesy v blízkosti vodopádů.[4]

Ekologické interakce

editovat

Květy jsou opylovány hmyzem, přičemž různé druhy jsou přizpůsobeny různým opylovačům. U většiny druhů jsou hlavními opylovači včely. Druhy s dlouhou okvětní trubkou a světlými, růžovými květy jsou opylovány dvoukřídlými s dlouhým sosákem z čeledí ovádovití (Tabanidae) a Nemestrinidae, zatímco nemnohé druhy se sytě purpurovým středem květu navštěvují vrubounovití brouci z tribu Hopliini.[4]

Taxonomie

editovat

Rod Geissorhiza je v rámci čeledi Iridaceae řazen do podčeledi Crocoideae a tribu Ixieae. První revize rodu byla uveřejněna v roce 1955 a bylo v ní rozlišováno 55 druhů. V revizi vydané v roce 1985 již bylo zahrnuto 91 druhů.[2] Nejblíže příbuzným, sesterským rodem je Hesperantha.[6] Tento rod má centrum rozšíření rovněž v jižní Africe. Oba rody se odlišují zejména znaky na čnělce (u rodu Hesperantha je čnělka již v úrovni ústí okvětní trubky rozčleněna na dlouhá ramena). Společnými znaky jsou zejména asymetrické hlízy a v rámci podčeledi Crocoideae neobvyklé, dřevnaté tuniky.[2][4] Některé druhy byly v rámci taxonomických revizí přeřazeny do rodu Gladiolus, např. madagaskarský druh Gladiolus bojeri.[2]

Význam

editovat

Většina druhů má poměrně malé a nenápadné květy bez většího pěstitelského významu, jsou však mezi nimi i výjimky. Za jeden z nejkrásnějších druhů rodu je považována Geissorhiza radians, jejíž několikabarevné květy jsou přirovnávány k poloplným pohárům červeného vína. Podobné květy mají i příbuzné druhy Geissorhiza eurystigma a Geissorhiza mathewsii (a rovněž např. i druh Babiana rubrocyanea). Pohledné bělavé květy s hnědočerveným středem má Geissorhiza tulbaghensis. Všechny tyto druhy je možno pěstovat v nádobách, mimo specializované sbírky rostlin se však objevují jen zřídka. Pěstování některých druhů je poměrně snadné, Geissorhiza aspera se rozmnožuje i samovolně ze semen.[7][4] Z českých botanických zahrad není žádný druh tohoto rodu uváděn.[8]

Reference

editovat
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c d e GOLDBLATT, Peter. Systematics of the Southern African genus Geissorhiza (Iridaceae-Ixioideae). Annals of the Missouri Botanical Garden. 1985, čís. 72(2). 
  3. FOSTER, Robert C. Studies in the Iridaceae - II. A revision of Geissorhiza Ker-Gawl. Contributions from the Gray Herbarium of Harvard University,. 1941, čís. 135. 
  4. a b c d e f MANNING, John; GOLDBLATT, Peter; SNIJMAN, Dee. Color encyclopedia of Cape bulbs. Portland: Timber Press, 2002. ISBN 0-88192-547-0. (anglicky) 
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. (anglicky) 
  6. GOLDBLATT, Peter et al. Phylogeny of Iridaceae subfamily Crocoideae based on a combined multigene plastid DNA Analysis. Aliso: A Journal of Systematic and Evolutionary Botany. 2006, čís. 22(1). 
  7. SHANKS, Gary. Geissorhiza radians (Thunb.) Goldblatt [online]. National Biodiversity Institute. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat