Hora Svaté Anny
Hora Svaté Anny[1][2][3][4] (polsky Góra Świętej Anny, německy Sankt Annaberg, slezsky Anaberg nebo Świyntŏ Anna) je obec v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce ve gmině Leśnica. Rozkládá se na severním a východním svahu stejnojmenného kopce (408 m n. m.) v nejzápadnější části Slezské vrchoviny. V roce 2011 zde žilo 467 obyvatel.[5]
| Hora Svaté Anny Góra Świętej Anny | |
|---|---|
 Celkový pohled | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°27′22″ s. š., 18°10′3″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Strzelce |
| Gmina | Leśnica |
  Hora Svaté Anny | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 467 |
| Etnické složení | Slezané, Němci, Poláci a další |
| Náboženské složení | římští katolíci a další |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | +48 77 |
| PSČ | 47-150 |
| Označení vozidel | OST |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hora Svaté Anny je nejvýznamnějším katolickým poutním místem Horního Slezska. První kostel na kopci byl postaven na sklonku 15. století. Na začátku 17. století byla do něj z Ujazdu přemístěna uctívaná dřevěná socha svaté Anny Samotřetí datovaná do roku 1480. V roce 1655 do obce přišla skupina třiceti františkánů, kteří nechali kostel přestavět v barokním slohu a vedle vybudovali první klášter. V letech 1700–1709 vznikla na jižních a západních svazích hory Kalvárie – křížová cesta se 33 kaplemi. Mezi lety 1733 až 1749 proběhla výstavba nového barokního kláštera. V průběhu dalších dvou století došlo ještě k několika dalším stavebním úpravám.
Zvláštní význam získala Hora Svaté Anny v 19. století v době národnostních nesvárů. Jak proněmecky, tak propolsky orientovaní Slezané ji považovali za symbolické místo, jakési „srdce Slezska“, a zde konané bohoslužby nebo sváteční akce měly mnohdy ráz politické manifestace. Bitva u Annabergu v květnu 1921 byla největší bitvou v průběhu hornoslezských povstání. Po rozdělení regionu v roce 1922 Hora Svaté Anny zůstala na německé straně a byla připojena k Polsku až po druhé světové válce. Dodnes zde žije početná německá menšina (25,7 % při sčítání lidu 2011)[6] a obec je od roku 2008 oficiálně dvojjazyčná.
Kromě poutního komplexu jsou významnými pamětihodnostmi Hory Svaté Anny Památník povstaleckého činu (Pomnik Czynu Powstańczego) dokončený v roce 1955, který propagandisticky upomíná na bitvu z roku 1921 a „odvěký polský boj proti germánství“, a s nim sousedící meziválečný amfiteátr pro 30 tisíc diváků, původně součást nacistického mauzolea s obdobnou, ač opačně interpretovanou, tematikou.
Bývalý nefelinitový lom na jižním svahu kopce tvoří geologickou přírodní rezervaci. V roce 2010 byl zřízen Národní geopark Hora Svaté Anny s deset kilometrů dlouhou naučnou stezkou spojující řadu z přírodně-geologického hlediska významných stanovišť v okolí.
Každoročně v druhé půlce července se v obci koná Svátek mládeže (Święto Młodzieży) – celopolský sraz katolické mládeže.
Katastrem Hory Svaté Anny prochází dálnice A4, ale vesnice na ni není napojena, nejbližší sjezd je vzdálený osm kilometrů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Web Národního geoparku: Úvod - Geopark Hora Sv. Anny
- ↑ Dobratrasa.eu: Památník velikášství na Hoře Svaté Anny
- ↑ Diecéze ostravsko-opavská: Poutní místo Hora svaté Anny u Opole získalo titul mezinárodní svatyně, 14.9.2015
- ↑ Region Hranicko: Žáci z Bělotína strávili dopoledne v pobočce Slezského muzea Opole, poblíž Hory svaté Anny, 7.2.2011
- ↑ Údaje Hlavního statistického úřadu PR podle sčítání lidu 2011
- ↑ Údaje pro celou gminu Leśnica/Leschnitz podle sčítání lidu 2011: Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015 Archivováno 18. 2. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hora Svaté Anny na Wikimedia Commons - Webové stránky farnosti Hora Svaté Anny
