Fytogeografické členění Evropy

Fytogeografické členění Evropy je rozdělení evropských květenných oblastí dle jejich typických prvků na základě podnebí, teploty, vlhkosti, rozložení srážek, zeměpisné šířky a kontinentality, přičemž nejdůležitější jsou zde dva ekologické gradienty: směrem od severu na jih roste průměrná teplota a délka vegetačního období, směrem od západu na východ roste kontinentalita, tedy teplotní rozdíly mezi zimou a létem. Lze rozlišit několik hlavních oblastí, jimž odpovídají typické elementy flóry (soubory rostlinných druhů s podobným areálem rozšíření) a vegetační typy.

Barevná mapa evropských bioregionů (pontický a panonský znázorněny odděleně) (anglicky)
Trochu odlišné pojetí (anglicky)

Fytogeografické oblasti

editovat
  • Mediteránní – zahrnuje zhruba oblast Středomoří a jeho nejbližšího okolí
  • Atlantická – Zaujímá úzký pruh pobřeží Atlantiku od severního Portugalska po Jutský poloostrov a Britské souostroví, též pobřeží Skandinávie
  • Středoevropská – většina centrálních oblastí kontinentu po střední Rusko
  • Ponticko-jihosibiřská – jižní Ukrajina a jihozápad evropského Ruska, Valašská a Panonská nížina
  • Arktická – pouze nejsevernější oblasti Skandinávie a její pohoří
  • Boreální – Skandinávský poloostrov, severní Skotsko, severovýchod evropského Ruska

Elementy evropské květeny

editovat

Literatura

editovat
  • Hendrych, Radovan: Fytogeografie. Praha, SPN 1984
  • Hájek, Jiří a kol.: Úvod do biogeografie. Přípravný text pro biologickou olympiádu 2004/2005, Praha, MŠMT
  • Moravec, Jaroslav: Fytocenologie. Praha, Academia 1994