Fukóza (v chemickém názvosloví fukosa), je monosacharid se šesti uhlíky (hexóza) a aldehydovou skupinou (aldóza). Běžně používaná zkratka je Fuc. Na rozdíl od naprosté většiny sacharidů nacházejících se v přírodě, které jsou v D konfiguraci (D sacharidy neboli D cukry), se fukóza vyskytuje přirozeně v L konfiguraci. Fukóza není základní hexózou, ale jedná se o odvozený cukr – derivát, který patří do skupiny tzv. deoxysacharidů (sacharidů, kterým chybí jedna nebo více hydroxylových skupin – příkladem dalších významných deoxycukrů může být L-rhamnóza nebo D-deoxyribóza). Fukózu lze také označit za 6-deoxy-L-galaktózu.

Fukosa
Cyklická forma
Cyklická forma
Lineární forma
Lineární forma
Obecné
Systematický název
  • 6-deoxy-ʟ-galaktopyranosa
  • (3S,4R,5S,6S)-6-methyltetrahydro-2H-pyran-2,3,4,5-tetraol
Triviální názevfukóza, fukosa
Sumární vzorecC6H12O5
Identifikace
Registrační číslo CAS2438-80-4
Vlastnosti
Molární hmotnost164,16 g/mol
Teplota tání144–145 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt v přírodě

editovat

Fukóza se v přírodě volná prakticky nevyskytuje. Vzácně se podílí na tvorbě polysacharidů (např. fukoidan). Velmi často ji však lze najít jako součást oligosacharidů, které jsou navázané na proteinech (glykoproteiny) a to jak N-glykosidovou vazbou tak i O-glykosidovou vazbou. V těchto oligosacharidech je fukóza vždy navázaná O-glykosidovou vazbou na jiný sacharid – nejčastěji galaktózu (Gal) nebo N-acetylglukosamin (GlcNAc), nebo vzácněji přímo na protein (a to přes hydroxylové skupiny postranních řetězců aminokyselin serinu nebo threoninu)

Syntéza a zapojení do metabolismu

editovat
 
syntesa fukózy

Fukóza stejně jako ostatní monosacharidy nevystupuje v metabolismu samotná, ale navázaná na přenašeč. V případě fukózy se jedná o GDP (guanosindifosfát). GDP-fukóza je syntetizovaná jednak z GTP (guanosintrifosfát) a volné fukózy (jejíž zdroj je přijatá potrava nebo štěpení vlastních oligosacharidů) nebo může syntéza vycházet z GDP-manózy.[1]

Průmyslové zdroje fukózy

editovat

Nejdůležitějším zdrojem L-fukózy jsou fukoidany – polysacharidy tvořené zčásti fukózou v různé míře sulfatovanou (tzn. s navázanými zbytky kyseliny sírové), které jsou produkované některými hnědými řasami jako součást jejich buněčných stěn (spolu s celulózou) (např. Fucus vesiculosus). U některých druhů mohou tvořit více než 40 % z celkové hmotnosti sušených buněčných stěn.[2]

Příklady funkcí fukosy

editovat

Zánět

editovat

Během zánětu dochází v jeho okolí ke změnám složení oligosacharidů, které na svém povrchu vystavují buňky tvořící stěny krevních kapilár tzv. endotheliální buňky. Bílé krvinky mají pro tyto speciální oligosacharidy receptory (tzv. selektiny), které jim je pomáhají rozpoznat a navázat se na ně. Tímto mechanismem se bíle krvinky zachytávají na stěny krevních kapilár a koncentrují se místě zánětu. Fukóza je nezbytnou součástí těchto oligosacharidů, které endotheliální buňky v případě zánětu syntetizují a vystavují.[3]

Krevní skupiny

editovat

Biochemickou podstatou krevních skupin jsou oligosacharidy, které jsou vystaveny na povrchu červených krvinek (a dalších buněk). Struktura sacharidů jednotlivých krevních skupin je trochu odlišná, nicméně všechny tři (A, B i 0 (neboli H)) obsahují navázanou fukózu.

Reference

editovat
  1. Becker DJ, Lowe JB., Fucose: biosynthesis and biological function in mammals., Glycobiology. 2003 Jul;13(7):41R-53R. Epub 2003 Mar 19.
  2. Pomin VH, Mourão PA., Structure, biology, evolution, and medical importance of sulfated fucans and galactans., Glycobiology. 2008 Dec;18(12):1016-27. Epub 2008 Sep 16.
  3. McEver RP., Selectin-carbohydrate interactions during inflammation and metastasis, Glycoconj J. 1997 Aug;14(5):585-91.

Literatura

editovat
  • S.A. Brooks, M.V. Dwek, U. Schumacher, "Functional and Molecular Glykobiology" 1st edition, BIOS Scientific Publishers Limited, 2002, ISBN 1-85996-022-7

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat