Friedrich Stolberg
Friedrich Stolberg, plným jménem Friedrich Theodor Alfred Pius Franz von Sales Maria zu Stolberg-Stolberg (14. prosince 1877, Thomaswaldau[1][2] – 28. března 1954, Gamburg an der Tauber[3]), byl šlechtic, rakouský a poté československý politik německé národnosti, jeden ze zakladatelů německojazyčného křesťanskosociálního hnutí v českých zemích, meziválečný předseda Německé křesťansko sociální strany lidové a senátor Národního shromáždění ČSR.
Friedrich Stolberg | |
---|---|
Poslanec Slezského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1908 – 1918 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1935 | |
Předseda DCSVP | |
Ve funkci: 1935 – 1939 | |
Předchůdce | Karl Hilgenreiner |
Nástupce | rozpuštění strany |
Stranická příslušnost | |
Členství | rakouská kř. soc. str. DCSVP |
Narození | 14. prosince 1877 Thomaswaldau Německá říše |
Úmrtí | 28. března 1954 (ve věku 76 let) Gamburg an der Tauber Západní Německo |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Rodiče | Bedřich ze Stolberg-Stolbergu |
Alma mater | Innsbrucká univerzita |
Profese | politik |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
editovatVystudoval práva na Innsbrucké univerzitě. Získal titul doktora práv. Od roku 1908 byl poslancem Slezského zemského sněmu a v letech 1912–1919 působil i jako člen zemského výboru. Byl členem zemské zemědělské rady.[2] Byl majitelem velkostatku Kyjovice ve Slezsku (k velkostatku náležely polnosti a lesy na katastru obcí Kyjovice, Pustá Polom, Těškovice). Přispíval na stavby v obci (silnice, kaple, lokální dráha Kyjovice - Svinov). Pečoval o výsadbu, šlechtění a budování zámeckého parku, který byl jedním z dendrologicky nejcennějších na severní Moravě a ve Slezsku. [zdroj?]
Už na přelomu 19. a 20. století patřil k předním postavám katolického politického tábora mezi německým obyvatelstvem Českých zemí. Byl hlavní postavou politického katolicismu a Křesťansko-sociální strany v Rakouském Slezsku. Působil jako statkář.[4]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění.[5] Uváděl se coby rolník v Kyjovicích.[6] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1935.[7]
V roce 1935 se stal předsedou Německé křesťanskosociální strany lidové, když v jejím čele vystřídal Karla Hilgenreinera. Jeho nástup do čela strany souvisel s dočasným vítězstvím aktivistického křídla, které bylo vstřícné vůči Československu a chtělo se vymezovat proti Sudetoněmecké straně. Důsledkem této mocenské proměny byl i opětovný vstup strany do československé vládní koalice. Samotný Stolberg ale byl spíše méně výrazným politikem.[8] Tento takzvaný novoaktivismus nicméně neuspěl a v roce 1938 členská základna strany hromadně přešla k Sudetoněmecké straně. Stolberg tak neučinil a formálně zůstal předsedou křesťanských sociálů až do března 1939, kdy se strana sama rozpustila. Nevstoupil do NSDAP. Politicky se neangažoval.[9]
Na jaře 1946 byl vysídlen do obce Sterbfritz v Hesensku.[9] Jeho žádost o navrácení československého občanství zamítla antifašistická komise při ONV v Bílovci 17. dubna 1946 se zdůvodněním: „poněvadž ani v době zvýšeného nebezpečí republiky, také po dobu okupace nebylo zúčastněno aktivního odboje nebo trpěno pod nacistickým terorem.“[10] Později se usadil v obci Gamburg an der Tauber v Bavorsku. Zde byl aktivní v organizacích vysídlenců (Ackermannovo sdružení). Zemřel při autonehodě.[9]
Dne 29. srpna 1911 uzavřel v Drensteinfurtu sňatek s Franciscou Marií Herminií Antonií Emmou Engelbertou (*13. 6. 1877 v Drensteinfurtu, +24. 9. 1964 v Drensteinfurtu), rozenou Landsberg-Velen, dcerou vestfálského a pruského politika, říšského svobodného pána Františka Karla Engelberta Marii von Landsberg-Velen (*9. února 1830 v Münstru, †27. října 1915 v Drensteinfurtu, Vestfálsko). Ze šťastného manželství se narodily dvě dcery.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1314.
- ↑ a b BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ STOLBERG [online]. angelfire.com [cit. 2011-12-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 39, 489.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15.
- ↑ 21. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 880.
- ↑ a b c Shrnutí diplomové práce [online]. pelc.wz.cz [cit. 2011-12-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Státní okresní archiv Nový Jičín, fond ONV Bílovec.