Franz Metzner
Franz Metzner (18. listopadu 1870 Všeruby u Plzně[1] – 24. března 1919 Berlín) byl česko-německý sochař a organizátor umělců.
| Franz Metzner | |
|---|---|
 Franz Metzner, kol.r.1895 | |
| Narození | 18. listopadu 1870 Všeruby  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. března 1919 (ve věku 48 let) Berlín  Německá říše |
| Příčina úmrtí | španělská chřipka |
| Povolání | sochař, učitel a kameník |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a tvorba
editovatVyučil se v ateliéru Christiana Behrense ve Vratislavi, dále studoval ve Cvikově, Drážďanech a v Hamburku. V letech 1894–1903 pracoval v Berlíně, mj. jako designér a modelér pruské královské manufaktury na porcelán. Svými díly se zúčastnil Světové výstavy v Paříži roku 1900. Roku 1903 přesídlil do Paříže, kde svá následující léta spojil s činností vídeňských uměleckých dílen (Wiener Werkstätte a jeho spolupracovníky tam byli například Josef Hoffmann, Gustav Klimt nebo Richard Luksch.
Jeho styl obsahuje prvky secese, art-deco a monumentalismu. Metznerovým nejznámějším dílem je vnitřní výzdoba památníku Bitvy národů v Lipsku. V Čechách působil především v Liberci, Jablonci nad Nisou, Teplicích a v Praze. Řada jeho děl v Německu byla během 2. světové války zničena. Většina jeho děl v Čechách nepřežila období komunismu.
Metznerbund
editovatJeho jméno jako čelné osobnosti severočeské výtvarné moderny bylo použito krátce po Metznerově smrti roku 1919 pro název nového svazu sudetoněmeckých výtvarníků Metznerbund – Metznerův svaz s hlavním sídlem v Liberci, regionálními pobočkami a s východní skupinou, činnou v Olomouci. Činnost tohoto sdružení zaštítila Obchodní a živnostenská komora v Liberci. Metznerův svaz měl teoreticky formulovaný ideový a tvůrčí program, pořádal společné výstavy, zprostředkoval svým členům zakázky na realizace návrhů, zejména v architektuře, a na prodej uměleckých děl. Prvním předsedou byl zvolen Karl Krattner. Za druhé světové války se sdružení cele zapojilo do nacistické propagandy a jeho poslední aktivitou byla výstava fašistického umění v Praze roku 1944.
Dílo
editovat- Abatyše, pálená hlína (1905), Národní galerie v Praze
- Kašna Nibelungů v Jablonci nad Nisou, návrh vytvořený roku 1904 pro Berlín, realizován r. 1924
- Sochařská výzdoba haly v Památníku Bitvy národů, Lipsko (1913)
- Sochařská výzdoba interiéru vinárny Rheingold v Berlíně (1907), vybombardováno r. 1944
- Čtyři sochy atlantů na fasádě domu v Landstrasse Hauptstrasse ve Vídni
- Budova Vídeňské bankovní jednoty v Praze v ulici Na Příkopě
- Reliéfy pro palác Pojišťovacího spolku pro průmysl cukerní v Praze v Jindřišské ulici
- Kašna pro Výstavu českých Němců v Liberci (1906), později přesunutá před Libereckou radnici (nyní zničená)
- Sousoší na vrcholu paláce Stoclet v Bruselu
- Pomník Franze Stelzhamera v Linci
- Mozartův pomník v zámeckém parku v Teplicích
- Pomník císaře Josefa II. v Teplicích (zničen za druhé světové války nebo krátce po ní)
- Socha Rüdigera v Neugablonz v Bavorsku (do roku 1945 instalovaná na kašně Nibelungů v Jablonci nad Nisou, prodaná roku 1968 do Národní galerie)
- Pomník císaře Josefa II. ve Větrově[2]
Galerie
editovat-
Abatyše -
Pilíř ve vinárně Rheingold, Berlín -
Medailon z téže vinárny -
Žena -
Landtrasse 23, Vídeň -
Památník Bitvy národů
_Franz_Metzner_(Veletr%C5%BEn%C3%AD_pal%C3%A1c,_Prague).jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Pomník císaře Josefa II., Větrov [online]. Krajinou Trojzemí [cit. 2020-09-27]. Kapitola Frýdlantsko. Dostupné online.
Literatura
editovat- Jan Mohr: Socha a architektura mezi secesí a monumentem, Publikace k výstavě v Severočeském muzeu v Liberci, Liberec 2006, ISBN 80-903595-4-X
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Metzner na Wikimedia Commons - Franz Metzner v informačním systému abART
