Franz Mehring
Franz Erdmann Mehring (27. února 1846 Sławno, Pomořansko – 28. ledna[1] anebo 29. ledna 1919 Berlín) byl německý publicista, teoretik marxismu, filozof a politik. Lenin v Materialismu a empiriokriticismu mluvil o Mehringovi jako o člověku, který nejen chce, ale i dovede být marxistou.
| Franz Mehring | |
|---|---|
 Franz Mehring | |
| Narození | 27. února 1846 Sławno |
| Úmrtí | 29. ledna 1919 (ve věku 72 let) nebo 28. ledna 1919 (ve věku 72 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Zentralfriedhof Friedrichsfelde |
| Alma mater | Humboldtova univerzita Lipská univerzita |
| Povolání | historik, novinář, politik, publicista, filolog a dramatik |
| Politické strany | Sociálnědemokratická strana Německa Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa |
| Funkce | člen pruské poslanecké sněmovny |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatFranz Mehring přišel k sociální demokracii na konci osmdesátých let. Po léta byl členem redakce teoretického orgánu německé sociální demokracie Die Neue Zeit a od roku 1901 byl redaktorem levicových novin Leipziger Volkszeitung.[2]
Dílo
editovatFranz Mehring je mnohostranný filozof. Je autorem statí z oblasti dějin filozofie, kritiky buržoazní filozofie a revizionismu i celé řady prací, v nichž se zabývá problémy historického materialismu. Kritizoval idealistické filozofické koncepce Nietzscheho, Hartmanna, Schopenhauera a novokantovství,[2] vystupoval proti takzvané hegelovské renesanci. Říkal, že Immanuel Kant přestává být v módě, že buržoazie nyní hledá novou ideologickou zbraň proti marxismu v novohegelovství.[3] Monografie F. Mehringa Karl Marx. Jeho životopis je jednou z nejlepších marxistických studií dějin marxismu. Asi třetina knihy je věnována utváření marxismu. I když tato část monografie poněkud zastarala, protože autor neznal řadu Marxových prací, které byly uveřejněny po jejím vydání, i nyní o ní projevují zájem badatelé pro její vědecký přístup k základním otázkám.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Gerhard Engel, Bärbel Holtz, Gaby Huch, Ingo Materna (Hrsg.): Groß-Berliner Arbeiter- und Soldatenräte in der Revolution 1918/19. Dokumente der Vollversammlungen und des Vollzugsrates. Vom Ausbruch der Revolution bis zum 1. Reichsrätekongress. Akademie-Verlag, Berlin 1997, S. 528, Anm. 5; Alexander Mühle, Arnulf Scriba: Franz Mehring 1846–1919. In: LeMO, 14. September 2014.
- ↑ a b Čagin 1976, s. 464.
- ↑ Čagin 1976, s. 465.
- ↑ Ojzerman 1978, s. 23.
Literatura
editovat- ČAGIN, Boris, 1976. Mehringovo propagování idejí marxistické filosofie a jeho kritika buržoazní filozofie. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 457–469.
- OJZERMAN, Teodor Il'jič, 1978. Utváření marxistické filozofie (původním názvem: Formirovanije filosofii marksizma). Redakce : Odpovědná redaktorka Jarmila Oborská; překlad z ruského originálu: Milena Manová; ilustrace : Obálku navrhl a graficky upravil Jan Solpera. 1. vyd. Praha: Svoboda. 580 s.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Mehring na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franz Mehring
