František Vilém ze Salm-Reifferscheidtu
František Vilém starohrabě ze Salm-Reifferscheidt-Bedburgu (německy Franz Wilhelm Altgraf zu Salm-Reifferscheidt in Bedburg, 14. srpna 1672, Bedburg – 4. června 1734, Vídeň) byl německý šlechtic z rodu Salmů ve službách Habsburků. Po službě v armádě zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni. Díky svým sňatkům získal majetek v Čechách a Rakousku. Dva z jeho synů Leopold a Antonín založili rodové linie (Salm-Reifferscheidt-Hanspach a Salm-Reifferscheidt-Raitz) žijící v Čechách a na Moravě do 20. století.
| František Vilém starohrabě Salm-Reifferscheidt | |
|---|---|
 Portrét Františka Viléma Salma z roku 1723 (zámek Rájec nad Svitavou) | |
| Narození | 14. srpna 1672 zámek Bedburg |
| Úmrtí | 4. června 1734 (ve věku 61 let) Vídeň |
| Choť | Marie Anežka Agáta Slavatová z Chlumu a Košumberka (od 1692) Marie Anna Karolína z Lichtenštejna (od 1719) |
| Rodiče | Erich Adolf ze Salm-Reifferscheidu a Ernestina Barbora z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu |
| Děti | Karel Antonín Josef ze Salm-Reifferscheidt-Bedburgu Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt Marie Arnoštka ze Salm-Reifferscheidt-Bedburgu |
| Příbuzní | Zikmund ze Salm-Reifferscheidt-Bedburgu[1] (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze starého německého rodu Salmů, patřil k linii Salm-Reifferscheidt označované podle zámku Bedburg v Porýní. Zde se také narodil jako jediný syn starohraběte Ericha Adolfa (1619–1678), dědičného maršálka kolínského kurfiřtství[2] a jeho druhé manželky Ernestiny, rozené hraběnky z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (1654–1698).
Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se dynastických válek přelomu 17. a 18. století, později žil u císařského dvora ve Vídni. Dosáhl titulů císařského tajného rady a komořího, zastával hodnost hejtmana císařské gardy a nakonec byl od roku 1720 nejvyšším štolbou císařovny Amálie Vilemíny.[3]
Rodina a majetek
editovat
František Vilém byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se v roce 1692 stala Marie Anežka (Agnes), rozená hraběnka Slavatová z Chlumu a Košumberka (1674–1718), dcera Jana Jiřího Jáchyma Slavaty a jedna z dědiček obrovského majetku vymřelého rodu Slavatů. Z rodového dědictví převzala panství Lipová (dříve Hanšpach) v severních Čechách[4] a díky tomu František Vilém Salm získal v roce 1693 český inkolát (barokní zámek zde byl vystavěn až v následující generaci).[5]
Po ovdovění se podruhé oženil v roce 1719 s princeznou Marií Karolínou z Lichtenštejna (1694–1735), dcerou vysoce postaveného dvořana a diplomata knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna. Marie Karolína byla dámou Řádu hvězdového kříže a od svého bratra, knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna dostala darem panství se zámkem Hetzendorf u Vídně.[6] Spolu s manželem pak ještě koupila palác ve Vídni na ulici Wallnerstrasse. Z obou manželství Františka Viléma Salma pocházelo osm dětí.
- 1. Marie Ernestina (1693–1730), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1719 Jan Adam hrabě z Fünfkirchenu (1696–1748), majitel panství Nová Bystřice a Fünfkirchen
- 2. Josef Jan Kristián (1696–1698)
- 3. Marie Kristina Vilemína (1695–1745), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1725 Jan Josef hrabě Breuner (1687–1762), císařský skutečný tajný rada a komoří, prezident stavovské reprezentace v Dolním Rakousku, dědičný nejvyšší zemský komoří v Dolním Rakousku, majitel panství Asparn an der Zaya
- 4. Karel Antonín Josef (1697–1755), císařský tajný rada a komoří, dědic rodového majetku v Porýní a paláce ve Vídni, ∞ 1720 Marie Františka hraběnka Esterházyová z Galanty (1702–1778), dáma Řádu hvězdového kříže
- 5. František Arnošt (1698–1760), kanovník v Kolíně nad Rýnem a Štrasburku, biskup v Tournai 1730–1760
- 6. Leopold Antonín (1699–1769), polní podmaršál císařské armády, císařský skutečný tajný rada a komoří, dědic panství Lipová, I. ∞ 1735 Marie Anna hraběnka z Althannu (1700–1737), II. ∞ 1739 Marie Anna hraběnka z Auerspergu (1719–1743), III. ∞ 1744 Marie Karolína hraběnka z Ditrichštejna (1722–1790)
- 7. Marie Josefa Kristina (* a † 1707)
- 8. Antonín Karel Salm-Reifferscheidt (1720–1769), nejvyšší komoří císařského dvora, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel panství Rájec nad Svitavou a Blansko, ∞ 1743 Marie Rafaela hraběnka z Rogendorfu (1726–1807)
Díky svým manželkám získal František Vilém vlivné příbuzenské vazby na významné osobnosti v Čechách i u vídeňského dvora. Prostřednictvím první manželky Anežky Slavatové byl švagrem Heřmana Jakuba Černína z Chudenic a Norberta Libštejnského z Kolovrat. Druhým sňatkem s princeznou Marií Karolínou Lichtenštejnovou se dostal do příbuzenského vztahu s knížetem Josefem Janem Adamem z Lichtenštejna nebo s hrabětem Bedřichem Augustem z Harrachu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou. Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009; s. 182 ISBN 978-80-86829-43-2
- ↑ Kolektiv: Tváří v tvář. Barokní portrét v zemích Koruny české; Moravské zemské muzeum, Brno, 2017; s. 94–95 ISBN 978-80-7028-495-7
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III., Praha, 1998; s. 506 ISBN 80-85983-12-5
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 283
- ↑ KALÁBOVÁ, Lenka, KONEČNÝ, Michal: Dva barokní inventáře obrazů zámku Hetzendorf. Příspěvek k počátkům sběratelství Salm-Reifferscheidtů in: Opuscula historiae artium 61/2012; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2012; s. 176–188 dostupné online
Externí odkazy
editovat- Rodokmen Salm-Reifferscheidtů dostupné online
