František Sadílek (politik)
František Sadílek (anglicky Frank J. Sadilek, 1. prosince 1851 Ledeč nad Sázavou[1] – 24. března 1933 Wilber, Nebraska) byl česko-americký politik, podnikatel, bankéř, divadelní ochotník, novinář a přispěvatel prvních krajanských periodik v USA, a spolkový činovník (mj. Sokol). Podílel se na organizaci českého krajanského života v USA, především pak ve státě Nebraska.
| František Sadílek | |
|---|---|
 F. J. Sadílek (okolo r. 1910) | |
| Poslanec Sněmovny reprezentantů státu Nebraska | |
| Ve funkci: 1883 – ? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Antimonopolní strana |
| Narození | 1. prosince 1851 Ledeč nad Sázavou  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. března 1933 (ve věku 81 let) Wilber, Nebraska  USA |
| Místo pohřbení | Czech Wilber Cemetery |
| Choť | Tereza Sadílková (roz. Jurková) |
| Děti | Olga Šťastná |
| Profese | úředník, byznysmen a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se v Ledči nad Sázavou v Posázaví do české rodiny majitele zdejšího hostince. Ten byl místem konání raných divadelních představení ve městě a František zde již v raném věku získal vřelý vztah k ochotnickému divadlu.
V USA
editovatV roce 1868 odešel se svými rodiči do Spojených států, rodina se posléze usadila v Chicagu, městě, kde působila početná česko-americká komunita. Spolu se svými rodiči byl počas zaměstnán v dílně na výrobu kočárů. Působil mj. jako člen českého ochotnického spolku, též byl členem místní jednoty Sokola.
V Nebrasce
editovatRoku 1875 odešel do Omahy ve státě Nebraska, kde ve spolupráci s novinářem a spolkovým činitelem F. B. Zdrůbkem pomáhal ve české komunitě s budováním ochotnického spolku. Roku 1876 se pak vrátil do Chcaga, kde se téhož roku oženil a se svou ženou pak roku 1877 společně odešli do Omahy. Odtud roku 1878 po několika letech se však natrvalo přestěhoval do města Wilber v Nebrasce, kde si následně zřídil sedlářskou a řemenářskou živnost. Byl činný v budování české komunity ve městě: členem krajanských spolků, spoluzakladatelem wilberského Sokola[2] či aktivním ochotníkem.
Vstoupil do veřejného života a roku 1883 byl zvolen poslancem Sněmovny reprezentantů státu Nebraska za Antimonopolní stranu.[3] Roku 1896 figuroval také v pozici volitele za svůj domovský stát při prezidentských volbách.[4] Angažoval se rovněž ve finančnictví a byl ředitelem banky ve Wilberu.[5]
Ludvíkova kočovná společnost
editovatRoku 1892 se stal hlavním americkým organizátorem[6] výjezdu profesionální české divadelní společnosti Františka Ludvíka do Spojených států u příležitosti Světové výstavy v Chicagu. Zde měl soubor účinkovat pro publikum z početné česko-americké komunity, koncentrované především právě v Chicagu. Sadílek souboru zprostředkoval půjčkou 5 000 dolarů pro uhrazení nákladů, kterou mu pak divadelníci svými výdělky splatili. Soubor v počtu dvaadvaceti členů vyrazil na cestu z Roudnice nad Labem 5. března a přes Brémy vyplul 8. března na parníku Amerika přes Atlantský oceán, až 20. března dorazil do New Yorku. Čeští herci zde bylo krajany náležitě uvítáni. První představení, Preissové Gazdina roba, bylo sehráno 26. března 1893 před vyprodaným hledištěm newyorské Center Opera House. Soubor se pak setkal s výrazným komerčním úspěchem a po dalších představeních v Baltimoru, Pittsburghu a Detroitu dorazil až do Chicaga, kde pak začal působit. Krátce po ukončení turné, 20. srpna 1893, secvičil soubor ve spolupráci s pěveckým sborem Lyra americkou premiéru Smetanovy Prodané nevěsty.[7] Téhož roku bylo rozhodnuto o zřízení stálé divadelní scény pro potřeby společnosti, s názvem První stálá českoslovanská divadelní společnost, sídlící v Chicagu.
Podporoval vznik samostatného Československa. S přibývajícím věkem se stal často zvaným řečníkem na krajanské pohřby.[8] Roku 1929 se též zúčastnil odhalení pomníku českým osadníkum v Nebrasce.[9]
Úmrtí
editovatFrantišek Sadílek zemřel 24. března 1933 ve Wilberu ve věku 81 let. Pohřben byl v rodinném hrobě na zdejším krajanském hřbitově Wilber Czech Cemetery.[10]
Rodinný život
editovatRoku 1876 se v Chicagu oženil s Terezou Jurkovou, Čechoameričankou přistěhovalou do Chicaga. Společně počali několik dětí. Dcera Olga Šťastná-Sadílková se stala jednou z prvních žen českého původu absolvujících ve Spojených státech medicínu a posléze se prostřednictvím spolkových organizací zasazovala o rovnoprávnost mezi lékaři a lékařkami. Absolvovala rovněž několik zdravotnických misí v Evropě a během 20. let 20. století po několik let pobývala v Československu.[11]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The Czechoslovak Review. [s.l.]: Bohemian Review Company 346 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 4GM6AQAAMAAJ.
- ↑ Amerikán Národní Kalendář. [s.l.]: Nákladem a tiskem Aug. Geringera 1552 s. Dostupné online. Google-Books-ID: FeAcAQAAMAAJ.
- ↑ Czechs in Nebraska - Political Activity. www.usgennet.org [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Czechs in Nebraska - Saline County. www.usgennet.org [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ František J. Sadílek | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ O cestě první české profesionální divadelní společnosti za krajany do USA. Radio Prague International [online]. 2007-11-04 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Ludvíkova společnost – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ BOHLKE, L. Brent; HOOVER, Sharon. Willa Cather Remembered. [s.l.]: U of Nebraska Press 256 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8032-2395-0. (anglicky)
- ↑ Memory of Bohemian pioneers in Saline County, Nebraska Dostupné online
- ↑ Frank J Sadilek (1851-1933) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ From the archives: Olga Stastny [online]. 2016-05-16 [cit. 2022-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-26. (anglicky)
Literatura
editovat- SADÍLEK, F. J. Z mých vzpomínek na první doby ve Wilber. Omaha, Národní tiskárna, 1914
- ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926. s. 188.
- ČAPEK, Tomáš. Padesát let českého tisku v Americe. New York: František Brodský, 1911. s. 77.
- ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. 52.
- HABENICHT, Jan. Dějiny Čechův amerických. St. Louis: Hlas, [1904-1910]. s. 242.
