Wikipedie

Banka

finanční instituce
(přesměrováno z Bankéř)

Banka je finanční instituce, která přijímá vklady od veřejnosti a vytváří depozitní účty při současném poskytování úvěrů.[1] Úvěrovou činnost může banka provádět také nepřímo prostřednictvím kapitálových trhů. Tímto způsobem umožňuje pohyb peněz v ekonomice a prostřednictvím multiplikace (bankovnictví částečných rezerv) znásobuje množství dočasně volných zdrojů v peněžním oběhu.[2] Úroková marže, tedy rozdíl mezi úrokovými sazbami debetních účtů (úvěrů) a kreditních účtů (vkladů), dále poplatky za jejich rezervaci, uložení či správu, tvoří základní zisk každé banky.[3][4][5]

George W. Ackerman: Zákazník v bance Auburn Savings Bank, 1929
Na tento článek je přesměrováno heslo Bankéřka. Další významy jsou uvedeny na stránce Bankéřka (film).

Provozování bankovních služeb je regulováno státem a podléhá bankovnímu dozoru, který vykonává centrální banka. Ta část finančního trhu, která nepodléhá regulaci, ale chová se i podobně jako banky, se nazývá stínové bankovnictví. Banky v České republice potřebují pro svoji činnost bankovní licenci.[6]

Historie

editovat
 
1970
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny bankovnictví.

V dávných dobách se bohatá část společnosti obávala o své úspory a hledala pro ně úkryt – bezpečnou úschovu. Protože za spolehlivé považovali chrámy, tak do nich začali odnášet peníze, které nepotřebovali k okamžité spotřebě.

V antickém Řecku se bankovní operace počaly přesunovat mimo náboženské objekty. Velký rozmach pro bankovnictví přišel v období starověkého Říma. Z této doby pochází slovo banka, které má původ v italském slově il banco. Význam toho slova je lavice nebo stůl, na nichž byly prováděny finanční transakce.

Ve středověké Evropě je počátek výrazného úspěchu židovských bankéřů. Křesťanství totiž zakazovalo půjčovat peníze na úrok. U muslimů platí dodnes zákaz půjčené peníze zatěžovat úrokem a proto islámské banky fungují na jiných principech. Průmyslová revoluce přinesla potřebu většího množství finančních služeb a ústavů. V tomto období nastal rozmach bankovnictví, který celý obor nasměroval k vývoji do jeho dnešní podoby.

Dnes již nadpoloviční většina Čechů spolupracuje s více než jednou bankou. Při výběru upřednostní banku, která požadovaný produkt nabízí nejlevněji.[7] Právě to je důvod, proč se banky předhánějí v tom, která poskytne svým klientům lepší servis. Služby jako internet banking nebo aplikace pro smartphone jsou již u většiny bank samozřejmostí. První internet banking v Čechách spustila v roce 1998 Fio banka. Právě tato banka přišla o pár let později, v roce 2011, i s první bankovní aplikací pro smartphone.[8]

Rozdělení

editovat

Obchodní banky mohou být buď univerzální, to znamená, že poskytují široký rejstřík bankovních služeb, anebo specializované na jednotlivé činnosti. Tato specializace vyplývá buď ze zákona (tj. je-li v zemi bankovní soustava univerzální či specializovaná), nebo z povahy banky dobrovolně.

Dělení bank podle specializace

editovat
  • poskytování služeb občanům – spořitelny
  • služby pro firmy – investiční banky

Oborové zaměření

editovat

Existují také banky specializované podle činností:

  • exportní banky (ČEB)
  • rozvojové banky (NRB, EBRD)
  • hypoteční banky

Struktura

editovat
  • dceřiná banka – převod majetku na mateřskou banku lze např. formou dividend[9]
  • pobočka – lze převádět aktiva a vklady jsou pojištěny u země mateřské banky (např. v zahraničí)[10]
 
Česká spořitelna a Raiffeisenbank v Praze u metra Budějovická

Obchody bank

editovat

Další úkoly bank

editovat
  • emise peněz[11]
  • zprostředkování bezhotovostního platebního styku
  • úschova cenných předmětů
  • směnárenská činnost
  • vydávání cenných papírů
  • burzovní obchody
  • poradenské a zprostředkovatelské služby

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ The Rulebook Glossary [online]. Bank of England, 2020-12-31 [cit. 2022-11-18]. Banka.. je akreditována k přijímání vkladů a je úvěrovou institucí, ale není družstevní záložnou, úvěrovým družstvem ani stavební spořitelnou.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-13. 
  2. ↑ O multiplikaci depozit a zprostředkovatelské funkci bank | NašePeníze.cz. www.nasepenize.cz [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bankovní poplatky tvoří třetinu zisku bank. Peníze.cz [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Češi těšte se! Banky zlevní své úvěry.. iDNES.cz [online]. 2002-02-07 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ S.R.O, emocio. Úroková marže. Bankovní poplatky [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách § 4
  7. ↑ S.R.O., IPC Corporation. Banky svádí boj o klienty. Lákají na půjčku zdarma nebo bezplatný účet - Investujeme.cz. Investujeme.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-22]. 
  8. ↑ Analýza deseti bank: co už umí mobilní bankovnictví a co má úspěch. iDNES.cz [online]. 2017-10-18 [cit. 2018-02-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Mohou zahraniční bankovní matky vysávat své české dcery? - Česká národní banka. web.archive.org [online]. 2013-12-03 [cit. 2021-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-03. 
  10. ↑ Kde je pojištěno | Fond pojištění vkladů. web.archive.org [online]. 2013-12-03 [cit. 2021-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-03. 
  11. ↑ Revenda Zbyněk, Mandel Martin: Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, ISBN 978-80-7261-132-4.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Banka&oldid=24078564“