Wikipedie

František Peterka (malíř)

český malíř

František Peterka (26. dubna 1920 v Oltyni – 11. září 2007 v Soběslavi) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor, člen SČUG Hollar.

František Peterka
Narození26. dubna 1920
Oltyně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. září 2007 (ve věku 87 let)
Soběslav
ČeskoČesko Česko
Povolánímalíř, ilustrátor, grafik, typograf a kurátor
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí a studia

editovat

Narodil se v nemajetné rodině zemědělského dělníka jako první ze tří dětí. Do školy začal chodit (1926) v obci Tučapy, kde bydleli (1925–1929), po přestěhování do Podolí (zemědělský dvůr ležící mezi Čenkovem u Malšic a Skrýchovem) chodil do školy ve Skrýchově. Rád a dobře kreslil. V roce 1931 začal studovat na osmiletém gymnáziu v Táboře. Z finančních důvodů však po skončení sekundy přešel do třetí třídy měšťanské školy, v roce 1935 nastoupil do učení na strojního zámečníka v malé továrně v Malšicích. Zde pak pracoval jako tovaryš, v lednu 1943 byl totálně nasazen v Saalfeldu v Německu jako frézař u firmy Zeiss. Zde vážně onemocněl a po měsíci na marodce pracovního lágru byl odeslán domů, kde se zvolna zotavoval a pracoval na podolském statku.

V klidu malé obce začal jak doma, tak v přírodě, pilně kreslit a malovat; po skončení německé okupace ČSR odjel koncem května 1945 na doporučení profesora Lašky do Prahy, udělal zkoušky a začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Nejprve v ateliéru prof. Vladimíra Pukla, pak ve všeobecné škole. „Samorost“ Peterka, zvyklý na volný prostor a na přírodu, se nemohl smířit s tvorbou v ateliéru a s tehdejší „drezúrou výuky“, měl problémy a hrozilo mu i vyloučení. V druhém roce však začal pracovat v grafických materiálech a technikách, perokresbě, leptu. Učení se mu dařilo, byl zručný a na konci druhého roku získal za soubor leptů druhou cenu. O prázdninách vykonal základní vojenský výcvik (Klatovy, Šumava). Absolutorium na AVU získal v roce 1949 a rozhodl se pro návrat na jih Čech. V roce 1950 se oženil, bydlel dál v Podolí a po několikaleté úpravě domku v Čenkově se zde usadil natrvalo.

Dílo a uznání

editovat

Peterkův talent se potvrdil již brzy při studiu, např. lepty Žňové práce na poli a Podobizna otce či prvními dřevořezy Polibek, Lučina, Bolest. Po škole doma usilovně pracoval a hledal svoji cestu a výraz; ve skromné dílně začalo vznikat velké množství kreseb z prostředí venkova, přírody a domova a také dřevořezy. Snaha se setkala s ohlasem.[1] Byl přijat za člena nové tvůrčí skupiny M57; jeho díla si povšimla i kritika na Výstavě mladých v Brně na jaře 1958; jako čtyřicetiletý měl svoji první samostatnou výstavu. Jeho jméno pronikalo do širšího kulturního povědomí a samotářský život mimo výtvarná centra se u něho stal spíše předností; z celého díla je cítit vroucí poměr k rodnému kraji.

František Peterka se věnoval jak ilustraci knih[2] (pro edice České básně a Klub přátel poezie, po r. 1963 i spolupráce s nakladatelstvími Československý spisovatel, Odeon, Mladá fronta), koláži a pastelu, tak dřevořezu, příležitostně i dřevorytu a linorytu, známé jsou jeho ex libris i dekorace v interiérové architektuře (například návrh dekorativní mříže pro dveře Muzea v Soběslavi). Tvořil také v oblasti leptu, miniatur a tepané mědi. Byl činný ve výtvarných sdruženích a komisích (SČVU a Alšova jihočeská galerie); od r. 1958 byl členem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar; jeho výtvarná forma byla roku 1983 oceněna titulem zasloužilého umělce; získal Jihočeskou výtvarnou cenu, výroční cenu SČVU a slovenskou cenu ČFVU.

Výstavy

editovat

Dílo Františka Peterky bylo zastoupeno:

  • v Československu na více než 100 výstavách a přehlídkách, ať samostatných nebo kolektivních (z nich bylo přes 10 na Slovensku);
  • svoji první samostatnou výstavu měl v Praze v divadle Rokoko (20 kreseb, 2 lepty a 7 dřevořezů – z cyklu „Krajiny“)
    • a další na jaře 1963 v divadle Na zábradlí v Praze (20 grafických listů a 3 kresby)
  • mnohokrát vystavoval v jihočeském kraji, např. Tábor-10x; Soběslav-8x; České Budějovice-16x a v jiných městech

Z dalších účastí:

  • v roce 1982 byla jeho práce vystavena v Anglii na kongresu ex libris v Oxfordu.
  • v roce 1996 byl zastoupen ve skupině jihočeských výtvarných umělců v Irsku na výroční členské výstavě Královské irské Akademie v Gallagher Gallery v Dublinu Academy without Walls (14. 10. – 2. 11. 1996).
  • František Peterka byl oceněn na VIII. ročníku Trienále českého ex libris v Chrudimi v roce 1996 u příležitosti XXII. světového kongresu F.I.S.A.E.;
  • V roce 2003 se v Nové výstavní síni v Chrudimi (10. 9. – 23. 11.) konala výstava František Peterka – grafika, koláže, exlibris;
  • v roce 2005 se v rámci 120. výročí otevření knihovny v Českých Budějovicích konala (5. 3. – 2. 4.) v Galerii u Schelů výstava, viz také: [1] ;
  • v prosinci 2005 se v nově zřízené galerii při malšické knihovně konala výstava Kořeny – raná díla Františka Peterky.

Svými díly je zastoupen v Národní galerii, v Alšově jihočeské galerii, v dalších předních českých a slovenských výtvarných galeriích, muzeích a soukromých sbírkách.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Miloslav Krajný (pracovník Alšovy jihočeské galerie): „Nutno vyzvednout čapkovsky dětské, kouzelné dřevořezy mladého grafika F.Peterky“ (Výstava jihočeských výtvarníků, Lidová demokracie, 1. ledna 1957)
  2. ↑ v letech 1962 až 1986 více než 50 prací knižní tvorby

Literatura

editovat
  • Luboš Hlaváček: František Peterka : příspěvek k novodobým dějinám výtvarných umění v jižních Čechách. 1. vyd. České Budějovice, Jihočeské nakladatelství, 1988.
  • Luboš Hlaváček: Současná kresba : Soudobé české umění, 1. vyd. Praha : Odeon, 1976.
  • Archiv výtvarného umění, o. s. Kostelec nad Černými lesy.
  • Deník MF DNES, 13. 9. 2007.
  • Za Františkem Peterkou, Týdeník Palcát, 19. 9. 2007.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Peterka_(malíř)&oldid=22260278“