František Dvořák (Brunner)

český malíř

František Dvořák, do roku 1895 František Brunner,[pozn. 1] užívající rovněž příjmení Brunner, nebo Bruner (14. listopadu 1862 Přelouč[1]7. června 1927 Praha[3]), byl český malíř.

František Dvořák
Narození14. listopadu 1862
Přelouč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. června 1927 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř a ilustrátor
Příbuzní
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

editovat
 
Matriční zápis o narození a křtu Františka Brunnera (matrika N 1857-1869 Přelouč (SOA Zámrsk))

František byl nejstarší dítě z dvanácti sourozenců přeloučského krejčího Václava Brunera a jeho manželky Anastasie, rozené Novákové. Jeho bratry byli fotografové Rudolf Bruner-Dvořák a Jaroslav Bruner-Dvořák[4].

Již v útlém dětství vzbuzoval pozornost svého učitele kreslení J. Jirouta svým malířským nadáním. Když mu bylo 14 let, poslal ho jeho otec na učitelský ústav v Kutné Hoře. V 17 letech, váben touhou k umělecké dráze, odchází studovat do Prahy, na malířskou akademii k prof. Františkovi Čermákovi. Studium se mu zdálo příliš pomalé a tak odchází studovat na akademii do Vídně, k prof. Griepenkerlovi a prof. Wurzingerovi. V roce 1883 vstupuje na akademii v Mnichově, kde se stává žákem prof. Otto Seitze a prof. Wilhelma Lindenschmita mladšího. Později si pořídil ateliér v mnichovské čtvrti Schwabing, kde začíná malovat podobizny a různé práce genrové, které s velikým úspěchem vystavoval v Mnichově a na akademii v Berlíně, potom též ve Vídni a také v pražském Rudolfinu. Stával se populárním. Z této doby jsou nejoblíbenějšími obrazy „Víra“ a „Láska“, dále „Děti s vějířem“ a „Děcko se psem“ a mnoho jiných.[zdroj?]

Roku 1888 se rozhodl spolu se svými mnichovskými spolužáky Karlem Vítězslavem Maškem a Alfonsem Muchou odjet do Francie. Později se k nim připojil i Luděk Marold[5]. Pobýval v Paříži a v Nice. Dále cestoval do Itálie, kde ve Florencii a v Římě maloval podobizny pro Angličany a Američany[6]. Potkal zde mnoho význačných lidí a rozhodl se pro cestu do Ameriky. Usídlil se ve Filadelfii[7], kde získal mnoho přátel a též i zakázek. Dne 19. listopadu 1890 se uskutečnila v Hazeltinových galeriích jeho výstava obrazů. Později pořádal soubornou výstavu ve Washingtonu. Po dobu 6 let působil také v New Yorku, Chicagu a Detroitu. Roku 1892 byl mezi vybranými umělci společné výstavy českých malířů v Hodoníně.[8] Dostalo se mu pochvalného uznání umělecké kritiky. Byl poctěn několika zlatými a stříbrnými medailemi. Osobně byl pozván do Liverpoolu na světovou výstavu ve Walker Art Gallery. V únoru roku 1905 se přestěhoval do Prahy. Na čas se usídlil v Bubenči, kde pracoval na rozměrném díle „Poslední večeře Páně“, kterou začal malovat již v Paříži. Od roku 1906 se uchýlil do ateliéru na vltavském nábřeží, kde žil až do své smrti. Roku 1907 namaloval na Konopišti skupinový portrét dětí arcivévody Franze Ferdinanda d'Este.[9] Téhož roku měl první soubornou výstavu v Čechách a to v Mladé Boleslavi.[zdroj?]

Vedle zakázkové tvorby portrétů a žánrových výjevů se stal důležitým představitelem hnutí nové spirituality. Ve svých obrazech se snažil integrovat východní spiritualitu, se kterou se seznámil již během pobytu v Americe. Dále jej v tomto směru ovlivnila i jeho sestra Helena Brunerová, která překládala do češtiny okultní literaturu.[5]

Podílel se na kompozici několika inscenovaných fotografických výjevů, jejichž autorem byl jeho bratr, fotograf Rudolf Bruner-Dvořák[10][11]. Rudolf Bruner-Dvořák je na druhou stranu autorem fotografie, která dokumentuje, jak Dvořák tvořil obraz anděla podle živého modelu s připjatými křídly[12].

Celý svůj život neúnavně pracoval. Mezi jeho nejslavnější obrazy patří podobizny Sri Rama Krishny a Sarady Devi, dále „Legenda o ptactvu v ráji“, „Děti s pivoňkami“, „Děvčátko s míčem“ a velmi populární obraz „Bedřich Smetana mezi svými přáteli roku 1865“. František Dvořák zemřel v Praze v roce 1927.[zdroj?]

Hodnocení díla

editovat
 
Sourozenci, 1912, typická ukázka díla, které Dvořákovi přineslo obdiv publika a bohatou klientelu.

Své akademické školení přetvořil do novoromanticky a symbolisticky stylizovaných děl[13]. Jeho díla z pobytu v Paříži spolu s díly Muchovými, Maškovými a Maroldovými se podílela na formování tehdejšího stylu[14]. Za typické dílo, dokládající Dvořákův přínos umění přelomu století, je považována jeho Čtenářka, která byla vystavena na pařížském Salonu v roce 1896 [15]. Byl ovlivněn barevností a stylem prerafaelitů[16]. Jeho zájem o Orient a esoteriku jej po návratu z USA přivedly ke snaze postihnout magický výraz reality (např. obraz Znějící kosmos z let 1910-1914[5].

Modernistická kritika první poloviny 20. století zařazovala Františka Dvořáka mezi akademizující, technicky vytříbené autory, kteří se podbízejí pokleslému buržoaznímu vkusu.[17]

Výstavy

editovat
  • 1885 Mnichov
  • 1887 výstava pořádaná Ústřední maticí školskou v Přelouči. Vystaveno 25 obrazů a třicet fotografií. Pro potřeby Matice bylo na vstupném vybráno 100 zlatých[18][19].
  • 1907 Mladá Boleslav[20]
  • 1909 Druhá umělecká a průmyslová výstava Polabského městského musea v Přelouči; zde vystavil celkem 110 obrazů. Výstava proběhla od 4. do 12. července 1909. Předmluvu ke katalogu napsal Jan Vincenc Diviš.[21]
  • 2000 Křídla slávy (společná výstava francouzských a českých malířů), Rudolfinum, Praha[22]
  • 2013 Mistrovské doteky českého symbolismu a secese, Galerie Kroupa, Litomyšl[23]

Publikace

editovat

V roce 1888 vyšlo v nakladatelství Franz Hanfstaengl v Mnichově album dvanácti reprodukcí Dvořákových prací[24].

Jeho obraz Bedřich Smetana mezi svými přáteli roku 1865 byl vydán Státním nakladatelstvím u příležitosti 100. výročí Smetanových narozenin v roce 1924.

Galerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. V roce 1895 si František Brunner úředně nechal změnit příjmení na Dvořák.[1][2]

Reference

editovat
  1. a b Matrika narozených, Přelouč 1857-1869, snímek 117. [s.l.]: SOA Hradec Králové Dostupné online. 
  2. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 102, obraz 925. Praha: Národní archiv [ttp://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=102&folium=925 Dostupné online]. Kapitola Dvořák (Bruner) Franz 1862. 
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 65. Dostupné online.
  4. SCHEUFLER, Pavel. Krásné časy : Rudolf Bruner-Dvořák, momentní fotograf. Praha: Grafoprint-Neubert : Národní technické muzeum, 1995. 187 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. ISBN 80-85785-21-8. Kapitola Životní osudy Rudolfa Brunera-Dvořáka.  Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine.
  5. a b c VLČEK, Tomáš. Malířství, kresba a grafika generace devadesátých let. In: LAHODA, Vojtěch. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0587-0. Svazek IV/1. Kapitola Umění secese a symbolismu, počátky modernosti, s. 31, 72–74.
  6. Výtečný pastelista český František Dvořák povolán do Florencie.... Zlatá Praha. 1888-02-17, roč. 5, čís. 13, s. 207. Dostupné online [cit. 2013-11-22]. 
  7. Náš krajan, chvalně známý pastelista František Dvořák, nalézá se právě ve Filadelfii.... Zlatá Praha. 1889-06-21, roč. 6, čís. 31, s. 372. Dostupné online [cit. 2013-11-22]. 
  8. NOVÁK, Vladimír. První výstava v Hodoníně. Kulturní kalendář města Hodonína. Prosinec 1968, s. 37– 38. Dostupné online. 
  9. Katalog der österreichischen Jubiläums Kunstausstellung in Wien 1908, s. 42, č.kat. 109
  10. DUFEK, Antonín. Fotografie 1890-1918. In: LAHODA, Vojtěch. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0587-0. Svazek IV/1. Kapitola Umění secese a symbolismu, počátky modernosti, s. 206.
  11. VLČEK, Tomáš. Praha 1900 : Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914. Praha: Panorama, 1986. S. 34. 
  12. Tomáš Vlček: Praha 1900, str. 181
  13. RAKUŠANOVÁ, Marie. Bytosti odnikud : metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách. Praha: Academia, 2008. 508 s. ISBN 978-80-200-1648-5. S. 70. 
  14. Dějiny českého výtvarného umění IV/1, str. 29
  15. Dějiny českého výtvarného umění IV/1, str. 34
  16. Dějiny českého výtvarného umění IV/1, str. 57
  17. Rakušanová, str. 352
  18. Výstava obrazů Fr. Brunera-Dvořáka v Přelouči. Zlatá Praha. 28. říjen 1887, roč. 4, čís. 49, s. 783. Dostupné online. 
  19. Kolektivní výstavu obrazů F. Dvořáka v Přelouči. Světozor. 7. říjen 1887, roč. 21, čís. 46, s. 734. Dostupné online. 
  20. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Dvořák (recte Brunner), František, s. 187–188. 
  21. DIVIŠ, Jan Vincenc. Úvod k výstavě obrazů Fr. Dvořáka.. In: musejní výbor. Katalog druhé umělecké a průmyslové výstavy Polabského měšťanského musea v Přelouči. Přelouč: nákladem výstavního výboru, 1909. Dostupné online. S. 19–21.
  22. výstava Křídla slávy, Rudolfinum, 14.9.2000–14.1.2001
  23. zapůjčení obrazu Mateřství – Strážce dětí na výstavu v Litomyšli, 8.6.–14.7.2013
  24. Mnichovský náš krajan František Dvořák vydal.... Zlatá Praha. 1887-11-25, roč. 5, čís. 1, s. 15. Dostupné online [cit. 2013-11-22]. 

Literatura

editovat
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Dvořák (recte Brunner), František, s. 187–188. 
  • RAKUŠANOVÁ, Marie. Bytosti odnikud : metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách. Praha: Academia, 2008. 508 s. ISBN 978-80-200-1648-5. S. 411. 
  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 95, ISBN 978-80-87376-01-0

Externí odkazy

editovat