Formule 1 v roce 1954

V. Mistrovství světa jezdců zahájila 17. ledna Grand Prix Argentiny a po 9 závodech 24. října při Grand Prix Španělska byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1951 se stal Juan Manuel Fangio pro kterého to byl již druhý titul mistra světa.

5 sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1954)
Mistr světa - Juan Manuel Fangio
Obecné informace
Počet závodů7
Počet pilotů25
Pohár jezdců
PrvníArgentina Juan Manuel Fangio
(Maserati a Mercedes-Benz)
DruhýArgentina José Froilán González
(Ferrari)
TřetíSpojené království Mike Hawthorn
(Ferrari)
Pohár konstruktérů
Prvníneznámá vlajka nebyl
Formule 1
1955

Pohled na sezónu

editovat

S přechodem Formule 1 na 2,5 litrové nepřeplňované motory pro rok 1954 se Mercedes při Velké ceně Francie poprvé od druhé světové války znovu zúčastnil závodů Grand Prix s monopostem Mercedes-Benz W196, se kterým Fangio a Karl Kling získali 1–2. Fangiův upměch ve Francii přišel po přechodu z týmu Maserati, s nímž vyhrál první dvě Velké ceny sezóny. I když se zjednodušená karoserie s uzavřeným kolem ukázala být pro Silverstone nevhodná, Mercedes pro závod Nürburgring vyrobil konvenčnější karoserii s otevřenými koly; Fangio vyhrál tři ze zbývajících čtyř závodů.

Úřadující šampion Alberto Ascari měl méně úspěšné střídání týmů, rozhodl se opustit Ferrari pro nově vytvořený tým Lancia. Monopost Lancie D50 nebyl připraven až do závěrečného závodu mistrovství světa, což znamenalo, že většinu své obhajoby titulu musel odsedět.

Argentinec Onofre Marimón byl zabit během tréninku na Velkou cenu Německa při řízení Maserati 250F. Byla to první smrtelná událost na mistrovském závodním víkendu Formule 1.

Pravidla

editovat
  • Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
    • 1. 8 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
  • Do konečné klasifikace se započítávají pouze 5 nejlepších výsledků z 9 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.

Body za sdílené vozy byly rovnoměrně rozděleny mezi jezdce, bez ohledu na to, kdo zajel více kol, pokud jeden z jezdců nebyl obviněn z ujetí "nedostatečné vzdálenosti". Jezdci, kteří si během závodu vyměnili vůz, získávali body pouze za nejlepší umístění.

Závody započítávané do MS

editovat
Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
1. GP

17. leden

  Argentina

Autódromo Oscar y Juan Gálvez

(Výsledky)

  Závod   Juan Manuel Fangio Ferrari 500   Juan Manuel Fangio
Kolo   José Froilán González Ferrari 625
Pole   Giuseppe Farina Ferrari 625
2. GP

31. května

  Indy 500

Indianapolis

(Výsledky)

  Závod   Bill Vukovich Kurtis Kraft-Offenhauser 500A
Kolo   Jack McGrath Kurtis Kraft-Offenhauser 500A
Pole   Jack McGrath Kurtis Kraft-Offenhauser 500A
3. GP

30. červen

  Belgie

Spa-Francorchamps

(Výsledky)

  Závod   Juan Manuel Fangio Ferrari 500
Kolo   Juan Manuel Fangio Ferrari 500
Pole   Juan Manuel Fangio Ferrari 500
4. GP

4. červenec

  Francie

Remeš

(Výsledky)

  Závod   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Kolo   Hans Herrmann Maserati A6GCM
Pole   Juan Manuel Fangio Maserati A6GCM
5. GP

17. červenec

  Velká Británie

Silverstone

(Výsledky)

  Závod   José Froilán González Ferrari 625
Kolo   Juan Manuel Fangio

  José Froilán González

  Onofre Marimón

  Jean Behra

  Mike Hawthorn

 Stirling Moss

  Alberto Ascari

Mercedes

Maserati A6GCM

Ferrari 625

Gordini T16

Ferrari 553

Maserati 250F

Maserati 250F

Pole   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
6. GP

1. srpen

  Německo

Nürburgring

(Výsledky)

  Závod   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Kolo   Karl Kling Mercedes W196
Pole   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
7. GP

22. srpen

  Švýcarsko

Bremgarten

(Výsledky)

  Závod   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Kolo   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Pole   José Froilán González Ferrari 625
8. GP

5. září

  Itálie

Monza

(Výsledky)

  Závod   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
Kolo   José Froilán González Ferrari 625
Pole   Juan Manuel Fangio Mercedes W196
9. GP

24. října

  Španělsko

Pedralbes

(Výsledky)

  Závod   Mike Hawthorn Ferrari 553
Kolo   Alberto Ascari Lancia D50
Pole   Alberto Ascari Lancia D50

Argentina

editovat
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Argentiny 1954.

Po tragédii z minulé sezóny na této trati, byli pořadatelé nuceni provést mnoho změn zajišťující bezpečí jak jezdců, tak i diváků. Další změnou, která se ovšem nepojila s bezpečností, byla změna z klasického závodění po směru hodin na závod protisměru. Výsledky tohoto řešení, ale nepřinesli požadované prodloužení času jednoho kola, ale právě na opak se doba jednoho kola zkrátila o 10 sekund. Farina se svým Ferrari získal pole position o 1 desetinu před kolegou Gonzálesem. Při závodě však přijel do cíle nejrychleji domácí oblíbenec Juan Manuel Fangio, druhý Farina se ztrátou 1 minuty. Poslední příčku na pódiu se ztrátou 2 minut si připsal José Froilán González.

Indianapolis 500

editovat
Související informace naleznete také v článku 500 mil Indianapolis 1954.

Na americkém legendárním oválu zvítězil podruhé v řadě Bill Vukovich a stal se jediným jezdcem, který vyhrál Indy 500 započítávanou do šampionátu Formule 1 více než jednou. Jimmy Bryan dojel druhý a Jack McGrath třetí.

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1954.

Ve belgickém Spa zvítězil Fangio, před Francouzem Trintignantem a kolegou z Maserati Stirlingem Mossem. Maurice Trintignant a Stirling Moss tímto získali první pódium Formule 1 v kariéře. Čtvrté místo si připsal González, který poté, co jeho vozu vypověděl motor, dojel ve voze Mika Hawthorna.

Francie

editovat
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Francie 1954.

Před tímto závodem Juan Manuel Fangio opustil dominantní tým Maserati a přidal se k Mercedesu, který tento rok ve Francii poprvé vstoupil do Formule 1. Toto rozhodnutí se později ukázalo jako dobrá volba, protože nejen že získal pole position a jediný jeho konkurent byl týmový kolega Karl Kling, který v cíli zaostával pouze o 1 desetinu, tak hlavním jezdcům Maserati i Ferrari nastaly na vozech poruchy. Závod dokončilo pouze 6 jezdců, mezi nimiž byl i Princ Bira ze Siamu na čtvrtém místě.

Velká Británie

editovat
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1954.

Tento závod se do dějin zapsal nejspíše způsobem udělování bodu za nejrychlejší kolo. Pořadatelé počítali čas pouze v celých sekundách, na který po dobu závodu dosáhlo celkem 7 jezdců (Ascari, Behra, Fangio, González, Hawthorn, Marimón a Moss). Po tomto incidentu se 1 bod za nejrycheljší kolo rozdělil na sedminy a FIA zavedla nová pravidla týkající se měření času, aby se takovýmto nepříjemnostem předešlo. Závod vyhrál González, který tak o trochu stáhl náskok Fangia, který dojel se ztrátou 1 kola na čtvrtém místě. Druhé místo získal domácí jezdec Mike Hawthorn a třetí byl Marimón. Jean Behra, který získal sedminu bodu, už nedokázal dále v sezóně bodovat, a tak jeho celý sezónní počet tvoří 1⁄7.

Německo

editovat
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Německa 1954.

Při domácí Velké ceně Mercedesu, si první místo pohlídal Juan Manuel Fangio po zisku pole position on 3 sekundy a náskoku v závodě o minutu a půl. Druhý Hawthorn v 17. kole převzal vůz od Gonzáleze a s náskokem 3 minut na třetího Trintignanta si dojel pro 3 body.

Švýcarsko

editovat
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Švýcarska 1954.

Kombinace Fangio a Mercedes se projevila jako vynikající řešení, protože Argentinec, i přesto, že kvalifikaci vyhrál González, vedl každé kolo závodu a v cíli dojel o minutu dříve než druhý González. Třetí jezdec Mercedesu Hans Hermann, dojel na třetím místě a to bylo jeho první i poslední v kariéře. Fangio tímto vítězstvím předčasně rozhodl Pohár jezdců a dorovnal Alberta Ascariho.

Itálie

editovat
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1954.

V této sezóně to bylo právě na Monze, kdy Alberto Ascari delší dobu vedl závod a to dokonce více než polovinu. Ve 49. kole ho však přejel Stirling Moss, který si jel pro vítězství, jenže v 68. kole jeho vůz přišel o olej a výměna ho poslalal o 9 kol zpět. Problémů Mosse využil Fangio, který si dojel pro 6. vítězství tuto sezonu a druhého Hawthorna nechal v prachu o kolo zpět. González převzal vůz od Magioliho a se ztrátou 2 kol ho dovezl na třetím místě.

Španělsko

editovat
Související informace naleznete také v článku Grand Prix Španělska 1954.

Svou další výhru si na barcelonském okruhu Pedralbes připsal Mike Hawthorn, ale ani to mu nepomohlo k druhému místu v Mistrovství světa jezdců, které už s předstihem zajistil José Froilán González, který ve Španělsku vůbec nezávodil. Fangio dojel se svým Mercedesem o kolo zpět.

Závody nezapočítávané do MS

editovat
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
3. leden   Rio de Janeiro Gávea   Toulo de Graffenried Maserati A6GCM Výsledky
9. leden   Nový Zéland Ardmore   Stan Jones Maybach Special Výsledky
31. leden   Ciudad de Buenos Aires Parco Almirante Brown   Maurice Trintignant Ferrari 625 Výsledky
11. duben   Syrakusy Syrakusy   Giuseppe Farina Ferrari 625 Výsledky
19. duben   Grand Prix de Pau Pau   Jean Behra Gordini T16 Výsledky
19. duben   Lavant Cup Goodwood   Reg Parnell Ferrari 500 Výsledky
9. květen   Grand Prix de Bordeaux Bordeaux   Jose Froilan Gonzalez Ferrari 625 Výsledky
15. květen   BRDC Silverstone   Jose Froilan Gonzalez Ferrari 625 Výsledky
22. květen   Gran Premio di Bari Bari   Jose Froilan Gonzalez Ferrari 625 Výsledky
5. červen   Curtis Trophy Snetterton   Roy Salvadori Maserati 250F Výsledky
6. červen   Gran Premio di Roma Castelfusano   Onofre Marimon Maserati 250F Výsledky
6. červen   Grand Prix des Frontieres Chimay   Princ Bira Maserati A6GCM Výsledky
7. červen   BARC Formula 1 Goodwood   Reg Parnell Ferrari 500 Výsledky
7. červen   Cornwall MRC Formula 1 Davidstow   John Riseley Prichard Connaught A Výsledky
7. červen   Cornwall MRC Formula 2 Davidstow   John Riseley Prichard Connaught A Výsledky
13. červen   Dresden Dresden-Hellerau   Rudolf Krause Connaught A Výsledky
19. červen   Crystal Palace Trophy Crystal Palace   Reg Parnell Ferrari 500 Výsledky
11. červenec   Grand Prix de Rouen Rouen-les-Essarts   Maurice Trintignant Ferrari 625 Výsledky
25. červenec   Grand Prix de Caen Caen   Maurice Trintignant Ferrari 625 Výsledky
2. srpen   August Cup Crystal Palace   Reg Parnell Ferrari 500 Výsledky
2. srpen   Cornwall MRC Formula 1 Davidstow   John Coombs Lotus 8 Výsledky
7. srpen   International Gold Cup Oulton Park   Stirling Moss Maserati 250F Výsledky
8. srpen   Halle Halle-Saale   Rudolf Krause BMW-Eigenbau Výsledky
14. srpen   RedeX Trophy Snetterton   Reg Parnell Ferrari 500 Výsledky
15. srpen   Gran Premio di Pescara Pescara   Luigi Musso Maserati 250F Výsledky
15. srpen   Sachsenring Sachsenring   Paul Thiel EMW Výsledky
28. srpen   Joe Fry Memorial Trophy Castle Combe   Horace Gould Cooper T23 Výsledky
12. září   Grand Prix de Cadours Cadours   Jean Behra Gordini T16 Výsledky
19. září   Berlín Avus   Karl Kling Mercedes W196 Výsledky
25. září   Goodwood Trophy Goodwood   Stirling Moss Maserati 250F Výsledky
25. září   Madgwick Cup Goodwood   Bob Gérard Cooper T23 Výsledky
26. září   Bernaurennen Bernau   Egon Binner AFM Výsledky
2. říjen   Daily Telegraph Trophy Aintree   Stirling Moss Maserati 250F Výsledky
7. listopad   Austrálie Southport   Lex Davison HWM Výsledky

Konečné hodnocení Mistrovství světa

editovat

Pohár jezdců

editovat
Poz. Jezdec ARG
 
USA
 
BEL
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
SUI
 
ITA
 
ESP
 
Body
1   Juan Manuel Fangio 1 1 1 4 1 1 1 3 42 (57.14)
2   José Froilán González 3 4† Ret 1 2† 2 3† / Ret 25.14 (26.64)
3   Mike Hawthorn DSQ 4† Ret 2 2† Ret 2 1 24.64
4   Maurice Trintignant 4 2 Ret 5 3 Ret 5 Ret 17
5   Karl Kling 2 7 4 Ret Ret 5 12
6   Bill Vukovich 1 8
7   Hans Herrmann Ret Ret 3 4 Ret 8
8   Luigi Musso DNS Ret 2 6
9   Nino Farina 2 Ret 6
10   Jimmy Bryan 2 6
11   Roberto Mieres Ret Ret Ret 6 Ret 4 Ret 4 6
12   Jack McGrath 3 5
13   Stirling Moss 3 Ret Ret Ret 10 Ret 4.14
14   Onofre Marimón Ret Ret Ret 3 4.14
15   Robert Manzon 3 Ret 9 Ret Ret 4
16   Sergio Mantovani 7 5 5 9 Ret 4
17   Prince Bira 7 6 4 Ret† Ret 9 3
18   Umberto Maglioli 9 7 3† 2
19   André Pilette 5 9 Ret 2
20   Luigi Villoresi 5 Ret† Ret Ret 2
21   Élie Bayol 5 2
22   Mike Nazaruk 5 2
23   Troy Ruttman 4† 1.5
24   Duane Carter 4† / 15† 1.5
25   Alberto Ascari Ret Ret / Ret† Ret Ret 1.14
26   Jean Behra DSQ Ret 6 Ret 10 Ret Ret Ret 0.14
  Harry Schell 6 Ret 12 7 Ret Ret 0
  Ken Wharton Ret 8 6 8 0
  Fred Wacker Ret 6 0
  Fred Agabashian 6 0
  Piero Taruffi 6 0
  Paco Godia 6 0
  Louis Rosier Ret Ret Ret 8 8 7 0
  Peter Collins Ret 7 0
  Don Freeland 7 0
  Jacques Swaters Ret 8 Ret 0
  Toulo de Graffenried 8 Ret† 0
  Paul Russo 8 0
  Larry Crockett 9 0
  Cal Niday 10 0
  Bob Gerard 10 0
  Jorge Daponte Ret 11 0
  Art Cross 11 0
  Don Beauman 11 0
  Chuck Stevenson 12 0
  Manny Ayulo 13 0
  Leslie Marr 13 0
  Bob Sweikert 14 0
  Leslie Thorne 14 0
  Horace Gould 15 0
  Jimmy Jackson 15† 0
  Ernie McCoy 16 0
  Jimmy Reece 17 0
  Ed Elisian 18 0
  Frank Armi 19 0
  Clemar Bucci Ret Ret Ret Ret 0
  Paul Frère Ret Ret Ret 0
  Roy Salvadori Ret Ret 0
  Jacques Pollet Ret Ret 0
  Roger Loyer Ret 0
  Sam Hanks Ret 0
  Pat O'Connor Ret 0
  Rodger Ward Ret 0
  Gene Hartley Ret 0
  Andy Linden Ret 0
  Johnny Thomson Ret 0
  Jerry Hoyt Ret 0
  Jimmy Daywalt Ret 0
  Tony Bettenhausen Ret 0
  Travis Webb Ret 0
  Bill Homeier Ret 0
  Johnnie Parsons Ret 0
  Len Duncan Ret 0
  Pat Flaherty Ret† 0
  Jim Rathmann Ret† 0
  Lance Macklin Ret 0
  Georges Berger Ret 0
  Bill Whitehouse Ret 0
  John Riseley-Prichard Ret 0
  Reg Parnell Ret 0
  Peter Whitehead Ret 0
  Eric Brandon Ret 0
  Ron Flockhart Ret† 0
  Hermann Lang Ret 0
  Theo Helfrich Ret 0
  Ottorino Volonterio Ret† 0
  Alan Brown DNS 0
  Rodney Nuckey DNS 0
Poz. Jezdec ARG
 
USA
 
BEL
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
SUI
 
ITA
 
ESP
 
Body

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1954 Formula One season na anglické Wikipedii.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat