Fluorid ruthenitý
chemická sloučenina
Fluorid ruthenitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RuF3.
| Fluorid ruthenitý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid ruthenitý |
| Anglický název | Ruthenium(III) fluoride |
| Německý název | Ruthenium(III)-fluorid |
| Sumární vzorec | RuF3 |
| Vzhled | tmavě hnědá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 51621-05-7 51021-05-7 |
| PubChem | 12011490 |
| SMILES | F[Ru](F)F |
| InChI | InChI=1S/3FH.Ru/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: YRQNNUGOBNRKKW-UHFFFAOYSA-K |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 158,07 g/mol |
| Teplota tání | 600 °C (rozkládá se) |
| Hustota | 5,36 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | prakticky nerozpustný ve vodě |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | romboedrická |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava
editovatFluorid ruthenitý lze připravit redukcí fluoridu rutheničitého jodem při teplotě 250 °C nebo sírou při teplotách nad 200 °C:[1][2]
- 5 RuF5 + I2 → 5 RuF3 + 2 IF5
Vlastnosti
editovatFluorid ruthenitý je tmavě hnědá pevná krystalická látka, která je nerozpustná ve vodě. Krystalizuje v romboedrické soustavě s prostorovou grupou R3c (Číslo 167).[3][4] Tvoří oktaedrické komplexy fluoru.[1]
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Ruthenium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Ruthenium(III)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b HOLLEMAN, A. F. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG 1484 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-083817-6. S. 1418. (německy)
- ↑ SEDDON, E. A.; SEDDON, K. R. The Chemistry of Ruthenium. [s.l.]: Elsevier 1414 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4832-8990-8. S. 155. (anglicky)
- ↑ BLACHNIK, R. Taschenbuch für Chemiker und Physiker: Band 3: Elemente, anorganische Verbindungen und Materialien, Minerale. [s.l.]: Springer-Verlag 1477 s. Dostupné online. ISBN 978-3-642-58842-6. S. 700. (německy)
- ↑ HEPWORTH, M. A.; JACK, K. H.; PEACOCK, R. D. The crystal structures of the trifluorides of iron, cobalt, ruthenium, rhodium, palladium and iridium. Acta Crystallographica. 1957-01-01, roč. 10, čís. 1, s. 63–69. Dostupné online [cit. 2024-01-12]. ISSN 0365-110X. DOI 10.1107/S0365110X57000158.