Fluorid neodymitý

Fluorid neodymitý
Obecné
Systematický název	Fluorid neodymitý
Anglický název	Neodymium(III) fluoride
Německý název	Neodym(III)-fluorid
Sumární vzorec	NdF3
Vzhled	zářivě růžový/fialový
Identifikace
Registrační číslo CAS	13709-42-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	237-253-3
PubChem	83676
SMILES	F[Nd](F)F
InChI	InChI=1S/3FH.Nd/h3*1H;/q;;;+3/p-3 ; Key: XRADHEAKQRNYQQ-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost	201,24 g/mol
Teplota tání	1410 °C (2570 °F; 1683,15 K)
Hustota	6,505 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Bezpečnost
	; GHS07
H-věty	H302, H312, H315, H319, H330, H332, H335
P-věty	P261, P264, P264+265, P270, P271, P280, P301+317, P302+352, P304+340, P305+351+338, P317, P319, P321, P330, P332+317, P337+317, P362+364, P403+233, P405, P501
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid neodymitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NdF₃.

Příprava

Stejně jako ostatní fluoridy lanthanoidů je fluorid neodymitý vysoce nerozpustný ve vodě, což umožňuje jeho syntézu z vodného roztoku dusičnanu neodymitého reakcí s kyselinou fluorovodíkovou, z níž se vysráží jako hemihydrát:^[1]

Nd(NO₃)₃(aq) + 3 HF → NdF₃•½H₂O + 3 HNO₃

Může být také připraven reakcí oxidu neodymitého s kyselinou fluorovodíkovou:^[2]

Nd₂O₃ + 6HF → 2NdF₃ + 3H₂O

Bezvodý materiál lze získat sušením hydrátu, na rozdíl od jiných halogenidů neodymu, které při zahřívání tvoří oxyhalogenidy.

Využití

Fluorid neodymitý je často využíván při výrobě fluoridových skel.^[3] Při získávání neodymu z rud je fluorid neodymitý často meziproduktem a následně se redukuje na pevný kov (např. přidáním vápníku, čímž vzniká fluorid vápenatý) nebo elektrolýzou tavené soli.

Jiné sloučeniny

Fluorid neodymitý tvoří s hydrazinem sloučeniny jako NdF₃•3N₂H₄•3H₂O, což jsou bílé hexagonální krystaly, rozpustné ve vodě a trochu rozpustné v ethanolu a methanolu s hustotou 2,3547 g/cm³.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neodymium(III) fluoride na anglické Wikipedii.

↑ GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the elements. 2nd ed. vyd. Oxford Auckland Boston [etc.]: Butterworth-Heinemann ISBN 978-0-7506-3365-9. S. 1240.
↑ Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. 1. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke 608 s. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 254.
↑ Neodymium(III) fluoride [online]. Sigma Aldrich [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
↑ Izvestii︠a︡ vysshikh uchebnykh zavedeniĭ: Khimii︠a︡ i khimicheskai︠a︡ tekhnologii︠a︡. [s.l.]: Ivanovskiĭ khimiko-tekhnologicheskiĭ in-t 700 s. Dostupné online. S. 181–182. (rusky)

[1] GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the elements. 2nd ed. vyd. Oxford Auckland Boston [etc.]: Butterworth-Heinemann ISBN 978-0-7506-3365-9. S. 1240.

[2] Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. 1. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke 608 s. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 254.

[3] Neodymium(III) fluoride [online]. Sigma Aldrich [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.

[4] Izvestii︠a︡ vysshikh uchebnykh zavedeniĭ: Khimii︠a︡ i khimicheskai︠a︡ tekhnologii︠a︡. [s.l.]: Ivanovskiĭ khimiko-tekhnologicheskiĭ in-t 700 s. Dostupné online. S. 181–182. (rusky)

[1]

[2]

[3]

[4]