Ferdynand Ruszczyc
Ferdynand Ruszczyc (10. prosince 1870 Bahdanava – 30. října 1936 tamtéž) byl polský malíř a grafik. Věnoval se převážně krajinomalbě pojímané v duchu symbolismu.
| Ferdynand Ruszczyc | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. prosince 1870 Bahdanava |
| Úmrtí | 30. října 1936 (ve věku 65 let) Bahdanava |
| Místo pohřbení | Bahdanava |
| Alma mater | Vyšší umělecká škola Imperátorské akademie umění (do 1897) Imperátorská petrohradská univerzita |
| Povolání | malíř, vysokoškolský učitel, grafik a scénograf |
| Rodiče | Édouard Ruszczyc |
| Manžel(ka) | Regina Ruszczycová |
| Děti | Janina Ruszczycová Edward Ruszczyc Oscar V. Rouck Barbara Ruszczycová |
| Významná díla | V kostele |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (1921) Řád znovuzrozeného Polska (1923) Zlatý záslužný kříž (1928) Řád Isabely Katolické (1932) komandér Řádu svatého Jakuba od meče (1932) důstojník Řádu čestné legie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel ze šlechtické rodiny z Kresů, jeho otec byl důstojníkem. Ruszczycové patřili k rodu Lisů a vlastnili usedlost ve vesnici Bohdanów (od roku 1991 běloruská Bahdanava). Po maturitě na gymnáziu v Minsku odešel Ferdynand Ruszczyc do Petrohradu studovat práva, pak přestoupil na Carskou akademii umění, kde byli jeho učiteli Ivan Ivanovič Šiškin a Archip Ivanovič Kuindži.[1] Podnikl cestu po Evropě, kde pro svou tvorbu vyhledával atraktivní plenéry v divokých krajinách Krymu a Bornholmu. Při pobytu v Berlíně jeho malířský styl výrazně ovlivnil Arnold Böcklin.
V roce 1900 vstoupil do sdružení polských výtvarných umělců Sztuka, účastnil se také výstav malířů z okruhu časopisu Svět umění. Byl pedagogem na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a pak působil na krakovské Akademii. Spolupracoval s varšavským časopisem Chimera. K jeho uměleckým souputníkům patřili Kazimierz Stabrowski, Józef Mehoffer a Karol Tichy. Řadí se k hnutí Mladé Polsko, vlastenecké náměty má jeho oslava rolnické práce Půda nebo alegorický obraz Nec Mergitur, inspirovaný dílem Henryka Sienkiewicze a zobrazující Polsko jako loď, kterou žádná bouře nepotopí.[2]
Stal se profesorem vilenské Univerzity Štěpána Báthoryho a děkanem její výtvarné fakulty. K jeho studentům patřili Mikalojus Konstantinas Čiurlionis, Isaak Itkind a Czeslaw Znamierowski. Byl scénografem místního divadla, vytvářel knižní ilustrace, plakáty i návrhy poštovních známek. Ve Vilniusu byl předním organizátorem kulturního života i propagátorem místních památek.[3] Bojoval jako dobrovolník v polsko-sovětské válce, získal Řád znovuzrozeného Polska i Záslužný kříž. S manželkou Reginou rozenou Rouckovou, která pocházela z Dánska a byla o více než dvacet let mladší, měli šest dětí. Dcera Barbara Ruszczycová se stala významnou egyptoložkou.
Galerie
editovat-
Půda, 1898 -
Mlýn, 1898 -
Kříž ve sněhu, 1902 -
Staré jabloně, 1903 -
Misijní kostel ve Vilně, 1904 -
Nec Mergitur, 1904 -
První přijímání -
Ves u řeky
Reference
editovat- ↑ Ferdynand Ruszczyc. Pejzaż i symbol [online]. Polskie Radio [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Ferdynand Ruszczyc „Nec Mergitur” [online]. Niezła sztuka [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Ferdynand Ruszczyc - Życie i twórczość [online]. Culture.pl [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdynand Ruszczyc na Wikimedia Commons - Ferdynand Ruszczyc
