Ferdinand Maurig von Sarnfeld
Ferdinand Maurig von Sarnfeld (18. ledna 1856 Janov – 4. prosince 1905 Karlovy Vary) byl rakousko-uherský státní úředník. Jako absolvent právnické fakulty působil od mládí ve státní správě, řadu let strávil u místodržitelství Českého království v Praze. Dlouhodobě zastával funkci okresního hejtmana v Karlových Varech (1892–1905). Sňatkem byl spřízněn s podnikatelskou rodinou Schoellerů.
| JUDr. Ferdinand rytíř Maurig von Sarnfeld | |
|---|---|
 Portrét Ferdinanda Mauriga ze sbírek Státního okresního archivu v Karlových Varech | |
| Okresní hejtman v Karlových Varech | |
| Ve funkci: 1892 – 1905 | |
| Předchůdce | Karl Maria Coudenhove |
| Nástupce | Egon von Jordan |
| Narození | 18. ledna 1856 Janov |
| Úmrtí | 4. prosince 1905 (ve věku 49 let) Karlovy Vary |
| Titul | rytíř |
| Profese | úředník |
| Ocenění | Řád železné koruny, Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Narodil se jako starší syn diplomata Antona Mauriga (1818–1887), c. k. generálního konzula v Marseille.[1] Vystudoval práva na univerzitě ve Vídni a v roce 1876 vstoupil do státních služeb. Začínal jako nižší úředník na finanční prokuratuře ve Vídni, v roce 1877 byl jako konceptní praktikant přeložen k českému místodržitelství. Několik let působil jako okresní komisař u okresních hejtmanství v Teplicích (1882–1883) a Jablonci nad Nisou (1883–1885), od roku 1885 pracoval znovu přímo na českém místodržitelství v Praze.[2]
Od roku 1891 byl místodržitelským tajemníkem a v letech 1892–1905 zastával funkci okresního hejtmana v Karlových Varech.[3] V roce 1898 získal titul místodržitelského rady a v srpnu 1899 byl jako zástupce místodržitelství vyslán do Kraslic, kde v té době došlo k protivládním demonstracím kvůli zvýšení daně z cukru a zastřelení několika dělníků.[4] Maurig v jednání s radikálně naladěným vedením kraslické radnice v čele s náměstkem starosty Karlem Kriegelsteinem vystupoval velmi shovívavě a v zájmu zklidnění situace překračoval své kompetence. Jeho mise v Kraslicích se nesetkala s pochopením u nadřízených orgánů a Maurigův služební postup se zastavil, přitom jako dlouholetý okresní hejtman na prestižním místě ve vyhledávaných lázních mohl počítat s povýšením.[5] Ve funkci karlovarského okresního hejtmana zůstal až do své předčasné smrti, zemřel v prosinci 1905 ve věku nedožitých padesáti let. Krátce po jeho úmrtí byl v roce 1906 v Karlových Varech postaven vyhlídkový altán, který do konce druhé světové války nesl jméno Maurigova chata (Maurig-Hütte), dnes je znám pod názvem chata Rusalka.[6]
Rodina
editovatBěhem svého působení v Praze se 5. května 1888 oženil s Berthou Schoellerovou (1862–1919), sňatek se konal v pražském kostele sv. Jindřicha.[7] Bertha pocházela z brněnské podnikatelské rodiny a byla dcerou Philippa Johanna Schoellera (1825–1892), majitele cukrovarů a textilních továren v Brně a Vídni.[8] Z manželství se narodil syn Friedrich (1889–1954), který byl původně rakousko-uherským státním úředníkem a později se podílel na podnikatelských aktivitách rodiny Schoellerů. Mladší syn Richard (1894–1917) zahynul jako poručík letectva za první světové války.
Jeho mladší bratr Ernst Maurig von Sarnfeld (1860–1919) byl rakousko-uherským diplomatem, byl generálním konzulem v Kalkatě, Varšavě a Curychu.[9] Ferdinandův švagr Richard von Schoeller (1871–1950) byl podnikatelem a od roku 1920 řídil všechny aktivity schoellerovského rodového impéria v průmyslu a bankovnictví v Rakousku a Německu.[10]
Tituly a ocenění
editovatOd dětství užíval šlechtický titul rytíře s predikátem Maurig von Sarnfeld, který získal jeho otec v roce 1867.[11] Během svého působení ve státních službách získal několik vysokých vyznamenání. Jako představitel státní správy v Karlových Varech byl pověřen vítáním vysoce postavených lázeňských hostů a díky tomu obdržel i ocenění od zahraničních panovníků.[12]
Rakousko-Uhersko
editovat
rytíř Řádu Františka Josefa (1892)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny III. třídy (1904)
.svg){kind=small}
Zahraničí
editovat
Řád Takova III. třídy (Srbsko, 1898)
Řád neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (Portugalsko, 1901)
Vévodský sasko-ernestinský domácí řád II. třídy (Sasko, 1902)
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 444 ISBN 978-3-205-20493-0 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1886; s. 379 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 571 dostupné online
- ↑ KOTĚŠOVEC, Václav: Kraslická kronika; Kraslice, 2006; s. 93 ISBN 80-86125-71-8
- ↑ KLEČACKÝ, Martin: Krvavá lázeň v Kraslicích. Tragické vyústění jedné demonstrace v životě jednotlivce, obce a státu in: Moderní dějiny, ročník 28/2; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 123–138 dostupné online
- ↑ Chata Rusalka na webu pamatkyaprirodakarlovarska.cz dostupné online
- ↑ Matrika JCH O17, sn. 104 [online]. AHMP [cit. 2024-12-24]. Dostupné online.
- ↑ MYŠKA, Milan: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2003; s. 422 ISBN 80-7042-612-8
- ↑ Ernst Maurig von Sarnfeld in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
- ↑ MYŠKA, Milan: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2003; s. 423 ISBN 80-7042-612-8
- ↑ Nobilitační diplom Antona Mauriga na webu Rakouského státního archivu dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 640 dostupné online
Literatura
editovat- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Národní archiv, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 432 (heslo JUDr. Ferdinand rytíř Maurig von Sarnfeld) ISBN 978-80-88304-18-0