Wikipedie

Ferdinand Filip z Lobkovic

český šlechtic (1724-1784)

Ferdinand Filip, VI. kníže z Lobkovic (německy Ferdinand Philipp Fürst von Lobkowicz (27. dubna 1724 Praha – 14. ledna 1784 Vídeň) byl český šlechtic, v letech 1739–1784 panující kníže z Lobkovic.

Ferdinand Filip z Lobkowicz
Zaháňský vévoda,
6. kníže z Lobkovic
a 6. vladař domu lobkowiczkého
Ve funkci:
22. ledna 1739 – 14. ledna 1784
PředchůdceVáclav Ferdinand z Lobkowicz
NástupceJosef František Maxmilián z Lobkowicz
Narození1724 nebo 27. dubna 1724
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí1784 (ve věku 59–60 let) nebo 14. ledna 1784
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníLobkowiczká hrobka v kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem
Choť(1769) Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (1748–1828)
RodičeFilip Hyacint z Lobkowicz (1680–1737) a Anna Marie Vilemína z Althannu (1703–1754)
DětiJosef František Maxmilián z Lobkowicz
PříbuzníFerdinand Josef z Lobkowicz, Gabriela z Lobkovic, Jan Karel Filip z Lobkowicz, Anna z Lobkovic, Josef František Karel z Lobkowicz, Karel Jan Josef z Lobkovic, Marie Eleonora z Lobkovic, Ludvík Jan Karel z Lobkovic, Tereza Karolína z Lobkowicz a Eleonora z Lobkovic[1] (vnoučata)
Profesehudební skladatel
CommonsFerdinand Philipp von Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se v Praze v roce 1724 jako druhý syn knížete Filipa Hyacinta z Lobkovic (1680–1737) a jeho manželky, hraběnky Anny Marie Vilemíny z Althannu. Po náhlé smrti otce v roce 1734 se hlavou rodu stal Ferdinandův starší bratr Václav Ferdinand, ten však zemřel o dva roky později ve věku šestnácti let, a hlavou lobkovického domu se stal Ferdinand Filip.

Když na začátku válek o rakouské dědictví pruský císař Fridrich II. napadl Slezsko, rozhodl se Ferdinand Filip, přestože byl jeho rod po desítky let zcela věrný trůnu, podpořit Fridricha, aby tak chránil svůj majetek ve Slezsku a zejména Zaháňsko (tvořící značnou část Slezského vévodství), které jeho rod získal asi před osmdesáti lety, a to i proti panovnickému nároku Marie Terezie. To byl pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč byl jedním ze dvou Lobkovických knížat, kteří nebyli vyznamenáni Řádem zlatého rouna.

Z důvodů ochrany svých zájmů se Ferdinand Filip také snažil vyhnout se válce ve Slezsku a v Čechách. Když pochopil, že střet mezi Pruskem a Rakouskem je nevyhnutelný, rozhodl se opustit Čechy. Věděl, že ve Vídni nebude dobře přijat, proto se rozhodl přestěhovat do Anglie, kde strávil většinu svého života. Na cestě jej doprovázel hudební skladatel Christoph Willibald Gluck, který byl jeho zaměstnancem v orchestru v Lobkovickém paláci.

Po skončení války se vrátil do Čech a přivezl do svého paláce dva obrazy od italského mistra Canaletta zakoupené v Londýně, jimiž obohatil svou velkou uměleckou sbírku.

Ferdinand Filip Josef, kníže z Lobkowicz na Roudnici, započal v pod zámkem Jezeří stavbu Hraběcí kaple podle plánů italského architekta Andrease Altomonteho z roku 1753. Cílem bylo vybudovat rodinnou hrobku rodu Lobkowiczů a současně poutní místo pod zámkem Jezeří. Stavba nikdy nebyla dokončena. Zřícenina stále (2023) existuje.

Po návratu do Vídně se mu podařilo smířit se s rakouským císařským domem.

Ferdinand Filip, VI. kníže z Lobkovic zemřel ve Vídni v roce 1784 poté. Jeho tělo bylo později převezeno do kostela sv. Václava v Roudnici .

Manželství a děti

editovat

Ferdinand Filip se oženil s Gabriellou Savojskou (1748–1828), dcerou knížete Ludvíka Viktora Savojského z Carignana, nejprve v zastoupení 24. června 1769 v italském Settimo Torinese poblíž Turína a poté oficiálně 10. července t.r. ve Vídni. Pár měl jednoho syna:

Vývod z předků

editovat
Ferdinand Filip, VI. kníže z Lobkovic Otec:

Filip Hyacint, IV. kníže z Lobkovic 		Dědeček z otcovy strany:

Ferdinand August, III. kníže z Lobkovic 		Dědeček z otcovy strany:

Václav Eusebius z Lobkovic 		Dědeček z otcovy strany:

Zdeněk Vojtěch, I. kníže z Lobkovic
Prababička z otcovy strany:

Polyxena z Pernštejna
Prababička z otcovy strany:

Žofie Augusta Falcko-Sulzbašská 		Dědeček z otcovy strany:

August Falcko-Sulzbašský
Prababička z otcovy strany:

Hedvika z Holštýnsko-Gottorpská
Otcovská babička:

Klaudie Františka Nasavsko-Hadamarská 		Dědeček z otcovy strany:

Mořic Jindřich Nasavsko-Hadamarský 		Dědeček z otcovy strany:

Jan Ludvík Nasavsko-Hadamarský
Prababička z otcovy strany:

Uršula z Lippe
Prababička z otcovy strany:

Ernestina Šarlota Nasavsko-Siegenská 		Dědeček z otcovy strany:

Jan VIII. Nasavsko-Siegenský
Prababička z otcovy strany:

Ernestina Jolanda z Ligne
Matka:

Anna Marie Vilemína z Althannu 		Dědeček matky:

Michael Ferdinand, hrabě z Althannu 		Pradědeček matky:

Michael Václav, hrabě z Althannu 		Pradědeček matky:

Michael Adolf, hrabě z Althannu
Mateřská babička:

Marie Eva ze Šternberka
Mateřská babička:

Anna Marie Alžběta, hraběnka z Reckheimu a Aspremont-Lynden 		Pradědeček matky:

Ferdinand van Lynden, baron z Lyndenu, hrabě z Reckheimu
Mateřská babička:

Alžběta, hraběnka z Fürstenbergu na Heiligenbergu
Babička z matčiny strany:

Marie Eleonora Lažanská z Bukové 		Pradědeček matky:

Karel Maxmilián, hrabě Lažanský z Bukové 		Pradědeček matky:

Ferdinand Rudolf, hrabě Lažanský z Bukové
Mateřská babička:

Markéta Vratislavová z Mitrovic
Mateřská babička:

Anna Alžběta, baronka von Spandko 		Pradědeček matky:

Paris, baron von Spandko
Mateřská babička:

Eva Marie Schirdingová ze Schirndingu

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Philipp von Lobkowicz na italské Wikipedii.

  1. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_Filip_z_Lobkovic&oldid=24243007“