Ferdinand Schiller (filozof)
F. C. S. (Ferdinand Canning Scott) Schiller (* 16. srpna 1864, Altona, Dánsko – 9. srpna 1937, Los Angeles, Kalifornia, USA) byl anglo-americký filozof, hlavní představitel pragmatismu v Anglii.[1][2][3][4]
Narození | 16. srpna 1864 Ottensen |
---|---|
Úmrtí | 6. srpna 1937 (ve věku 72 let) Los Angeles |
Alma mater | Oxfordská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatSchiller strávil mnoho let v USA, kde přednášel, vydával své práce a zemřel v roce 1937.[1]
Názory
editovatFerdinand Schiller došel k pragmatismu až po jistém vývoje. Ve své první knize Hádanky sfingy (anglicky Riddles of the Sphinx) zastává ještě stanovisko objektivního idealismu, v němž se proplétají novohegelovské myšlenky, Spencerův evolucionismus a nietzschovství. Na konci 19. století se přiblížil k pragmatismu Jamesovu.[5] Schiller, stejně jako John Dewey, tvrdil, že celý lidský život se skládá z řady situací. Člověk, který se octne v té či oné životní situaci, snaží se najít z ní co nejpříznivější východisko; vytyčuje si jakýsi určitý, ale vždy ojedinělý cíl a snaží se uskutečnit jej těmi prostředky a „nástroji“ („instrumenty“), které mohou být v daný okamžik nejvhodnější.[6] Podobně jako Dewey, Schiller tvrdí, že člověk začíná myslit teprve tehdy, když se dostává do obtížné situace, když jeho zvyky nemohou řídit dále jeho činy. Tady nastává v jeho činnosti přestávka, musí se zastavit, promyslit situaci, učinit rozhodnutí a jednat dále.[7]
Nutným předpokladem každého aktu myšlení je, aby se „situace“ zdála problematickou [...], myslíme jen tehdy, jsme-li v nesnázích a nemůžeme-li přijít na nic lepšího.F. C. S. Schiller, Logic for Use, New York 1930, str. 87
V Anglii zůstal Ferdinand Schiller téměř po čtyřicet let hlavním a téměř jediným obhájcem pragmatismu v jeho voluntaristické podobě, kterou nazval humanismem.[2][8] Svým ideově teoretickým obsahem se Schillerův „humanismus“ ničím neliší od Jamesova a Deweyova pragmatismu.[1] Zabýval se také eugenikou a předkládal svůj program na „ozdravění lidstva“.[9]
Dílo
editovat- Riddles of the Sphinx (1891), 1910 prepracované vydanie
- Axioms as Postulates (1902), zverejnené v zbierke: Personal Idealism
- Humanism (1903), 2. vydanie 1912
- Studies in Humanism (1907)
- Plato or Protagoras? (1908)
- Formal Logic (1912)
- Problems of Belief (1924, 2. vydanie)
- Logic for Use (1929)
- Our Human Truths (1939), posmrtne
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Canning Scott Schiller na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Melvil 1951, s. 6.
- ↑ a b Melvil 1978, s. 207.
- ↑ Passmore 1957, s. 114.
- ↑ Narskij a Bogomolov 1963, s. 480.
- ↑ Narskij a Bogomolov 1963, s. 480-481.
- ↑ Melvil 1951, s. 32.
- ↑ Melvil 1951, s. 34.
- ↑ Narskij a Bogomolov 1963, s. 481.
- ↑ Melvil 1951, s. 19.
Literatura
editovat- v češtině
- MELVIL, Ju. K., 1951. Pragmatismus. Filosofie imperialistické reakce (původním názvem: Pragmatizm - filosofija imprerialističeskoj reakcii). Překlad : z ruského originálu, uveřejněného v časopise Voprosy filosofii 1950, č. 2, přeložila Marie Zourková. I. vyd. Praha: Rovnost. 51 s.
- MELVIL, J. K., 1978. Pragmatismus. In: BOGOMOLOV, A. S.; MELVIL, J. K.; NARSKIJ, I. S. Současná buržoazní filozofie. 1. vyd. Praha: Svoboda. Práce je určena studentům a aspirantům filozofických fakult státních univerzit. [...] Hlavní kapitoly a oddíly napsali členové kolektivu katedry dějin zahraniční filozofie filozofické fakulty MSU. Na zpracování jednotlivých kapitol a oddílů se podíleli někteří pracovníci Filozofického ústavu Akademie věd SSSR a dalších vědeckých institucí v Moskvě. S. 206–278.
- NARSKIJ, I. S.; BOGOMOLOV, A. S., 1963. Anglická buržoazní filosofie konce XIX. a počátku XX. století. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL. Svazek 5. Kapitola třináctá, §1, s. 478–491.
- v cizích jazycích
- PASSMORE, John, 1957. A Hundred Years of Philosophy. 1. vyd. London: Gerald Duckworth & Co. Ltd.. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Schiller (filozof)