Felix Vetter z Lilie
Felix hrabě Vetter z Lilie (německy Felix Graf Vetter von der Lilie; 18. března 1830 Nová Horka[1] – 21. listopadu 1913 Nová Horka[2]) byl rakousko-uherský, respektive moravský politik a velkostatkář.
| Felix Vetter z Lilie | |
|---|---|
 | |
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1884 – 1906 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Adalbert Widmann |
| Nástupce | Otto Serényi |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1879 – 1891 | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1891 – 1913 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Ve funkci: 1871 – 1871 | |
| Ve funkci: 1883 – 1906 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. středního velkostatku Coroniniho klub |
| Narození | 18. března 1830 Nová Horka  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. listopadu 1913 (ve věku 83 let) Nová Horka  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Ida Arz von Arzio‑Wasseg |
| Děti | Moritz Vetter-Lilie |
| Profese | politik a velkostatkář |
| Ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův Řád železné koruny |
| Commons | Felix Vetter z Lilie |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se v rodině Vetterů z Lilie usedlé na Moravě od poloviny 17. století. Jeho otcem byl František Vetter, matkou Antonie svobodná paní Braida. Oba rodiče mu ovšem poměrně brzy zemřeli, Felix Vetter z Lilie tak byl vychováván tetou Josefinou Vetterovou, rozenou kněžnou Hohenzollern‑Hechingen. 25. října 1855 se v Opavě oženil s Idou hraběnkou Arz von Arzio‑Wasseg. Následujícího roku převzal rodinný allodní statek Nová Horka. Byl také vlastníkem fideikomisního statku Laško (něm. Tüffer) v dnešním Slovinsku. Do roku 1856 sloužil v armádě, pak se věnoval správě rodového panství.[3]
Byl aktivní v politice. Patřil mezi čelné představitele strany středního velkostatku. V letech 1884-1906 zastával úřad moravského zemského hejtmana[3] a stál v čele Moravského zemského sněmu. V době jeho předsednictví došlo k dohodě o národnostních otázkách mezi českými a německými poslanci, tzv. Moravské vyrovnání.
Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1891.[4]
Bezprostředně po volbách v roce 1879 ho Národní listy řadily mezi konzervativce,[5] zatímco deník Das Vaterland ho uváděl coby ústavověrného ovšem s dodatkem, že Vetter se ještě nevyjádřil ohledně své politické příslušnosti.[6] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[8]
Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1891, ale ihned po volbách přišel o mandát, protože byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[9] Uváděl se tehdy jako člen Strany středu.[10] Roku 1907 se stal jejím dědičným členem. Byl vyznamenán Řádem železné koruny a velkokřížem Leopoldova řádu.[11]
Jeho syn Mořic Vetter z Lilie byl v letech 1901–1907 předsedou poslanecké sněmovny Říšské rady a v letech 1920–1925 československým senátorem za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.[12][13]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b kamenne_svedectvi_minulosti.indd 7 [online]. libri.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
- ↑ Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=775&size=45
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Hrabě Moritz Vetter z Lilie [online]. blansko.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-08]. Dostupné online.
Literatura
editovat- NAVRÁTIL, Michal. Vetter von der Lilie. In: Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1907. Dostupné online. Svazek XXVI U-Vusín. S. 628.
- BĚLÍK, Petr. Vetter z Lilie, Felix. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 757–759.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Vetter z Lilie na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Adalbert Widmann |
|
Moravský zemský hejtman 1884–1906 |
|
Nástupce: Otto Serényi |
