Felix Steiner

německý generál SS

Felix Martin Julius Steiner (23. května 189612. května 1966) byl německý veterán první světové války a pozdější důstojník Waffen-SS, kde dosáhl generálské hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání včetně Rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi a meči nebo Německého kříže ve zlatě.

Felix Steiner
Felix Steiner jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
Felix Steiner jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS

Rodné jménoFelix Martin Julius Steiner
Narození23. května 1896
Stallupönen, Německé císařství
Úmrtí12. května 1966 (ve věku 69 let) nebo 17. května 1966 (ve věku 69 let)
Německo Mnichov, Západní Německo
RodičeHugo Steiner
Vojenská kariéra
HodnostSS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Sloužil Německé císařství (do roku 1918)
Výmarská republika (do roku 1933)
Třetí říše (do roku 1944)
Složka Reichsheer (do roku 1918)
Reichswehr (do roku 1933)
Waffen-SS (do roku 1945)
VelelSS-Standarte Deutschland
5. SS-Panzer Division „Wiking“
III. tankový sbor SS
11. armáda
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
BitvyInvaze do Polska
Bitva o Francii
Operace Barbarossa
Mansteinova jarní ofenzíva
Bitva u Narvy
Bitva o Berlín
VyznamenáníRytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi a meči
Německý kříž ve zlatě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Mládí a první světová válka

editovat

Felix Steiner se narodil 23. května roku 1896 v městě Stallupönen (dnes v Kaliningradské oblasti). V březnu roku 1914 vstoupil do pruské armády v hodnosti důstojnického čekatele (Fahnenjunker) a byl zařazen k 41. východopruskému pěšímu pluku (Infanterie-Regiment "von Boyen" (5. Ostpreußisches) Nr. 41) sídlícím ve městě Tilsit (dnešní Sovetsk). Na této pozici zůstal pouze do srpna téhož roku, neboť byl těžce raněn na frontě a ze svých zranění se léčil až do počátku roku 1915, kdy mu byla po zotavení udělena hodnost Leutnant (Poručík).

Druhá světová válka

editovat

Steiner se aktivně podílel na vzniku vojsk SS a byl považován za jednoho z jejich nejlepších velitelů.

Od 1. července 1936 převzal v hodnosti plukovníka SS velení SS-Standarde "Deutschland". Od října 1936 působil jako vojenský pedagog na SS-Junkerschule Bad Tölz. S SS-Standarde Deutschland se v březnu 1939 zúčastnil obsazení zbytku Československa, dále v září 1939 tažení proti Polsku a v roce 1940 proti Francii. Za jeho úspěchy při tažení na západ mu byl 15. srpna 1940 udělen rytířský kříž.

9. října 1940 byl povýšen do hodnosti generálmajora SS a od 1. prosince 1940 byl jmenován velitelem 5. SS obrněné divize Wiking, která se pod jeho velením zúčastnila útoku na Sovětský svaz. 30. ledna 1942 byl povýšen do hodnosti generálporučíka SS a 23. prosince 1942 obdržel dubové ratolesti k rytířskému kříži.

Od 21. listopadu 1942 do 2. ledna 1943 byl členem štábu III. Panzerkorps (do tohoto útvaru byla zařazena i divize SS Wiking). Od 30. dubna 1943 převzal velení nově vytvořené III. (germanische) SS-Panzerkorps. 10. srpna 1944 obdržel meče k rytířskému kříži. Od konce října 1944 se musel dočasně vzdát velení ze zdravotních důvodů. Po zotavení byl nejdříve jmenován velitelem 11. Armády v Pomořansku, jež byla součástí Heeresgruppe Weichsel. Koncem března 1945 byl poté jmenován velitelem skupiny armád Steiner, která však počtem vojáků a technickým vybavením ani zdaleka nenaplňovala definici „skupiny armád“. Jeho úkolem bylo uvolnit úderem ze severu Berlín, který byl v té době již zcela obklíčen Rudou armádou. Početní poměr mezi jeho uskupením a silami Rudé armády byl odhadován na 1:10. Proto odmítl tuto fakticky neuskutečnitelnou operaci provést, pročež byl z důvodu odmítnutí poslušnosti 27. dubna 1945 sesazen z funkce velitele.

Období po válce

editovat

3. května 1945 se na Labi vzdal do amerického zajetí. V rámci Norimberských procesů byl obviněn ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. Tato obvinění však nebyla v plném rozsahu prokázána, a proto byl 27. dubna 1948 propuštěn na svobodu.

V následujícím poválečném období svého života se věnoval psaní vzpomínkových knih, z nichž nejznámější jsou Armáda psanců (Die Armee der Geächteten) a Dobrovolníci (die Freiwilligen). Kromě toho napsal i několik románů, které se povětšinou odehrávají v období druhé světové války.

Shrnutí vojenské kariéry

editovat

Data povýšení

editovat

Data vyznamenání

editovat

Externí odkazy

editovat