Eva Puskarčíková

česká biatlonistka

Eva Puskarčíková (* 3. ledna 1991 Harrachov) je bývalá česká biatlonistka. Jejím největším individuálním úspěchem jsou dvě třetí místa v závodech světového poháru. S českou štafetou zvítězila v této soutěži celkem čtyřikrát a na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči získala s českým týmem bronzovou medaili. Závodní kariéru ukončila v roce 2022.

Mgr. Eva Puskarčíková
Eva Puskarčíková (2023)
Eva Puskarčíková (2023)
PřezdívkaEvik[1]
Datum narození3. ledna 1991 (33 let)
Místo narozeníHarrachov, Československo
StátČesko
Výška168 cm
Hmotnost57 kg
ChoťLukáš Kristejn (2019–2020)[2][3]
PříbuzníAnna Puskarčíková (sourozenec)
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubSKP Kornspitz Jablonec
LyžeFischer[4]
ZbraňAnschütz[4]
Ukončení kariérybřezen 2022
Světový pohár v biatlonu
Debut4. ledna 2012
Nejlepší umístění13. místo (2016/17)
Počet výher4 (kolektivní)
Stupně vítězů11 (9 kolektivních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 1
Mistrovství světa0 – 0 – 1
Mistrovství Evropy0 – 1 – 0
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Biatlon na ZOH
bronz 2014 Soči štafeta
Mistrovství světa
bronz 2020 Anterselva smíšená štafeta
Mistrovství Evropy
stříbro 2013 Bansko štafeta 4×6 km

Osobní život

editovat

Přibližně ve věku pěti let začínala Eva Puskarčíková s běžeckým lyžováním v klubu TJ Jiskra Harrachov. Po vzniku biatlonového Sportovního klubu Policie Harrachov (SKP Harrachov) si zkusila střelbu a už u biatlonu zůstala.[5][6] V prvním ročníku gymnázia se ještě vrátila k běžeckému lyžování, ale střelba jí chyběla, tak ve druhém ročníku již nadobro zůstala u biatlonu.[7] Poté závodila za SKP Kornspitz Jablonec[8] jejím trenérem byl Jindřich Šikola.[9]

Navštěvovala sportovní gymnázium v Jablonci nad Nisou.[7] Vystudovala Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, obor speciální edukace bezpečnostních složek, kterou navštěvovala v letech 2011–2015, a získala bakalářský titul. Ve vzdělávání pokračovala v navazujícím magisterském studiu, obor učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy. Magisterský titul získala v roce 2018.[10][11][12] Od roku 2018 pokračovala ve svém vzděláváni na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity studiem zeměpisu pro základní školy.[13]

V květnu 2019 si vzala biatlonistu Lukáše Kristejna a začala používat příjmení Kristejn Puskarčíková.[14][15] Manželství však trvalo krátce, protože v listopadu 2020 potvrdila, že je rozvedená a že bude opět závodit pod příjmením Puskarčíková.[16] Začátkem roku 2022 oznámila, že jejím partnerem je italský biatlonista Thomas Bormolini.[17] V dubnu 2024 se jim narodil syn Paride Bormolini.[18]

Její sestra Anna Puskarčíková byla členkou juniorské reprezentace biatlonistek.[9]

Sportovní výsledky

editovat

Olympijské hry a mistrovství světa

editovat

Česko reprezentovalo na třech olympijských hrách, poprvé v roce 2014Soči, kde dosáhla nejlepšího individuálního úspěchu v individuálním závodě, když skončila na 21. místě (původně se umístila na 22. příčce).[19][20] Se štafetou žen dojela na čtvrtém místě, o tři roky později však byl původně stříbrný ruský tým kvůli dopingovému skandálu v ruském sportu diskvalifikován.[21] To v květnu 2022 definitivně potvrdil Mezinárodní olympijský výbor, který Češkám, jež se podle upravených výsledků umístily na třetím místě, přidělil bronzové medaile.[22] Zúčastnila se také ZOH v PchjongčchanguPekingu, přičemž pekingské hry označila ještě v jejich průběhu za svou poslední olympiádu.[23]

Zúčastnila se pěti mistrovství světa v biatlonu, poprvé v roce 2015 v Kontiolahti. Na anterselvském šampionátu v roce 2020 získala společně s Davidovou, Moravcem a Krčmářem bronzovou medaili ze smíšené štafety, což představuje její jediné umístění na stupních vítězů ze světových šampionátů. Dvakrát skončila v ženských štafetách těsně pod stupni vítězů na 4. místě. Nejlepšího individuálního výsledku dosáhla taktéž v Anterselvě 2020, když ve vytrvalostním závodu obsadila desáté místo.

Sezóna Akce Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD Věk
2013/14 ZOH   Soči 44. 41. 21. 3. × 23 let
2014/15 MS   Kontiolahti 73. 24. 7. 24 let
2016/17 MS   Hochfilzen 17. 31. 26. 23. 4. 7. 26 let
2017/18 ZOH   Pchjongčchang 43. 32. 44. 12. 27 let
2018/19 MS   Östersund 59. 41. 42. 15. 9. 28 let
2019/20 MS   Anterselva 24. 44. 23. 10. 4. 3. 29 let
2020/21 MS   Pokljuka 68. 37. 10. 30 let
2021/22 ZOH   Peking 8. × 31 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se dříve započítávaly, od olympijských her v Soči 2014 se nezapočítávají.

Na Mistrovství Evropy 2013 v bulharském Bansku získala stříbrnou medaili ve štafetě (složení Jitka Landová, Lea Johanidesová, Eva Puskarčíková a Veronika Zvařičová).

Světový pohár

editovat

Do Světového poháru v biatlonu se zapojila v roce 2012, kdy v rámci ženských štafet v německém Oberhofu skončila na 11. místě.[24] V individuálních závodech světového poháru startovala poprvé v sezóně 2013/2014. Při všech čtyřech startech, kterých se v roce 2013 zúčastnila, dokázala bodovat.[25]

2017/2018

editovat

Její letní přípravu na sezónu 2017/2018 ovlivnilo zranění ramene.[26] Při první zastávce Světového poháru v sezóně ve švédském Östersundu skončila ve vytrvalostním závodě na 15 km na sedmém místě s časem 44,6 minuty. Za vítězkou zaostala o 1 minutu a 8,6 sekundy. Toto umístění, které je jejím dosavadním maximem v této disciplíně, se jí podařilo díky bezchybné střelbě.[27] Ve sprintu na 7,5 km obsadila 32. místo s jednou chybou na střelnici a ztrátou na vítězku 1 minuta a 21,5 sekundy.

Hochfilzen byl další zastávkou světového poháru. Puskarčíková rozjela štafetu, první střelbu vleže měla s jedním dobitím a ze střelnice odjela na 10. místě. Ve střelbě vestoje potřebovala třikrát dobít a před poslední ranou si dřepla. Štafetu předala Jessice Jislové na pátém místě. Celkově štafeta ve složení Puskarčíková, Jislová, Davidová a Vítková skončila na 6. místě.[28]

Ve třetí části Světového poháru ve francouzském Annecy jela v sobotním stíhacím závodu pod startovacím číslem 26. Na první střelbě v leže musela na dvě trestná kola. Druhou střelbu vleže odstřílela bez chyby. Další střelba ve stoje také byla bez chyby a poslední střelba s jednou chybou. Do cíle dojela na 25. místě a probojovala se do nedělního závodu s hromadným startem.[29][30] V nedělním závodě s hromadným startem nezvládla střelbu v leže a musela na dvě trestná kola. Dvě chyby udělala i na další střelecké položce. Střelby ve stoje byly bez trestného kola. Do cíle dojela na 30. místě.[31]

Ukončení kariéry

editovat

V březnu 2022 oznámila, že po závěrečných závodech světového poháru v Oslu ukončí profesionální sportovní kariéru. Uvedla, že ji její výkony v závodech „již vnitřně nenaplňují“ a že už nedokáže českému týmu pomoci tak, jak by chtěla.[32] Poslední závod absolvovala 23. března 2022 na republikovém šampionátu v Jablonci nad Nisou, kde v supersprintu skončila na druhém místě.[33]

Celkem se zúčastnila 225 závodů světového poháru,[34] ve kterém působila mezi lety 2013 a 2022.

Sezóna 2011/12

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
4.   Oberhof 11.
Celkové umístění 11.
nkl

Sezóna 2013/14

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1.   Östersund nestartovala
2.   Hochfilzen 38. 36. 12.
3.   Annecy 25. 35. 10.
4.   Oberhof 40. 30.
5.   Ruhpolding 71. 7.
6.   Anterselva 52. 10.
7.   Pokljuka 65.
8.   Kontiolahti 52.
70.[pozn. 1]
9.   Oslo 68.
Celkové umístění 71. 60. nkl 10. 85 %
42 bodů (66.)

Sezóna 2014/15

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1.   Östersund 17. 17. 42. 9.
2.   Hochfilzen 74. 3.
3.   Pokljuka 33. 29.
4.   Oberhof 57. 1.
5.   Ruhpolding 18. 1.
6.   Anterselva 51. 2.
7.   Nové Město na Moravě 23. 14. 13.[pozn. 2]
8.   Oslo 47. 34. 1.
9.   Chanty-Mansijsk 14. 18. 20.
Celkové umístění 33. 28. 37. 40. 1. 3. 81 %
232 bodů (33.)

Sezóna 2015/16

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1.   Östersund 43. 22. 46. 13.
2.   Hochfilzen 24. 40. 6.
3.   Pokljuka 12. 9. 13.
4.   Ruhpolding[pozn. 3] 20. 18. 16.
5.   Ruhpolding 23. 49. 6.
6.   Anterselva 27. 23. 2.
7.   Canmore 52. 12.
8.   Presque Isle 25. 37. 1.
9.   Chanty-Mansijsk nestartovala
Celkové umístění 31. 27. 16. nkl. 4. 10. 85 %
292 bodů (28.)

Sezóna 2016/17

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1.   Östersund 15. 8. 15. 14.
2.   Pokljuka 8. 3. 4.
3.   Nové Město na Moravě 21. 26. 17.
4.   Oberhof 42. 36. 3.
5.   Ruhpolding 14. 6. 6.
6.   Anterselva 11. 13. 16.
7.   Pchjongčchang 16. 39. 3.
8.   Kontiolahti[pozn. 4] 63. 6.
9.   Holmenkollen 62. 25.
Celkové umístění 18. 21. 10. 10. 5. 7. 82 %
504 bodů (13.)

Sezóna 2017/18

 
Eva Puskarčíková při závodě v Oberhofu v roce 2018
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1.   Östersund 32. 45. 7. 13.
2.   Hochfilzen 62. 6.
3.   Annecy 26. 25. 30.
4.   Oberhof 10. 23. 9.
5.   Ruhpolding 30. 23. 6.
6.   Anterselva 23. 30. DNS
7.   Kontiolahti 50. 8.
8.   Holmenkollen 18. 34. 13.
9.   Ťumeň nezúčastnila se
Celkové umístění 27. 41. 50. 9. 10. 13. 81 %
206 bodů (35.)

Sezóna 2018/19

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1.   Pokljuka 22. 35. 26. 10.
2.   Hochfilzen 29. DNS 9.
3.   Nové Město na Moravě 48. 50.
4.   Oberhof 12. 21. 3.
5.   Ruhpolding 54. 9.
6.   Anterselva 49. 44.
7.   Canmore 77. 7.
8.   Soldier Hollow 23. 22. 6.
9.   Holmenkollen 51. 27.
Celkové umístění 38. 40. 49. 7. 10. 81 %
152 bodů (39.)

Sezóna 2019/20

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1.   Östersund 19. 23. 8. 11.
2.   Hochfilzen 32. 8. 6.
3.   Annecy 65. 15.
4.   Oberhof 17. 10.
5.   Ruhpolding nestartovala
6.   Pokljuka 27. 38. 6.
7.   Nové Město na Moravě 57. 10.
8.   Kontiolahti 58. 50. zrušeno
9.   Holmenkollen zrušeno
Celkové umístění 39. 43. 28. 18. 8. 10. 82 %
208 bodů (35.)

Sezóna 2020/21

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1.   Kontiolahti 53. 42. 83,5 %
2.   Kontiolahti (2) 81. 11. 61 %
3.   Hochfilzen 84. 11. 52 %
4.   Hochfilzen (2) 22. 26. 29. 84 %
5.   Oberhof 39. 43. 90 %
6.   Oberhof (2) 45. 6. 91 %
7.   Anterselva 53. 10. 82 %
8.   Nové Město na Moravě 49. 57. 18. 76 %
9.   Nové Město na Moravě (2) 33. 29. 90 %
10.   Östersund 94. 70 %
Celkové umístění 64. 53. 50. 63. 10. 82 %
64 bodů (60.)

Sezóna 2021/22

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1.   Östersund 11. 69. 87 %
2.   Östersund (2) 58. 41. 7. 86 %
3.   Hochfilzen 49. 54. 8. 81 %
4.   Annecy 61. 90 %
5.   Oberhof 55. 52. 12. 77 %
6.   Ruhpolding 56. 53. 15. 86 %
7.   Anterselva 57. 85 %
8.   Kontiolahti 44. DNF. 8. 72 %
9.   Otepää 43. 80 %
10.   Holmenkollen-Oslo 65. 80 %
Celkové umístění 56. 7. 7. 79 %
30 bodů (75.)

Juniorská mistrovství

editovat
Sezóna D Místo SP SZ IZ ŠT Věk
2010/11 MSJ   Nové Město na Moravě 23. 15. 62. 9. 20 let
2011/12 MSJ   Kontiolahti 31. 30. 26. 12. 21 let

Medailová umístění v závodech Světového poháru

editovat

Individuální

editovat
Č. Sezóna Datum Místo Umístění Disciplína
1. 2016/2017 10. prosince 2016   Pokljuka 3. stíhací závod
2. 8. ledna 2017   Oberhof 3. hromadný start

Kolektivní

editovat
Č. Sezóna Datum Místo Umístění Disciplína
1. 2014/2015 13. prosince 2014   Hochfilzen 3. štafeta 4×6 km
2. 7. ledna 2015   Oberhof 1. štafeta 4×6 km
3. 14. ledna 2015   Ruhpolding 1. štafeta 4×6 km
4. 25. ledna 2015   Anterselva 2. štafeta 4×6 km
5. 15. února 2015   Oslo 1. štafeta 4×6 km
6. 2015/2016 24. ledna 2016   Anterselva 2. štafeta 4×6 km
7. 13. února 2016   Presque Isle 1. štafeta 4×6 km
8. 2016/2017 5. března 2017   Pchjongčchang 3. štafeta 4×6 km
9. 2018/2019 13. ledna 2019   Oberhof 3. štafeta 4×6 km

Poznámky

editovat
  1. V rámci tohoto podniku světového poháru se jely dva závody ve sprintu.
  2. Nešlo o klasickou smíšenou štafetu, ale o premiérově zařazený smíšený závod dvojic.
  3. Původně se měl závod uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.
  4. Původně se měl podnik uskutečnit v ruské Ťumeni, ale po dopingovém skandálu ruských sportovců se pořadatelé sami konání tohoto podniku vzdali.

Reference

editovat
  1. MACEK, Tomáš. Evik to musí zkusit, musí! Jak se české ženy rvaly o medaili pro Jislovou [online]. Idnes.cz, 2020-03-23 [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  2. Dostupné online.
  3. 25. listopadu 2020. Dostupné online. [cit. 2021-01-27].
  4. a b http://biathlonresults.com/?IBUId=BTCZE20301199101, přístup: 20170204a4. února 2017
  5. Rozhovor s Evou Puskarčíkovou. ČD pro vás [online]. 2017-02 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  6. Biatlonistka Eva Puskarčíková: Snila jsem o zaměstnání u policie. lemur.mu [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17. 
  7. a b Harrachovský Zpravodaj - únor 2014. Harrachovský Zpravodaj. Dostupné online [cit. 2017-12-16]. 
  8. Archivovaná kopie. www.harrachov.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-21. 
  9. a b http://www.biatlon.cz/cz/Reprezentace.aspx?MenuItemId=96[nedostupný zdroj]
  10. Fakulta sportovních studií - Bc. Puskarčíková Eva – biatlon. Fakulta sportovních studií [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  11. PUSKARČÍKOVÁ, Eva. Síla a její rozvoj v biatlonu. Brno, 2015. 59 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií – Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Jan Ondráček. Dostupné online.
  12. PUSKARČÍKOVÁ, Eva. Analýza stavu českého biatlonu v období jeho transformace. Brno, 2018. 93 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií – Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Jan Ondráček. Dostupné online.
  13. Diplomky, přednášky, ale žádná dovolená. Biatlonistky dřou bez kouče, trčí v Norsku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-05-19 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  14. Krásná nevěsta na biatlonové svatbě! Když sněží štěstí, píše novomanželka. Koukalová zírá z mrakodrapu [online]. Sport.cz, 2019-05-06 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  15. HALBERŠTÁDT, Karel. Nové jméno v českém týmu: Eva Kristejn Puskarčíková [online]. Biatlon.cz, 2019-05-06 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  16. Rozvod! Česká biatlonistka s novinkou na světlo nespěchala [online]. Sport.cz, 2020-11-25 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  17. PROCHÁZKA, Václac. Česká biatlonistka potvrzuje nový vztah. Po Silvestru si připadala jako krtek, řeč přišla i na podprsenku [online]. Sport.cz, 2022-01-04 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  18. OSOBA, Michal. Zvykejte si na překvapení. Puskarčíkové se narodil chlapeček s předstihem, dostal italské jméno [online]. Sport.cz, 2024-04-21 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  19. KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Soukalová čtvrtá, Vítková šestá. O naději přišly na poslední střelbě. iDNES.cz [online]. 2014-02-14 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. 
  20. FINAL RESULTS: WOMEN 15km INDIVIDUAL [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2021-09-29 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ČTK. Opožděný bronz ze Soči pro české biatlonistky. Ruská štafeta byla kvůli dopingu diskvalifikována. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-27 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  22. ČTK; iDNES.cz. MOV definitivně potvrdil, že biatlonistky dostanou bronz za štafetu v Soči 2014 [online]. Idnes.cz, 2022-05-19 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. 
  23. Poslední závod pro Evu Puskarčíkovou! [online]. Český olympijský tým, 2022-02-17 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  24. http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1112SWRLCP04SWRL
  25. Archivovaná kopie. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-21. 
  26. Olympiáda a diplomka na krku. Hlavní je zůstat v pohodě, ví Puskarčíková. iDNES.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  27. Neomylná Puskarčíková se blýskla sedmým místem. Vyhrála Skardinová. iDNES.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  28. Štafeta žen potěšila na závěr II. kola SP v Hochfilzenu šestou příčkou. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  29. Výsledky ve sprintu a stíhačce III. kola SP poslaly Evu Puskarčíkovou do „hromaďáku“!. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  30. Dahlmeierová si dojela pro první triumf sezony. Puskarčíková pětadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-12-16 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  31. První hromadný závod sezony vyhrála Braisazová. Vítková končí třiadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-12-17 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  32. HALBERŠTÁDT, Karel. Eva Puskarčíková se loučí s kariérou: Myslím, že to stálo za to! [online]. Český svaz biatlonu, 2022-03-13 [cit. 2022-03-13]. (Český biatlon). Dostupné online. 
  33. "Evo, děkujeme!" Puskarčíková se loučila druhým místem v supersprintu, skončili také Krupčík a Jurčová [online]. Ceskatelevize.cz, 2022-03-23 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  34. ČTK. Puskarčíková odjela poslední závod kariéry, Davidové zase chyběl k medaili kousek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-03-18 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat