Mistrovství světa v biatlonu

Mistrovství světa v biatlonu
Sport	biatlon
Založeno	1958
Periodicita	každoroční; s výjimkou olympijských let
Období	únor–březen
Pořadatel	Mezinárodní biatlonová unie
První ročník	1958

Mistrovství světa v biatlonu (anglicky Biathlon World Championships) je vrcholná soutěž biatlonu, kterou organizuje Mezinárodní biatlonová unie (IBU). Mistrovství světa bylo založeno roku 1958, kdy se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu. V současné době se soutěží v sedmi disciplínách – ve vytrvalostním závodu, sprintu, stíhacím závodu, závodu s hromadným startem, štafetě, smíšené štafetě a smíšeného závodu dvojic.

Historie

Již v roce 1957 Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) zahrnula biatlon do své působnosti a rozšířila název na Mezinárodní unii moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB). O rok později se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu první mistrovství světa, jehož součástí byl vytrvalostní závod mužů. Až do roku 1965 se medaile udělovaly pouze za tuto disciplínu, jelikož štafetový, resp. týmový závod mužů nebyl oficiální součástí Mistrovství světa v biatlonu a jeho výsledky byly tvořeny pouze na základě výsledků vytrvalostního závodu čtyř (1958) nebo tří nejlepších (1959–1963) sportovců daného národa. V roce 1965 se poprvé konal štafetový závod na 3 × 7,5 km a v roce 1966 byl upraven na dnešní podobu ve čtyřech závodnících.

V roce 1974 byl program rozšířen o třetí disciplínu – sprint. Mezi lety 1989 a 1998 byl součástí týmový závod. Stíhací závod byl poprvé zařazen v roce 1997, závod s hromadným startem je součástí od roku 1999. V roce 2007 byla poprvé zařazena smíšená štafeta, smíšený závod dvojic pak od roku 2019.

Původně na mistrovství světa závodili pouze muži. V roce 1984 se konalo první mistrovství světa pro ženy, přičemž mužský i ženský šampionát probíhaly odděleně až do roku 1989.

Původně se střílelo z velkorážních pušek na čtyřech střelnicích, vleže na 250 m na terče o průměru 25 cm, 200 m (25 cm), 150 m (20 cm) a ve stoje na 100 m (30 cm). Na podnět ČSSR a Rakouska se roku 1978 začala místo kulovnice používat malorážka a vzdálenost terče byla snížena na 50 metrů.

Přehled světových šampionátů

Poř.	rok	město	země	poznámky
1.	1958	Saalfelden	Rakousko Rakousko
2.	1959	Courmayeur	Itálie Itálie
3.	1961	Umeå	Švédsko Švédsko
4.	1962	Hämeenlinna-Tavastehus	Finsko Finsko
5.	1963	Seefeld in Tirol	Rakousko Rakousko
6.	1965	Elverum	Norsko Norsko
7.	1966	Garmisch-Partenkirchen	Západní Německo Západní Německo
8.	1967	Altenberg	Východní Německo Východní Německo
9.	1969	Zakopané	Polsko Polsko
10.	1970	Östersund	Švédsko Švédsko
11.	1971	Hämeenlinna-Tavastehus	Finsko Finsko
12.	1973	Lake Placid	Spojené státy americké Spojené státy americké
13.	1974	Minsk	Sovětský svaz Sovětský svaz
14.	1975	Anterselva	Itálie Itálie
15.	1976	Anterselva	Itálie Itálie	sprint
16.	1977	Lillehammer	Norsko Norsko
17.	1978	Hochfilzen	Rakousko Rakousko
18.	1979	Ruhpolding	Západní Německo Západní Německo
19.	1981	Lahti	Finsko Finsko
20.	1982	Minsk	Sovětský svaz Sovětský svaz
21.	1983	Anterselva	Itálie Itálie
22.	1984	Chamonix	Francie Francie
23.	1985	Ruhpolding	Západní Německo Západní Německo	muži
23.	1985	Egg am Etzel, Einsiedeln	Švýcarsko Švýcarsko	ženy
24.	1986	Oslo	Norsko Norsko	muži
24.	1986	Falun	Švédsko Švédsko	ženy
25.	1987	Lake Placid	Spojené státy americké Spojené státy americké	muži
25.	1987	Lahti	Finsko Finsko	ženy
26.	1988	Chamonix	Francie Francie	ženy
27.	1989	Feistritz	Rakousko Rakousko
28.	1990	Minsk	Sovětský svaz Sovětský svaz
		Oslo	Norsko Norsko
		Kontiolahti	Finsko Finsko
29.	1991	Lahti	Finsko Finsko
30.	1992	Novosibirsk	Rusko Rusko	družstva
31.	1993	Borovec	Bulharsko Bulharsko
32.	1994	Canmore	Kanada Kanada	družstva
33.	1995	Anterselva	Itálie Itálie
34.	1996	Ruhpolding	Německo Německo
35.	1997	Brezno-Osrblie	Slovensko Slovensko
36.	1998	Pokljuka	Slovinsko Slovinsko
36.	1998	Hochfilzen	Rakousko Rakousko	družstva
37.	1999	Kontiolahti	Finsko Finsko
37.	1999	Oslo	Norsko Norsko
38.	2000	Oslo	Norsko Norsko
38.	2000	Lahti	Finsko Finsko
39.	2001	Pokljuka	Slovinsko Slovinsko
40.	2002	Oslo	Norsko Norsko	hromadný běh
41.	2003	Chanty-Mansijsk	Rusko Rusko
42.	2004	Oberhof	Německo Německo
43.	2005	Hochfilzen	Rakousko Rakousko
43.	2005	Chanty-Mansijsk	Rusko Rusko	smíšená štafeta
44.	2006	Pokljuka	Slovinsko Slovinsko	smíšená štafeta
45.	2007	Anterselva	Itálie Itálie
46.	2008	Östersund	Švédsko Švédsko
47.	2009	Pchjongčchang	Jižní Korea Jižní Korea
48.	2010	Chanty-Mansijsk	Rusko Rusko	smíšená štafeta
49.	2011	Chanty-Mansijsk	Rusko Rusko
50.	2012	Ruhpolding	Německo Německo
51.	2013	Nové Město na Moravě	Česko Česko
52.	2015	Kontiolahti	Finsko Finsko
53.	2016	Oslo	Norsko Norsko
54.	2017	Hochfilzen	Rakousko Rakousko
55.	2019	Östersund	Švédsko Švédsko
56.	2020	Anterselva	Itálie Itálie
57.	2021	Pokljuka	Slovinsko Slovinsko
58.	2023	Oberhof	Německo Německo
59.	2024	Nové Město na Moravě	Česko Česko
60.	2025	Lenzerheide	Švýcarsko Švýcarsko
61.	2027	Otepää	Estonsko Estonsko
62.	2028	Hochfilzen	Rakousko Rakousko
63.	2029	Oslo	Norsko Norsko

Seznam vítězů

Nejúspěšnější závodníci

Muži

Pořadí	Jméno	Země	Od	Do	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkově
1.	Ole Einar Bjørndalen	Norsko Norsko	1997	2017	20	14	11	45
2.	Johannes Thingnes Bø	Norsko Norsko	2015	2024	20	13	5	38
3.	Martin Fourcade	Francie Francie	2011	2020	13	10	5	28
4.	Emil Hegle Svendsen	Norsko Norsko	2007	2016	12	6	3	21
5.	Tarjei Bø	Norsko Norsko	2011	2024	11	7	8	26
6.	Frank Luck	Východní Německo Východní Německo Německo Německo	1989	2004	11	5	4	20
7.	Alexandr Tichonov	Sovětský svaz Sovětský svaz	1967	1979	11	4	2	17
8.	Ricco Groß	Německo Německo	1991	2007	9	5	6	20
9.	Frank Ullrich	Východní Německo Východní Německo	1977	1983	9	4	1	14
10.	Raphaël Poirée	Francie Francie	1998	2007	8	3	7	18
tučné – aktivní biatlonista

Ženy

Pořadí	Jméno	Země	Od	Do	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkově
1.	Marte Olsbuová Røiselandová	Norsko Norsko	2016	2023	13	–	4	17
2.	Magdalena Neunerová	Německo Německo	2007	2012	12	4	1	17
3.	Tiril Eckhoffová	Norsko Norsko	2015	2021	10	2	3	15
4.	Jelena Golovinová	Sovětský svaz Sovětský svaz	1985	1991	10	1	1	12
5.	Petra Behleová	Západní Německo Západní Německo Německo Německo	1988	1997	9	2	2	13
6.	Uschi Dislová	Německo Německo	1991	2005	8	8	3	19
7.	Andrea Henkelová	Německo Německo	2000	2013	8	6	2	16
8.	Tora Bergerová	Norsko Norsko	2006	2013	8	5	5	18
9.	Liv Grete Skjelbreidová Poiréeová	Norsko Norsko	1997	2004	8	3	2	13
10.	Laura Dahlmeierová	Německo Německo	2015	2019	7	3	5	15
tučné – aktivní biatlonistka

Česká stopa

V letech 1993-2021 získali čeští biatlonisté celkem 21 medailí (6/6/9), výrazně si tak polepšili a navázali na československé biatlonisty, kteří v letech 1958-1992 získali čtyři medaile (0/1/3).

Přehled medailí

Pořadí	Země	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkově
1.	Norsko Norsko	90	78	70	238
2.	Německo Německo	64	53	36	153
3.	Sovětský svaz Sovětský svaz	44	29	21	94
4.	Francie Francie	40	37	40	117
5.	Rusko Rusko	28	41	28	97
6.	Východní Německo Východní Německo	19	12	10	41
7.	Švédsko Švédsko	16	18	30	64
8.	Finsko Finsko	10	10	16	36
9.	Itálie Itálie	10	9	15	34
10.	Ukrajina Ukrajina	7	10	22	39
11.	Bělorusko Bělorusko	6	9	14	29
12.	Česko Česko	6	6	9	21
13.	Rakousko Rakousko	3	8	11	22
14.	Západní Německo Západní Německo	2	4	7	13
15.	Slovinsko Slovinsko	2	2	1	5
16.	Polsko Polsko	1	6	7	14
17.	Spojené státy americké Spojené státy americké	1	4	1	6
18.	Kanada Kanada	1	2	1	4
18.	Slovensko Slovensko	1	2	1	4
20.	SNS SNS	1	1	0	2
21.	Bulharsko Bulharsko	0	4	4	8
22.	Čína Čína	0	3	0	3
23.	Československo Československo	0	1	3	4
24.	Rumunsko Rumunsko	0	1	0	1
25.	Lotyšsko Lotyšsko	0	0	2	2
26.	Chorvatsko Chorvatsko	0	0	1	1
	Estonsko Estonsko	0	0	1	1
	Ruská biatlonová unie Ruská biatlonová unie	0	0	1	1
Celkem		352	350	352	1054

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Biathlon World Championships na anglické Wikipedii a Biathlon-Weltmeisterschaften na německé Wikipedii.

Související články

Mistrovství Evropy v biatlonu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v biatlonu na Wikimedia Commons