Eurasie
Eurasie je označení pro souvislou pevninu na Zemi zahrnující světadíly Evropu a Asii, je součástí Eurafrasie. Pojem Eurasie zavedl v 19. století geolog Eduard Suess. Vzhledem ke kulturním rozdílům, které v minulosti[zdroj?!] pociťovali Evropané, je pevnina uměle rozdělena do dvou světadílů.
| Eurasie | |
|---|---|
 Pohoří Ural vzniklo při dávné kolizi tektonických desek, která spojila jádro pozdější Eurasie | |
| Nejvyšší bod | 8849 m n. m. (Mount Everest) |
| Nejnižší bod | Mrtvé moře |
| Délka | 8200 km |
| Šířka | 8000 km |
| Rozloha | 54 940 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Eurafrasie |
| Sousední jednotky | Afrika, Severní Amerika, Austrálie |
| Podřazené jednotky | Hercynský systém, Alpsko-himálajský systém, Sibiř, Indický subkontinent, Arabský poloostrov aj. |
| Světadíl | Eurasie |
 Vyznačení Eurasie na mapě | |
 | |
| Povodí | Dunaj, Volha, Ob, Jenisej, Lena, Žlutá řeka, Dlouhá řeka, Mekong, Brahmaputra, Ganga, Indus, Eufrat, Tigris aj. |
| Souřadnice | 50° s. š., 80° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Za dělicí linii mezi Evropou a Asií se obvykle považuje pohoří Ural, řeka Emba, Kaspické moře, Kumomanyčská propadlina a Černé moře, tato dělicí linie však není všeobecně uznávaná. Jako součásti hranice Evropy se také uvádějí pohoří Kavkaz a řeka Ural.
Eurasie je 120 km širokou Suezskou šíjí spojena s Afrikou a oba kontinenty jsou pod hladinou Středozemního moře v kontaktu i na dalších místech: ve 14 km širokém Gibraltarském průlivu, případně též v Sicilském průlivu (šířka 150 km, maximální hloubka 292 m, ale většinou pouze do 35 m). Proto se někdy také hovoří o vznikajícím superkontinentu Eurafrasii.
Poloha
editovatAčkoli převážná většina eurasijského území leží na východní polokouli, oba její konce přesahují na polokouli západní. Severní okraj kontinentu zasahuje až do polárních oblastí, na jihu sahá pevnina téměř k rovníku, ale nepřekračuje ho (avšak některé ostrovy, které se k Eurasii přiřazují, už leží na jižní polokouli).
- Nejsevernější bod: Čeljuskinův mys (77° 44' s.š.) na poloostrově Tajmyr v Rusku
- Nejjižnější bod: Mys Buru (1° 25' s.š.) na Malajském poloostrově
- Nejzápadnější bod: Cabo da Roca (9° 29' z.d.) v Portugalsku
- Nejvýchodnější bod: Děžňovův mys (169° 40' z.d.) na poloostrově Čukotka v Rusku
Nejzazší body včetně ostrovů:
- Nejsevernější bod: mys Fligely (81° 51' s.š.) v Zemi Františka Josefa
- Nejjižnější bod: malý ostrůvek u ostrova Rote (11° 01' j.š.) v Indonésii
- Nejzápadnější bod: Fajã Grande (31° 16' z.d.) na ostrově Flores na Azorách
- Nejvýchodnější bod: ostrov Velký Diomédes (169° 00' z.d.) v Beringově průlivu
Základní fakta
editovat| Území | Rozloha (tisíce km²)[1][2] | Počet obyvatel[3] | Hustota osídlení (ob./km²) |
|---|---|---|---|
| Eurasie | 54 940 | 4 603 000 000 | 83,8 |
| Asie | 44 413 | 3 875 000 000 | 87,2 |
| Evropa | 10 527 | 728 000 000 | 69,2 |
| Země | 510 083 | 7 855 837 900 | 12,5 |
| zemská souš | 148 628 | 7 850 000 000 | 43,0 |
Další použití pojmu
editovat- Míšencům, jejichž jeden rodič je běloch a druhý pochází z východní Asie, se říká Euroasiaté (anglicky Eurasian). V minulosti se tak označovali také potomci Indů (jižní Asie) a Evropanů.
- Eurasie je také fiktivní země v románu 1984 od George Orwella, který popisuje svět rozdělený do tří stále soupeřících velmocí, které se jmenují Oceánie, Eurasie a Eastasie.
- Region tvořící Rusko, Gruzie, Turecko, Arménie, Ázerbájdžán, Kypr, někdy Bělorusko, Ukrajina a Moldavsko, sporná území: Severní Kypr, Podněstří, Jižní Osetie a Abcházie. Někdy se díky kultuře řadí i skandinávský poloostrov a díky geografii i Kazachstán, který však tvoří jiný region Střední Asie.[zdroj?]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ „Rozum do kapsy“, 1988, Albatros, vlastní součty
- ↑ WorldDataSheet 2005. www.prb.org [online]. [cit. 2006-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-04.
- ↑ Obyvatelstvo podle 2004 „World Population Data Sheet of the Population Reference Bureau“, vlastní součty. V hustotě obyvatel mohou být drobné odchylky vzhledem k zaokrouhlování při výpočtech a drobným nesrovnalostem v „2004 World Population Data Sheet of the Population Reference Bureau“ (způsobené patrně rovněž zaokrouhlováním).
