Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna

český šlechtic
(přesměrováno z Eugen Vrbna)

Evžen Dominik hrabě Bruntálský z Vrbna (též Eugen Dominik Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna, německy Eugen Dominik Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. září 1786 Vídeň24. března 1848 Vídeň) byl český šlechtic ze starobylého rodu Bruntálských z Vrbna.[1] Proslul především jako majitel železáren v Komárově u Hořovic a investor tzv. Lánské koněspřežky, angažoval se i v obrozeneckých aktivitách v Čechách. U císařského dvora zastával funkci císařského nejvyššího štolby (1834–1848).

Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1820
Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1820
Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1834 – 1848
PanovníkFrantišek I., Ferdinand I. (V.)
PředchůdceJan Josef Norbert z Trauttmannsdorffu
NástupceKarl Ludwig Grünne

Narození4. září 1786
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí24. března 1848 (ve věku 61 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníhřbitovní kaple v Hořovicích
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1810) Marie Barbora Erdõdyová z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858)
RodičeRudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a
Marie Terezie z Kounic-Rietberg-Questenbergu (1763–1803)
DětiRudolf Evžen Bruntálský z Vrbna
Evžen Bruntálský z Vrbna
Karolína Bruntálská z Vrbna
Příbuznízeť: Jan Nepomuk z Lobkovic (1799–1878)
zeť: Antonín Bedřich II. Mitrovský (1801–1865)
vnuk: Karl Freudenthal (1861–1941)
Profesepodnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn majitele panství Hořovice Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Kounicové (1763–1803), vnučky významného státníka, knížete Václava Antonína Kounice.[2] Přes rodinu své matky byl spřízněn s říšským kancléřem Metternichem. V roce 1823 převzal po otcově smrti rodové dědictví v Hořovicích. Nakonec u dvora zastával v letech 1834–1848 funkci císařského nejvyššího štolby.[3][4]

Pokračoval ve vedení úspěšné slévárny v Komárově na Hořovicku, ty patřily k předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím[5]. Roku 1825 se pak Eugen z Vrbna zapojil do činnosti vznikající Pražské železniční společnosti, která stála za iniciováním a stavbou tzv. Lánské koněspřežky. V roce 1825 žádali spolu hrabětem Kašparem Šternberkem o stavební koncesi, právo k postavení dráhy získali 30. července 1827. Podle císařského privilegia měla dráha pokračovat z Kladna přes křivoklátské lesy, Zbečno a Liblín do Plzně, tedy též přes hořovické panství. Projekt však nakonec nebyl realizován v plné výši, nejdále byla dráha roku 1833 dovedena až do polesí Píně jihozápadně od Lán.

Rodové dědictví po otci převzal v dobrém hospodářském stavu, svými podnikatelskými aktivitami a nákladným pobytem u císařského dvora se ale zadlužoval a panství Hořovice nakonec přivedl k finančnímu úpadku.[6] Přesto realizoval před rokem 1839 přestavbu zámku v Hořovicích, kdy došlo k propojení hlavní budovy a bočních křídel.[7]

V roce 1806 byl jmenován císařským komorníkem[8] a v hodnosti nejvyššího štolby obdržel v roce 1834 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[9] Získal několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem ruského Řádu bílé orlice a Řádu sv. Alexandra Něvského, Řádu württemberské koruny a nositelem bádenského Domácího řádu věrnosti. Kromě toho byl čestným členem řady institucí kulturního a hospodářského zaměření.[10]

Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodové empírové kaplové hrobce zbudované roku 1811 na hořovickém městském hřbitově. Stal se zároveň posledním zde pohřbeným členem rodu.[11]

 
Zámek v Hořovicích, hlavní rodové sídlo

Dne 8. července 1810 se ve vídeňské katedrále svatého Štěpána oženil s hraběnkou Marií Barborou Erdödyovou z Monyorókeréku a Monoszló (1793–1858) pocházející z uherského šlechtického rodu.[12] Marie Barbora byla později dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.[13] Manželé měli spolu osm dětí, všechny se dožily dospělosti.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Jan František Bruntálský z Vrbna
 
 
Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie Františka z Martinic
 
 
Eugen Václav Bruntálský z Vrbna
 
 
 
 
 
 
Václav Norbert Oktavián Kinský
 
 
Marie Aloisie Štěpánka Kinská
 
 
 
 
 
 
Anna Terezie z Nesselrode
 
 
Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna
 
 
 
 
 
 
Lőrinc, Baron Zay de Csömör, Graf von Kollonitz de Kollográd
 
 
Ladislav Kollonics z Kollegrádu
 
 
 
 
 
 
Marie Polyxena Kollonicsová z Kollográdu
 
 
Marie Terezie Kollonićová z Kollegrádu
 
 
 
 
 
 
Jan Jindřich Kollonics z Kollográdu
 
 
Marie Eleonora Kolloničová z Kollegrádu
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta z Valdštejna
 
Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna
 
 
 
 
 
Maxmilián Oldřich z Kounic
 
 
Václav Antonín z Kounic-Rietbergu
 
 
 
 
 
 
Marie Ernestina Františka z Rietbergu
 
 
Dominik Ondřej z Kounic
 
 
 
 
 
 
František Antonín ze Starhembergu
 
 
Marie Ernestina ze Starhembergu
 
 
 
 
 
 
Maria Antonia, Gräfin von Starhemberg
 
 
Marie Terezie Antonie z Kounic-Rietbergu-Questenbergu
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Vilém z Plettenbergu
 
 
František Josef Antonín z Plettenbergu
 
 
 
 
 
 
Bernhardine Felizitas von Westerholt-Lembeck
 
 
Bernardina z Plettenbergu
 
 
 
 
 
 
František Antonín z Lamberka
 
 
Marie Aloisie z Lambergu
 
 
 
 
 
 
Ludovika z Hohenzollern-Hechingenu
 

Reference

editovat
  1. Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 1017–1019
  2. Rodokmen Bruntálských z Vrbna na webu euweb.cz dostupné online
  3. Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1835; Vídeň, 1835; s. 4 dostupné online
  4. Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1847; Vídeň, 1847; s. 4 dostupné online
  5. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 51–52 ISBN 80-85983-15-X
  6. KNÍŽEK, Libor: Hořovice. Zámek.; Libice nad Cidlinou, 2011 (nestránkováno) ISBN 978-80-87216-22-4
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 94
  8. Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1807; Vídeň, 1807; s. 35 dostupné online
  9. Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1835; s. 61 dostupné online
  10. Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1848; Vídeň, 1848; s. 4 dostupné online
  11. hrobka hrabat z Vrbna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  12. Rodokmen Erdödyů na webu euweb.cz dostupné online
  13. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1857; Gotha, 1857; s. 900 dostupné online
  14. Portale di Genealogia | Geneall.net. geneall.net [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • MATOUŠKOVÁ, Anna: Aristokrat v roli podnikatele. Minulostí Berounska; Sborník Státního okresního archivu Beroun, 1998 ISBN 978-80-23817-034