Zbečno

Zbečno
	Zbečno z vyhlídky Pěnčina. Za řekou část Zbečna Újezd nad Zbečnem, na pláni Újezd nad Zbečnem-Pohořelec.
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Křivoklát
Obec s rozšířenou působností	Rakovník; (správní obvod)
Okres	Rakovník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′31″ s. š., 13°55′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	613 (2024)
Rozloha	15,15 km²
Nadmořská výška	235 m n. m.
PSČ	270 24
Počet domů	301 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Zbečno 7; 270 24 Zbečno ; obeczbecno@iol.cz
Starosta	Ing.Jiří Těhan, MBA, LL.M.
	Oficiální web: www.obec-zbecno.cz
	Zbečno
Další údaje
Kód obce	542610
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zbečno (německy Sbetschno) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, v údolí řeky Berounky zhruba 15 km jihovýchodně od Rakovníka, 14 km severozápadně od Berouna a 18 km jihozápadně od Kladna. Žije zde 613^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o osídlení pochází z roku 1003 (tedy nedlouho po první zmínce o přemyslovském hradišti na Křivoklátu). V Kosmově kronice je ves zmíněna v pověsti o knížeti Krokovi.

V prosinci roku 1100 zde byl spáchán atentát na českého knížete Břetislava II., jehož osnovateli byli pravděpodobně členové rodu Vršovců.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[4]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[5]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[6]
1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[7]
1949 Pražský kraj, okres Rakovník^[8]
1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

V obci Zbečno (875 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[9] výroba cementového zboží, holič, 4 hostince, kapelník, kolář, 2 košíkáři, kovář, 4 krejčí, 3 mlýny, 4 obuvníci, pekař, pokrývač, 2 porodní asistentky, 2 povozníci, 12 rolníků, 4 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbečno, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 3 truhláři, obchod s uhlím, obchod s uzenářským zbožím, zahradnictví, obchod se zemskými plodinami.

V obci Újezd nad Zbečnem (přísl. Pohořelec, 397 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[10] 2 cihelny, 2 hostince, kovář, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Martina

Výklenková kaple v místě zavraždění knížete Břetislava II.

Kostel svatého Martina na návsi byl vysvěcen roku 1350.
Hamousův statek č.p. 22 – roubený statek z 16. až 18. století. Postaven byl z dubového a jedlového dřeva. Po nějakou dobu sloužil i jako krčma a rychta. Do roku 1992 byl soukromý, od té doby je ve správě NPÚ. Zvenku je stavba nenápadná, cenné jsou však její interiéry. Proti vchodu zaujme černá kuchyně s chlebovou pecí. Vpravo je velká obytná místnost hospodáře a z ní se projde do malé světnice, která sloužila jako kuchyně hospodyně. V levé části budovy jsou dvě komory nad sebou. Horní komora sloužila ke skladování úrody, dolní ke skladování postrojů a nářadí. Součástí komplexu jsou i dva malé klenuté sklepy, výměnek, konírna a ovčín.
Masarykův most přes řeku Berounku pojmenovaný po prvním československém prezidentovi spojuje obec Zbečno na levém břehu s nádražím na pravém břehu. Postaven byl v letech 1924 až 1925. Most má tři pole (37–50 metrů). Cena za most se vyšplhala na částku 1,7 milionu Kčs. Pamětní deska informuje: „Masarykův most postaven v létech 1924 až 1925 nákladem okresu Křivoklátského. Za předsedy okresní správní komise Rudolfa Mareše ze Sýkořice, přispěním státu a země. Projekt byl vypracován péčí zemského správního výboru Ing. Josefem Hartem a stavbu provedl Ing. Emil Štěrba v Berouně za dozoru zemského technika Ing. Františka Widemanna.“
Druhý most, neveřejný, vede od nádraží Zbečno (v Újezdě nad Zbečnem) k sýkořickému lomu.
Fara na návsi
Rychta na náměstí
Kaplička „na Riviéře“ stojí na místě, kde byl 20. prosince 1100 zraněn český kníže Břetislav II. (vládl 1092–1100). Nejstarší syn prvního českého krále Vratislava II. se vracel z lovu na dvorec ve Zbečně. Údajně si na něj počíhal vrah jménem Lork, kterého si najali Vršovci. Kníže na následky zranění zemřel o dva dny později. Na kapli je pamětní deska s textem: „Zde byl roku 1100 zavražděn kníže český Břetislav II. od jistého Lorka najatého Vršovci, když se z lovu vracel na svůj lovčí hrádek Zbečno.“
V katastru místní části Újezd nad Zbečnem se rozkládá přírodní rezervace Stříbrný luh.

Části obce

Obec Zbečno se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Zbečno (levý břeh Berounky, včetně údolí Štíhlice a Klíčavy, samoty Novina, vyhlídky Pěnčina atd.)
Újezd nad Zbečnem (pravý břeh Berounky, včetně železniční stanice Zbečno a zastávky Újezd nad Zbečnem, osady Pohořelec a chatových osad uvnitř zákrutu Berounky)

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/201 Kralovice - Slabce - Křivoklát - Zbečno - Unhošť.
Železnice – Obec Zbečno leží na železniční trati 174 Beroun - Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878. Na území obce leží železniční stanice Zbečno.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Kladno - Zbečno(v pracovních dnech 12 spojů, o víkendech 6 spojů) a Roztoky-Křivoklát-Praha (o víkendech 1 spoj) (dopravce ČSAD MHD Kladno a. s.).
Železniční doprava – Po trati 174 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků.

Fotografie

Újezd nad Zbečnem-Pohořelec
Část Újezda nad Zbečnem, nahoře na pláni újezdská osada Pohořelec. Pohled z vyhlídky Pěnčina.
Újezd nad Zbečnem, železniční přejezd u stanice Zbečno
Pohořelec v pohledu z křivoklátské rezervace Brdatka. V pozadí sýkořický lom.
Výhled z Brdatky k údolí Štíhlice, chatové osady v severní části Újezda nad Zbečnem
Okolí železniční zastávky Újezd nad Zbečnem
Zákruta Berounky kolem Újezda nad Zbečnem
Letecký pohled na Zbečno
Zbečno pohledem z Masarykova mostu
Hamousův statek

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1910. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1757. (česky a německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbečno na Wikimedia Commons
Zbečno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[5] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[6] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[7] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[8] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[9] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1910. (česky a německy)

[10] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1757. (česky a německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]