Etika Nikomachova též Níkomachova[1] (řecky ἠθικὰ Νικομάχεια) je Aristotelovo dílo pojednávající o etice. Sestává z deseti knih, které byly původně samostatnými svitky, a předpokládá se, že jsou založeny na poznámkách z Aristotelových přednášek v Lyceu, které buď upravil jeho syn Nikomachus, případně je svému synovi Aristoteles věnoval.

Etika Nikomachova
AutorAristotelés
Původní názevἨθικὰ Νικομάχεια
Jazykstarořečtina
Žánrtraktát
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tématem díla je sokratovská otázka, jež byla zkoumána již v platónových dílech, tj. jak by měl člověk nejlépe žít. Ve své Metafyzice Aristoteles popisuje, jak Sókratés proměnil filosofii v lidské otázky, zatímco předsókratovská filosofie byla pouze teoretická.

Etika Nikomachova je pokládána za jedno z nejdůležitějších historických filosofických děl, měla významný vliv na Evropu ve středověku a stala se jedním ze základních děl středověké filosofie.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicomachean Ethics na anglické Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Etika Nikomachova. Přel. Antonín Kříž. Praha: Rezek 2013

Externí odkazy

editovat