Emanuel Chvála

Emanuel Chvála
Emanuel Chvála
Základní informace
Narození	1. ledna 1851; Praha, Čechy; Rakouské císařství
Úmrtí	28. října 1924 (ve věku 73 let); Praha ; Československo
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, hudební kritik, kritik a publicista
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Chvála (1. ledna 1851 Praha – 28. října 1924 tamtéž^[1]) byl český hudební kritik a skladatel.

Život

Studoval na reálce v Praze a poté železniční inženýrství ve Vídni. V roce 1881 se oženil^[2] s Emanuelou Beranovou. Stal se úředníkem Buštěhradské dráhy a hudbou se zabýval pouze ve svém volném čase, ale na profesionální úrovni. Hru na klavír studoval u C. Müllera a J. Cainera. Ve skladbě a hudební teorii byl žákem Josefa Förstera a Zdeňka Fibicha.

Zabýval se i organizací hudebního života. Byl funkcionářem Umělecké besedy, členem Jednoty pro zvelebování hudby v Čechách, členem České akademie věd a umění a předsedou spolku J. Dalcroze. Na podnět Josefa Václava Sládka se začal věnovat hudební publicistice a kritice. Přispíval do hudebních časopisů (Lumír, Dalibor), ale i do denního tisku (Národní politiky) a to nejen českého, ale i německého.

Dílo

Z díla Emanuela Chvály jsou nejvíce ceněny jeho písně. Ostatní skladby se dnes na koncertních pódiích objevují jen zřídka.

Opera

Záboj (na text Jaroslava Vrchlického, 1907, premiéra v Národním divadle 9. 3. 1918)

Orchestrální skladby

Sousedské pro smyčcový orchestr (1880)
Koncertní ouvertura (1881)
Mazurky (1899)
Z jarních dojmů (symfonietta, 1899)
O posvícení (1902) (premiéra 16.02.1902 Česká filharmonie, Ludvík Čelanský (dirigent))^[3]

Klavírní skladby

Silhouetty (1879)
Lístky do památníku (1881)
Serenáda, Veseloherní pochod (na 4 ruce, 1891)
Scherzino (1889)
Sedmero sousedských nápadů (1889)
Dostaveníčko (1898)
Ze chvil ladných a teskných (1898)
Pohádky (1902)

Housle

Polonéza (1879)
Romance (1882)
Andante a Scherzo (1882)
Malá suita (1895)
Serenáda (1901)
Canzonetta (1904)

Ostatní komorní hudba

Smyčcový kvartet d-moll (1886)
Smyčcový kvartet c-moll (prosinec 1897 premiéra – věnováno Českému kvartetu)
Klavírní trio g-moll (1901)
Klavírní kvintet B-dur (1903)

Písně

Čtvero písní (1879)
Jarní píseň (1880, odměněno cenou Umělecké besedy)
Tré písní (1882)
Zmizelá radost (1896, odměněno prémií Umělecké besedy)
Starosvětské písničky (text Josef Václav Sládek, 1900)
Masopustní noc

Sbory

Nejnovější písničky (ženský)
Tři písničky (ženský)
Vy hory modravé (mužský,1878)
4 sbory (mužské)
Tichá noc (mužský,1897)
Lešetínské zvony (text Svatopluk Čech, smíšený, 1887)

Články (výběr)

Smetanovy skladby, Dalibor, II/1880 a III/1881
K. M. z Webrů, Dalibor, VIII/1886
Čtvrtstoletí české hudby, Rozpravy hudební č. 10, Fr. A. Urbánek, Praha, 1888
O orchestrálních skladbách Griegových, Dalibor, XXV/1903
Symfonické skladby Dvořákovy (sborník statí o jeho díle a životě), Praha, 1912
Smetaniana, Hudební rozhledy, IX/1916

Reference

↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK Z5, s. 105
↑ Matriční záznam o sňatku Emanuela Chvály s Emanuelou Beranovou farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
↑ Archivovaná kopie. www.tobias-broeker.de [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-14.

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
Tereza Berdychová: Josef Leopold Zvonař, hudební teoretik a významný zjev hudby předsmetanovské. Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Katedra hudební vědy, Brno, 2007
J. Patera: Emanuel Chvála, Listy Hudební matice, IV/1925
V. Lébl: Děiny české hudby jako problém a úkol, Hudební rozhledy, XXV/1988
Emanuel Chvála. Národní politika, 29.10.1924, roč. 42, č. 299, s. 4. Dostupné online. — nekrolog
CHVÁLA, Emanuel. Z mých pamětí. Národní politika, 31.10.1924, roč. 42, č. 201, s. 1. Dostupné online. — úryvek z memoárů, uveřejněný na výslovné přání krátce po smrti

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Chvála
Autor Emanuel Chvála ve Wikizdrojích
Emanuel Chvála v České divadelní encyklopedii
Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Chvála Emanuel 1851
Co je co?
Music Encyclopedia (en)^{[nedostupný zdroj]}

[matrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta, sign. EVK Z5, s. 105

[matrikaO-2] Matriční záznam o sňatku Emanuela Chvály s Emanuelou Beranovou farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském

[3] Archivovaná kopie. www.tobias-broeker.de [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-14.

[1]

[2]

[3]

Emanuel Chvála

Základní informace
Narození	1. ledna 1851 Praha, Čechy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. října 1924 (ve věku 73 let) Praha Československo Československo
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, hudební kritik, kritik a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.