Eggersriet

obec v kantonu Sankt Gallen ve Švýcarsku

Eggersriet je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na severu kantonu, nedaleko kantonálního hlavního města St. Gallenu. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.

Eggersriet
Eggersriet – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška827 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonSt. Gallen
Eggersriet
Eggersriet
Eggersriet, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,90 km²
Počet obyvatel2 279 (2018)[1]
Hustota zalidnění256,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.eggersriet.ch
PSČ9034
Označení vozidelSG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Podlouhlá obec na jižním svahu masivu Rorschacherbergu leží mírně nad a východně od kantonálního hlavního města St. Gallenu na trase mezi St. Gallenem a Heidenem a skládá se z místních částí Eggersriet, Grub SG a vesnice Egg. Sousedními obcemi jsou na západě St. Gallen, na severu Untereggen a Rorschacherberg, na východě Lutzenberg a Heiden a na jihu Grub, Rehetobel a Speicher.

Historie

editovat
 
Centrum obce (1949)

První zmínka o obci pochází z roku 1260 a jmenuje se Egglinsriet.[2] V roce 1431 získalo zboží a práva v Eggersrietu od pánů z Rorschachu knížecí opatství v St. Gallenu a v roce 1474 také od kostnického biskupa. Až do roku 1798 tvořila obec hlavní panství knížecího opatského dvora Rorschach a v roce 1560 obdržela dvorské právo. V roce 1803 se Eggersriet spojil s Grubem a Untereggenem v politickou obec. Od oddělení od Untereggenu v roce 1827 tvoří Eggersriet a Grub politickou obec Eggersriet. V roce 1850 kantonální vláda St. Gallenu zamítla žádost o rozdělení na dvě politické obce.

Do roku 1663 patřil Eggersriet k farnosti Goldach, poté byla vytvořena samostatná farnost. V roce 1654 byla dosavadní kaple svaté Anny přestavěna na farní kostel, který byl v roce 1738 přestavěn a v roce 1812 rozšířen.[2]

Obyvatelé se živili zemědělstvím a pískovcovými lomy v Underbilchenu, od 19. století pak stále více mlékařstvím a podomním obchodem. Hospodářské potíže a chudoba panovaly až do 20. století. V roce 1874 byl systém chudinské pomoci místních obcí Eggersriet a Grub převeden na politickou obec a v roce 1881 byl zřízen chudobinec a sirotčinec. V roce 1847 vyhořel Egg, v roce 1861 vesnice Dorf. V letech 1844/45 způsobila výstavba silnice St. Gallen – Martinstobel – Grub vysoké dluhy. V roce 1859 přešla silnice do vlastnictví kantonu. Dostavníková linka St. Gallen – Heiden, zřízená v roce 1871, byla v roce 1874 přerušena kvůli horské železnici Rorschach–Heiden. Po námitkách obcí Eggersriet a Grub byla v roce 1896 znovu otevřena a v roce 1920 nahrazena poštovní autobusovou linkou. V roce 1912 byla zprovozněna elektrárenská společnost a v letech 1950/51 vodovod. Vzhledem k topografii a struktuře osídlení musela obec nést vysoké náklady na infrastrukturu. Po roce 1960 nastal hospodářský vzestup. V 70. letech 20. století se Eggersriet rychle proměnil v rezidenční obec: v roce 2000 více než dvě třetiny pracujících obyvatel Eggersrietu dojížděly za prací, především do St. Gallenu.[2]

Obyvatelstvo

editovat
 
Katolický kostel
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1950 1970 1980 2000 2010 2019
Počet obyvatel 1635 1465 1165 929 1741 2079 2160 2301

Doprava

editovat

Eggersriet je spojen se St. Gallenem hlavní silnicí přes Martinstobel. Ta vede přes Grub AR dále do Heidenu. Díky tomuto dopravnímu spojení s hlavním městem kantonu, které bylo mezitím rozšířeno, se Eggersriet vyvinul v rezidenční obec s četným dojížděním, kterou obsluhuje poštovní autobusová linka Heiden – St. Gallen – Engelburg.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eggersriet na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d MÜLLER, Peter. Eggersriet [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-11-08 [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat