Eduard Pesov

Eduard Iosifovič Pesov
Narození	13. dubna 1932; Tbilisi
Úmrtí	29. prosince 2024 (ve věku 92 let)
Povolání	fotograf
Ocenění	medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy (2007); Řád přátelství (2012)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Eduard Iosifovič Pesov (13. dubna 1932, Tbilisi – 29. prosince 2024) byl sovětský a ruský fotograf.

Životopis

Narodil se a vyrostl v Tbilisi. Tam začal spolupracovat se Sovinformburem (od roku 1961 - tisková agentura Novosti), nejprve jako nezávislý zpravodaj a po roce 1963 jako zaměstnanec na plný úvazek.

1963-1968 - fotoreportér tiskové agentury Novosti.
1968-1992 - fotoreportér pro TASS (Fotochronika TASS)^[1], oddělení zahraničních fotoinformací.
od roku 1992 pracoval jako zaměstnanec ruského ministerstva zahraničí.

Specializoval se na žánr politických fotokronik. Fotograficky zdokumentoval mnoho historických setkání a každodenních epizod ze života Nikity Chruščova, Leonida Brežněva, Michaila Gorbačova, Borise Jelcina, Jevgenije Primakova a mnoha dalších vládních osobností sovětské éry a moderní doby.

Spolupracoval se všemi ministry zahraničí SSSR a Ruské federace, počínaje Andrejem Gromykem.

V roce 2005 získal národní cenu v oboru fotografie Zolotoj glaz Rossii (Zlaté oko Ruska).^[2] V roce 2007 mu byla udělena medaile Řádu za zásluhy o vlast II. stupně.^[3] V roce 2012 mu byl udělen Řád přátelství.^[4]

Jeho syn Alexander Eduardovič Pesov (* 1957) působil jako bývalý místopředseda vlády Voroněžské oblasti a vedoucí zastupitelského úřadu Voroněžské oblasti pod federálními vládními orgány Ruské federace (2009-2012).^[5]

Eduard Iosifovič Pesov zemřel 29. prosince 2024 ve věku 92 let.^[6]

Ministři zahraničí, se kterými Eduard Pesov spolupracoval

Andrej Andrejevič Gromyko - do roku 1985
Eduard Ševardnadze - 1985-1990, 1991 (listopad-prosinec)
Alexander Bessměrtnych - 1990-1991
Boris Pankin - 1991 (srpen) - 1991 (listopad)
Andrej Kozyrev - 1992-1996
Jevgenij Primakov - 1996-1998
Igor Sergejevič Ivanov - 1998-2004
Sergej Lavrov - od roku 2004

Galerie

„Podpis ženevských dohod o politickém uspořádání situace kolem Afghánistánu“. Člen Politbyra ÚV KSSS, ministr zahraničních věcí SSSR Eduard Amvrosijevič Ševardnadze a ministr zahraničních věcí USA George Shultz během podpisu Deklarace o mezinárodních zárukách a dohod o vzájemné spolupráci pro vyřešení situace týkající se Afghánistánu. Palác národů. Švýcarsko, Ženeva, 1988.
Jurij Andropov
Sergej Lavrov
„Den diplomatického pracovníka Ruska“. Ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov, bývalý ministr zahraničních věcí, předseda Ruské obchodní a průmyslové komory Evgenij Primakov a bývalý ministr zahraničních věcí Ruské federace Igor Ivanov (zleva vpravo) během setkání na Ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace věnovaného Dni diplomatického pracovníka. Moskva, 2008.
Ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov na recepci k Dni diplomatického pracovníka“. Ex-ministr zahraničních věcí Ruské federace Igor Ivanov (vpravo) a Evgenij Primakov (vlevo) spolu s ministrem zahraničních věcí Ruské federace Sergejem Lavrovem na slavnostním večeru k Dni diplomatického pracovníka Ruska na Ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace. Rusko, Moskva, 2010.
Sergej Lavrov, oficiální portrét
Smolenskaja, 2009
Hejdar Alijev
Hejdar Alijev

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Песов, Эдуард Иосифович na ruské Wikipedii.

↑ Лавров поздравил работавшего более 20 лет в ТАСС фотожурналиста Песова с юбилеем [online]. ТАСС, 2022-04-13 [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-22.
↑ ИНФОРМАЦИОННЫЙ БЮЛЛЕТЕНЬ МИД от 13.04.2007
↑ Указ Президента РФ от 02.06.2007 N 695 [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-29.
↑ Указ Президента Российской Федерации от 1 января 2012 г. № 1 [online]. [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
↑ Уволен заместитель председателя правительства Воронежской области [online]. 2012-10-02 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.
↑ Умер фотограф МИД Эдуард Песов [online]. 2024-12-29 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.

Související články

Fotografie v Rusku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Iosifovič Pesov na Wikimedia Commons
Fotografie Eduarda Pesova Архивная копия
Článek „Cenný personál“ v Архивная копия „Rossiyskaya Gazeta“
Eduard Pesov, legendární fotograf ruského ministerstva zahraničí, se dožil 75 let. Článek a video na webu Channel 1

[1] Лавров поздравил работавшего более 20 лет в ТАСС фотожурналиста Песова с юбилеем [online]. ТАСС, 2022-04-13 [cit. 2022-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-22.

[2] ИНФОРМАЦИОННЫЙ БЮЛЛЕТЕНЬ МИД от 13.04.2007

[3] Указ Президента РФ от 02.06.2007 N 695 [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-29.

[4] Указ Президента Российской Федерации от 1 января 2012 г. № 1 [online]. [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.

[5] Уволен заместитель председателя правительства Воронежской области [online]. 2012-10-02 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.

[6] Умер фотограф МИД Эдуард Песов [online]. 2024-12-29 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Eduard Iosifovič Pesov
Narození	13. dubna 1932 Tbilisi
Úmrtí	29. prosince 2024 (ve věku 92 let)
Povolání	fotograf
Ocenění	medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy (2007) Řád přátelství (2012)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.